KOMENTÁŘ Romana Jocha / Než uvedu důvody, proč by se na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín (JET) neměly podílet ruské firmy, zdůrazním dvě okolnosti:
- Za prvé, je to mimořádně důležité a závažné téma a je možné, že kvůli němu padne současná vláda. Je totiž zřejmá politická orientace Petra Nečase, Karla Schwarzenberga a Alexandra Vondry na jedné straně, na druhé pak to, že s udělením zakázky ruským firmám by neměli žádný problém prezident Václav Klaus ani opoziční sociální demokraté.
- Za druhé, vůbec nejsem přesvědčen, že by se JET měla rozšířit za takové obrovské množství peněz z kapes českých daňových poplatníků či spotřebitelů. Pokud by Temelín chtěla rozšířit soukromá firma bez jejich peněz či bez promítnutí nákladů do ceny energie, kterou budou platit spotřebitelé, šlo by o jinou věc. To však v tomto případě neplatí. Proto by se před rozhodnutím, které firmy rozšíří Temelín, mělo především rozhodnout, zda by se to vůbec mělo stát. Já o tom přesvědčen nejsem.
Pokud se však rozhodneme ve prospěch rozšíření JET, pak není žádoucí, aby se na něm podílely ruské firmy. Bylo by to totiž proti našim zájmům i duchovním hodnotám. Někdy si v zahraniční či bezpečnostní politice musíme vybírat mezi našimi zájmy a hodnotami, přičemž pokaždé to je bolestné. V tomto případě však jsou neoddělitelně propojené.
Zvýšení závislosti
Český národní zájem, pokud jde o energetiku, lze vyjádřit jediným slovem – diverzifikace. Neboli nebýt příliš závislí na jednom dodavateli strategických surovin. Je pro nás nevýhodné příliš záviset na ruském plynu a ropě z „Blízkého zálivu“. To do značné míry jsme, a proto zvyšování závislosti na jednom z obou je naprosto proti našim zájmům. Jaké máme jiné možnosti?
Posílení závislosti v jaderné energii na Rusku jde přímo proti našemu hlavnímu zájmu v energetice, jímž je v případě zdrojů diverzifikace
Obnovitelné zdroje nám příliš energie nedodají, a proto posílení naší nezávislosti vede buď přes prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, což je problematické, anebo přes jadernou energii. Posílit v ní závislost na Rusku – při naší již značné závislosti na ruském plynu (naštěstí nikoli absolutní) – jde přímo proti našemu hlavnímu zájmu v energetice, jímž je v případě zdrojů diverzifikace.
Někdo by mohl namítnout, že ruské firmy by JET jen rozšířily, a poté bychom mohli nakupovat jaderné palivo kdekoli ve světě. V realitě to však funguje jinak. Udělení kontraktu na rozšíření Temelínu ruským firmám povede k jejich vlivu na naši energetiku a současně posiluje pravděpodobnost následné preference ruského paliva před jakýmkoli jiným. To však zvyšuje už tak vysokou energetickou závislost na Rusku, což je proti našim zájmům.
Totožné zájmy a duchovní hodnoty
Pokud jde o duchovní hodnoty, naší prioritou má být loajalita ke spojencům a partnerům v NATO a v Evropské unii, liberálním demokraciím, mezi něž patří i baltské země, nezřídka brutálně zastrašované právě Ruskou federací. A v ní existuje a je všemocný takzvaný zpravodajsko-energetický (či energeticko-zpravodajský) komplex – těsné propojení státu, režimu, tajných služeb a velkých energetických firem, jež je těsnější než v jakékoli západní zemi. Proto má byznys s ruskými firmami vždy politickou dimenzi, což vede k vlivu Ruska na naši ekonomiku.
Byznys s ruskými firmami má vždy politickou dimenzi, což vede k vlivu Ruska na naši ekonomiku
Otázka zní: Proč bychom své obrovské množství peněz – našich daňových poplatníků a spotřebitelů – měli věnovat firmám, jež jsou v intimním spojení s ruským státem, vlastně jeho součástí, a navíc za situace, kdy současný ruský režim není naším přítelem, nic dobrého nám nepřeje a navíc brutálně zastrašuje naše skutečné přátele a spojence, malé liberální demokracie na svých hranicích?
Naše zájmy i duchovní hodnoty říkají totéž – neudělit kontrakt ruským firmám, tedy Rusku.
Neutrácet peníze daňových poplatníků
Lord Falkland v polovině 17. století formuloval konzervativní zásadu: „Není-li nutné měnit, je nutné neměnit.“ Tu bych přeformuloval do prvního bodu Listiny základních práv a svobod nejpronásledovanější skupiny v každé zemi a za každého režimu – daňových poplatníků: „Není-li absolutně nutné daňové poplatníky zdanit a jejich peníze utratit, je absolutně nutné je nezdanit a jejich peníze neutrácet.“
Existuje-li pochybnost o efektivitě či perspektivnosti rozšíření JET, lepší je ji nerozšiřovat a peníze daňových poplatníků neutrácet
Existuje-li pochybnost o efektivitě či perspektivnosti rozšíření JET, lepší je ji nerozšiřovat a peníze daňových poplatníků neutrácet. Pokud se však rozhodneme Temelín rozšířit, pak bychom neměli obrovské množství peněz daňových poplatníků utrácet ve prospěch firem, které jsou součástí mocensko-zpravodajsko-energetického aparátu státu a režimu, jenž nám a našim spojencům nic dobrého nepřeje.
Tento problém není jen ryze ekonomický, ale i národně-bezpečnostní. A národní bezpečnost musí dostat přednost. To pak velí nedávat všechna zlatá vejce do jednoho košíku, aby se v případě jeho pádu všechna nerozbila a nám žádné nezbylo. Řečeno jinak, mandátem národní bezpečnosti je diverzifikovat, nezáviset na jednom zdroji, jedné zemi. Kdybychom totiž na ní byli závislí, měla by nás v hrsti.
Zejména pak, pokud jde o zemi, v níž jsou energetika, politika, režim a mocenský aparát natolik propojené, jako je tomu v případě Putinova Ruska.
