Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Náš stát název Česko nutně potřebuje

USA

  18:32
Úpornost domněnky, že zeměpisný název Česko se snaží vytlačit název politický – Česká republika – zaráží. Vždy šlo a jde o koexistenci obou názvů.

Česko. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Dlouhodobé negativní vymezování se vůči názvu „Česko“, respektive jeho anglické obdobě „Czechia“, jak společnosti, tak především naší politické reprezentace lze považovat za škodlivý omyl. Stát, obzvlášť historicky zakotvený, totiž tento název nutně potřebuje. Zejména je třeba odmítnout rozdělení názvů na „krátké“ a „dlouhé“, protože tato typologie opomíjí zásadní atributy – název politický na jedné a zeměpisný na druhé straně.

Zaráží i úpornost domněnky, že zeměpisný název – Česko – se snaží vytlačit název politický – Česká republika (ČR). Vždy šlo a jde o koexistenci obou názvů, podstatné jen je, jak a kdy je používat. Zatímco název politický je vhodný pouze pro oficiální dokumenty, jako jsou mezinárodní smlouvy, zeměpisný má definovatelnou přirozenou roli ve všech ostatních případech.

Celý státní útvar

Politický název nemůže nikdy v oněch všech ostatních případech nahradit zeměpisný, protože je na rozdíl od něj přechodný, ignoruje historickou kontinuitu státu, a jeho funkce je proto omezena pouze na aktuální státní subjekt. Jeho používání bez časového omezení je nesprávné, matoucí a nepraktické, a z tohoto hlediska vůbec nezáleží na tom, zda a v jakém významu byl, či nebyl jeho zeměpisný ekvivalent používán dříve, neboť jeho definice je dnes jasně vymezena navzdory všem snahám ji zpochybnit.

Česko je definováno jako Čechy plus Morava plus Slezsko, a proto představuje název celého státního útvaru

Smysl slov se mění a je otázkou úzu či institucionalizace významu, jak je chápat. V tomto případě tak bylo učiněno již v roce 1993 a revokace problematiky je irelevantní. Česko je definováno jako Čechy plus Morava plus Slezsko, a proto představuje název celého státního útvaru.

Časté výmluvy založené na obecně akceptovaných mýtech, například že český název je vytvořen uměle, anglický se může s něčím plést a mnoho dalších, se nejen nezakládají na pravdě a lze je snadno a rychle odmítnout příslušnou argumentací, ale především jsou vzhledem k podstatě problému irelevantní. I kdyby je totiž nebylo možné vyvrátit, připravujeme se o možnost vystupovat jako stálá, kontinuální a nezpochybnitelná státní jednotka, historicky a geograficky, vnitřně i navenek nezávislá na politických a společenských proměnách.

Srozumitelnost, jasnost, přehlednost

Je proto třeba se ptát, proč česká reprezentace nenese spíše nelibě, že její „ČR/CR“ (pro ještě větší zmatek „CR“ je kód Kostariky) je jediným kontinentálním evropským státem, který zeměpisný název nepoužívá. Ať je tomu z jakéhokoli důvodu – lokálně patriotistického, například „hnutí“ Moravané, Za Moravu či Naša Morava, či kvaziestetického –, všechny nejsou ničím jiným než pocitovým, subjektivním a krátkozrakým hlediskem. Státní symbol, jímž název je, má splňovat především objektivní kriteria srozumitelnosti, jasnosti a přehlednosti.

Řečeno se zesnulým jazykovědcem a literárním historikem Vilémem Mathesiem, v jazyce je nutno učinit takové zjednodušení, aby s předmětem bylo možné dále pracovat. Tuto potřebu název Česko, respektive anglicky Czechia, splňuje a je lhostejně, zda se mi líbí, nebo nelíbí, protože státu slouží v pozitivním smyslu překlenutím a stmelením jeho různých podob v historii.

Státní symbol, jímž název je, má splňovat především objektivní kriteria srozumitelnosti, jasnosti a přehlednosti

Jak by to vypadalo s drtivou většinou států, na jejichž území se v historii vystřídalo mnoho různých společensko-politických formací? Samozřejmě zmatečně, stejně jako je vnímán v důsledku oné zaslepenosti náš stát. Etablovaná instituce potřebuje ve vlastním zájmu disponovat jednoduchou značkou – a tou je jméno (stejně jako u osoby či firmy) na prvním místě. Tato značka ji představuje transparentní a stabilní.

Stát, který bude měnit název při každé změně politického systému či státoprávního uspořádání (u nás v průběhu 20. století šestkrát, ačkoli jde o tutéž sídelně-historickou jednotku), bude považován za nerozvinutý a nestabilní a trpět mlhavostí či nerozpoznatelností své základní vizitky s příslušnými následky včetně negativních ekonomických.

Srovnávání nesrovnatelného

Vědomí nefunkčnosti prezentace státu v podobě kostrbatého „Made in the Czech Republic“ a současně neochota k přímému postoji vedly až k zoufalému nápadu reanimovat značku „Made in Czechoslovakia“. Tento pokus byl nejen projevem diletantismu, neboť člověk s minimální znalostí mezinárodního práva by takový návrh jen stěží mohl vyslovit, ale především ukázkou „výšin“, jichž může dosáhnout švejkovská absurdita ve snaze problém nikoli vyřešit, ale bezbolestně, ač krkolomně a slabomyslně obejít.

Je častým zvykem uvádět za příklad státy, které jednoslovný název nepoužívají, z čehož je vyvozováno, že ani náš stát jej nepotřebuje. Několik jich sice mezi téměř dvěma sty státy ve světě existuje, ale rozhodně nepředstavují argument na podporu takového tvrzení. Státy, jako je Dominikánská či Středoafrická republika, totiž zeměpisný název nepoužívají především proto, že na rozdíl od nás jej nemají – a ani s naší státností srovnatelnou historickou kontinuitu, na jejímž základě by nesprávně, jak se děje v našem případě, mohly absurdně politický název používat.

Ti, kdo argumentují existencí a používáním názvů, jako jsou „Spojené státy americké“ či „Spojené království“, srovnávají nesrovnatelné, neboť viditelnost těchto zemí na politické i zeměpisné mapě je ve srovnání s naší značně rozdílná

Ti, kdo argumentují existencí a používáním názvů, jako jsou „Spojené státy americké“ či „Spojené království“, srovnávají nesrovnatelné, neboť viditelnost těchto zemí na politické i zeměpisné mapě je ve srovnání s naší značně rozdílná. Ostatně, jiné státy podobných jmen na ní neobjevíte, zatímco různých republik více než sto. V případě Spojených států amerických jde současně o název, který neprezentuje žádný politický systém, neboť slovo „stát“ obsahuje jakoukoli možnost politické formace, a je tedy všezahrnující.

Z uvedeného vyplývá, že odmítání zeměpisného názvu coby politicky neutrálního, v běžné řeči přirozeně aplikovatelného a univerzálně použitelného je podobně tragikomické jako přeřezávání větve, na které sedíme. Subjektivní hlediska ve všeobecně prospěšné záležitosti nemají místo, a pokud jsme jim ho ochotní poskytnout, vypovídá to o našem skutečném vztahu k vlastní zemi.

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.