Každý gramotný člověk, ať už je počítačově zručný či nikoliv, ví o stále rostoucí úloze informačních technologií (IT) v životě společnosti. Bez ohledu na to, zda se mu to líbí, nebo ne. Stejně tak ví každý, kdo je teoreticky či prakticky obeznalý s problematikou kriminality, že co se týče – řečeno eurojazykem – implementace výdobytků vědeckotechnického rozvoje, jsou zločinci avantgardou.
Ministr vnitra Milan Chovanecv pořadu OVM 30. listopadu 2014.
Policejní prezident Tomáš Tuhý po svém nástupu označil kyberkriminalitu jako prioritu s tím, že bude-li problém dále akcelerovat, adekvátně zareaguje. Ministr vnitra Milan Chovanec ale v neděli v televizních Otázkách Václava Moravce prohlásil, že se tento problém poněkud „zaspal“...
Nu, opusťme již onen starobolševický slovník („staly se chyby“), ostatně i Chovanec ukázal, že to jde, když se v témže pořadu alternativně vyjádřil „zaspali jsme“. Náznak konkrétněji cílené sebekritiky je sice chvályhodný, ale je to stále málo.
Sedm osob je téměř sto procent
Skupina pro boj s počítačovou kriminalitou vznikla na Policejním prezidiu již v roce 1999. Na překotný vývoj kyberkriminality reagovali velící policejní osvícenci tak, že útvar posílili, zejména způsobem sobě vlastním, tedy administrativně. Ze skupiny se stal k hrůze všech kyberzločinců odbor!
Úlevu hraničící s psotníkem však zločinci zažili, když prosákly konkrétní údaje... |
Úlevu hraničící s psotníkem však zločinci zažili, když prosákly konkrétní údaje. Z původních osmi se tento útvar rozrostl na patnáct osob. Téměř o sto procent! Měřeno v čase, odehrávalo se personální posilování ukrutným tempem půl experta za rok.
Někdo může namítnout, že nově byla zřízena též odborná pracoviště na krajích. Ta však centrále odlehčí pouze v jedné části agendy. Krajští kyberpolicisté totiž kromě vlastního kriminalistického výkonu slouží i jako odborná podpora ostatním součástem kriminální policie. Rapidně přibývá kriminálních činů, v nichž byla nějakým způsobem použita informační technologie, jejichž expertízu je třeba provést (samozřejmě pokud možno okamžitě, proto tuto podporu zajišťují většinou policisté). Vydělíme-li pak oněch celkově 50 expertů počtem krajů, dostaneme se k minimu, které prostě zřízeno být muselo.
Dřímot v minulém století
Vedení policie i ministerstva zřejmě patří k praktikujícím vyznavačům starého keltského pořekadla, že „když dělal pánbu čas, udělal ho dost“. A ke všemu jim to jde ztuha, neboť ministru Chovancovi policejní prezident Tuhý sdělil, že útvar bude „v plné síle“ někdy v období 2015 a 2016.
Zřejmě tedy nějaký prognostik na policejním prezidiu věští a ví, jak to bude za rok s kyberkriminalitou, a na takový stav nyní policie připravuje adekvátní protizbraň |
Problém je i v tom, že onu „plnou sílu“ zrelativizoval sám ministr Chovanec. Na dotaz moderátora, jak velký to bude útvar, odpověděl, že takový, jaký bude potřeba. Zřejmě tedy nějaký prognostik na policejním prezidiu věští a ví, jak to bude za rok s kyberkriminalitou, a na takový stav nyní policie připravuje adekvátní protizbraň.
K tomu, aby se v reálné době začalo dohánět to, co „se zaspalo“, by přitom nebylo potřeba tolik. V současné době má totiž policie vytypováno mnoho desítek lidí z vlastních řad, kteří jsou na problematiku informačních technologií expertně zaměření. Stačilo by pouze převést příslušné tabulky, což jsou dobří personalisté schopni kompletně provést třeba hned v pondělí.
Platový skok
Ministr Chovanec si je ale vědom platového skoku, který je mezi státní a privátní sférou, zejména v případě špičkových IT odborníků – schlíple konstatoval, že stát počítačové experty ke vstupu do policie nemotivuje.
A teď si představme, kdyby těmto kvalitně motivovaným zájemcům ještě přidal na motivaci stát |
Nicméně policie ve svých řadách takové (potenciální i pokročilé) experty již má. Nejsou motivováni státem, ale sami sebou – jsou chlapsky odhodláni bojovat s věcmi, které se prostě nedělají. A ideová motivace je nesporně silnější a kvalitnější a stálejší (tudíž i bezpečnější!), než motivace finanční. A teď si představme, kdyby těmto kvalitně motivovaným zájemcům ještě přidal na motivaci stát. A není to nereálné, v podstatě jde jen o ty tabulky a pokud možno srovnatelné ohodnocení.
Jde ale také o to, aby nadřízení odboru boje proti kyberzločinu problematice trochu rozuměli, a aby těch velících úrovní nebylo pět. Když politické vedení státu prozře a rozhodne se fedrovat rozvoj tohoto nesmírně potřebného policejního útvaru, řekne to ministr vnitra policejnímu prezidentovi, ten dalšímu, ten zase dalšímu a pak se to dostane k náměstkovi ředitele kriminální policie Milanu Komárkovi, který nedávno bůhvíproč odešel z postu ředitele protikorupční policie. O té toho moc nevěděl, a o kyberkriminalitě, kterou má nyní v gesci, už vůbec nic. Jak kvalitní může být jeho supervize činnosti jednoho z nejpodstatněji zanedbaných, a přitom jednoho z klíčových policejních útvarů?