Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Může Roman Janoušek přijít o cestovní pas?

  21:19

Na základě aktuálních informací rozbíráme právní situaci stíhaného podnikatele i postup policie při vyšetřování pátečního incidentu.

foto: © Profimedia, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Právník a bývalý vyšetřovatel Zdeněk Ondráček rozbírá aktuální právní situaci kolem podnikatele Romana Janouška, jehož policie stíhá kvůli pátečnímu incidentu. A dále se vrací k postupu policie při bezprostředním vyšetřování. Vychází z informací, které jsou dostupné v pondělí 26. března 2012 odpoledne.

V článku Proč policisté nepočkali, až „Mazánek“ vystřízliví?, který ČESKÁ POZICE publikovala v sobotu 24. března, jsme na základě v tom okamžiku dostupných informací právně rozebrali páteční extempore Romana Janouška. Tehdy jsme dospěli k závěru, že lobbista Janoušek se svým jednáním dopustil hned několika trestných činů – ublížení na zdraví, neposkytnutí pomoci a ohrožení pod vlivem návykové látky.

V komentářích k článku jeden ze čtenářů uvedl, že on by jednání Janouška kvalifikoval jako trestný čin pokusu vraždy. Tento názor mu byl vyvracen, neboť prokázat, že Janoušek chtěl způsobit smrt řidičky, je téměř nemožné. Ono pro zavinění totiž nestačí, že pachatel jednal úmyslně, nýbrž musí být prokázáno, že jeho úmysl směřoval ke způsobení následku.

V diskusi však bylo připuštěno, že v dané věci by mohlo jít o trestný čin těžké ublížení na zdraví podle § 145 trestního zákoníku. S ohledem na použitou zbraň (vozidlo – jeho typ, velikost, ale i rychlost) bylo možné dovodit, že pachatel Janoušek věděl, že svým jednáním může způsobit tento těžší následek, a byl s tím srozuměn (úmysl eventuální). Poznámka však zněla, že k tomu je třeba smělého a odborně zdatného vyšetřovatele a také státního zástupce. A světe div se, po zhruba 20 hodinách jsme se od ředitele pražské policie dozvěděli, že policisté zahájili trestní stíhání Romana Janouška, kterého vinní z těžkého ublížení na zdraví a ohrožení pod vlivem návykové látky.

Protože Janoušek je viněn z úmyslného trestného činu, nemohl být obviněn ještě z trestného činu neposkytnutí pomoci, protože tyto dva trestné činy by se logicky popíraly

Janoušek je ohrožen trestní sazbou do deseti let. Z toho je zřejmé, že policie Janouška vinní z úmyslného trestného činu, tedy trestného činu podle § 145 trestního zákoníku. Vzhledem k tomu, že je viněn z úmyslného trestného činu, nemohl být obviněn ještě z trestného činu neposkytnutí pomoci, protože tyto dva trestné činy by se logicky popíraly.

K postupu policie

Otázkou však zůstává postup policistů po události samotné. Byl Janoušek po události zadržen jako podezřelý, nebo nebyl a vše se odehrávalo v rovině, že vše se koná na základě jeho dobrovolnosti? Zadržen zřejmě vůbec nebyl, přestože byl přistižen při trestném činu a zastižen na útěku. Tomu nasvědčují i záběry televizních kamer, které dokazují, že Janoušek za přítomnosti policie několikrát telefonoval a pohyboval se bez nějakého omezení.

Po provedení úkonů na místě jel tedy Janoušek s policisty dobrovolně na jejich služebnu a poté s nimi dobrovolně i do zdravotnického zařízení, kde se podrobil lékařskému vyšetření (odběr krve na alkohol však odmítl). Následně – opět dobrovolně – jel znovu na policii, kde za přítomnosti svých advokátů vypovídal. Lékaři, kteří poskytovali odbornou zdravotní pomoc zraněné ženě, se ještě zřejmě ani nestačili vyjádřit k lékařské prognóza zranění a Janoušek jako spořádaný občan spolupracující s policií odchází bočním vstupem z objektu policie (zřejmě, aby byl policií uchráněn před dotěrnými novináři).

Nutno přiznat, že Janoušek dodržel dohodu, kterou s policisty uzavřel, a v určený čas na určeném místě si od policie převzal usnesení o zahájení trestního stíhání. V době dohody však ještě zřejmě netušil, že bude obviněn z úmyslného trestného činu, kde je ohrožen trestní sazbou do deseti let. Pokud by totiž byl obviněn jen z nedbalostního ublížení na zdraví a dalších původně uváděných trestných činů, byl by ohrožen trestní sazbou do pěti let. Jeho obhájci by pak využili možnosti zvláštního způsobu řízení podle § 307 (Podmíněné zastavení trestního stíhání) nebo § 309 (Narovnání). Podmínky pro jeden z těchto postupů by určitě splnil, na to má známých a finančních prostředků dostatek.

Důvod vazby

Sazba do deseti let odnětí svobody je již trestem, který lze považovat za vysoký, a byl by tím dán důvod vazby podle § 67 písmeno a) trestního řádu. Jenže to by musel být Janoušek policií zadržen a musel by být podán podnět pro podání návrhu na vzetí obviněného do vazby. Právě proto má policie možnost zadržet podezřelého na 48 hodin, aby to vše časově stihla. I pokud by soud zadrženého obviněného do vazby nevzal, mohl vazbu nahradit slibem nebo kaucí. V případě slibu mohl obviněnému také uložit omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. Jednoduše řečeno, odebrat mu cestovní pas, aby nezmizel někde za kopečky.

Doufejme, že vyšetřovatel to alespoň dodatečně napraví a podá dozorovému státnímu zástupci podnět na vydání žádosti o uložení tohoto omezení. To mu od 1. ledna 2011 umožňuje § 77a trestního řádu. Využíván je však jen zcela výjimečně. Soud by zajistil cestovní doklad, a tím by formálně znemožnil obviněnému vycestovat mimo země schengenského prostoru.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!