Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Návrh zákona na rychlý internet: Nejlépe do koše

Evropa

  18:19
Ministerstvo průmyslu rozšířilo seznam neúspěchů v oblasti elektronických komunikací. Návrh na snížení nákladů na budování vysokorychlostních internetových sítí, který je klíčový, aby miliardy do tuzemského internetu z Bruselu přinesly kýžený efekt, byl označen za nezpůsobilý stát se zákonem.

Zdanění internetu. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Nesrozumitelné, nezpůsobilé stát se zákonem. Tak označila ministerstva a odborná veřejnost návrh z dílny resortu průmyslu a obchodu (MPO). Ten má zajistit snížení nákladů na budování vysokorychlostních internetových sítí. Úřad Jana Mládka (ČSSD) proto nyní klíčový dokument, který měl ve Sbírce zákonů vyjít ještě letos, stáhl. Rozšířil tím seznam vlastních neúspěchů v oblasti elektronických komunikací, kde vede válku s resortem vnitra o dohled nad 14 miliardami korun z eurofondů. Právě čerpání peněz na rozvoj internetu mohou průtahy ovlivnit.

Zákon, jehož existenci vyžaduje Evropská unie po Česku už dva roky, se nemá zabývat ani tolik dotacemi jako snižováním administrativy, byrokracie a stavebních nákladů. To je dnes na budování nových sítí nejdražší a tvoří i 80 procent nákladů. „Bez zákona se výstavba sítí prodraží,“ upozorňuje obchodní ředitel ISP Alliance Jakub Rejzek. Za stejné peníze se totiž postaví mnohem méně a hrozí, že náklady se promítnou do koncových cen pro zákazníky.

Tým bez zkušeností

Je to už druhý neúspěch ministerstva průmyslu a obchodu v krátké době. Před měsícem se odborníci vysmáli zprávě o plnění státní politiky v elektronických komunikacích Digitální Česko 2.0 a doporučili ji stáhnout. Ministerstvo v ní tvrdilo, že s předstihem splnilo skoro všechny cíle pro rok 2020, čímž chtělo ukázat, že se o rozvoj internetu dokáže postarat samo, bez pomoci ministerstva vnitra.

Podle Jakuba Rejzka z ISP Alliance je ministerský tým plný nováčků bez zkušeností s transpozicí evropských norem a odborníků na cokoliv jiného než telekomunikační infrastruktura

„Svaz průmyslu a dopravy ČR vyhotovil vlastní analýzu plnění Digitálního Česka, dle které je prokazatelně splněno 7 ze 17 opatření, u 6 opatření je splnění neprokazatelné, 4 opatření nejsou splněna vůbec. MPO zřejmě ve svém vyhodnocení vychází z rozdílné metodiky a přístupu ‚nebylo-li prokázáno nesplnění, je opatření považováno za splněné‘,“ říká specialistka evropských politik SPČR Tereza Šamanová. Teď narazil i návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, který chtělo MPO vypracovat samo a především rychle.

„Pro zanedbání přípravy normy, která se řeší s téměř dvouletým zpožděním, chtěli úředníci zákon připravit na první dobrou bez obvyklých konzultací. To bylo velmi odvážné řešení, vzhledem k personálnímu složení elektronické sekce MPO,“ vysvětluje Jakub Rejzek z ISP Alliance, která sdružuje podnikatele v oblasti internetu. Ministerský tým je podle něho plný nováčků bez zkušeností s transpozicí evropských norem a odborníků na cokoliv jiného než telekomunikační infrastruktura.

Obavy poskytovatelů připojení

Zákon je přitom podle operátorů klíčový, aby miliardy napumpované do tuzemského internetu z Bruselu přinesly kýžený efekt. Kritický pohled sdílejí ministerstva, kraje i oborové organizace. Jejich stanoviska se shodují a doporučují hodit dokument do koše. Nesplňuje totiž ani základní legislativní pravidla. „Aktuální stav normy vykazuje po obsahové i formální části nezpůsobilost stát se předmětem odborné diskuse a připomínek, natož aby plnil funkci zákona,“ uvedla Hospodářská komora ČR.

Poskytovatelé připojení se domnívají, že současná situace povede k tomu, že se za 14 miliard korun nepostaví tolik, kolik by se mělo. Vyšší náklady přitom mohou některé firmy od výstavby odradit úplně.

Krajům například vadí, že návrh zákona nebyl vůbec konzultován třeba se stavebními úřady, kterým mají přibýt další kompetence a agenda. A nejsou jediné, kterých se nikdo na nic neptal. Opomenuto bylo i ministerstvo pro místní rozvoj a další resorty. Ministerstvu průmyslu a obchodu proto přibyla další pomyslná vráska. Do konce roku, kdy vyprší termín, zákon nemůže být schválen. Dalším nepovedeným krokem tedy rozhodně nepomohlo své reputaci, kterou se v přetahované o peníze a vliv s vnitrem snaží opakovaně vylepšit.

Závažnější jsou ale obavy poskytovatelů připojení, podle kterých současná situace povede k tomu, že se za 14 miliard korun nepostaví tolik, kolik by se mělo. Vyšší náklady přitom mohou některé firmy od výstavby odradit úplně. Stejnou částku, kterou dostanou z dotací, totiž musejí zainvestovat ze svého.