Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je kromě školství jediným resortem, který má v položce na spolufinancování projektů z Operačního programu životní prostředí (OPŽP) v rozpočtu na příští rok nulu, respektive na období 2014 až 2020 s penězi z národních zdrojů v roce 2015 nepočítá vůbec, neboť na ně není v rozpočtu příslušná kolonka. Žádný z projektů a programů, na které poskytuje hlavní část dotací Evropská unie, ale kde je podmínkou finanční spoluúčast české strany, tak nemůže být zahájen. Což je docela trestuhodný přístup.
Laik nic nepozná...
MŽP také může v příštím roce vyhlásit nové výzvy na nové dotační programy, takže na první pohled to bude vypadat, jako kdyby se proces OPŽP nezastavil... |
Zejména když laická veřejnost na první pohled nic nepozná. Již stávající projekty OPŽP totiž poběží dál, podle pravidla EU „n+2“, kdy lze poskytovat podpory na dotační programy ještě dva roky po skončení příslušného evropského rozpočtového období (2007 až 2013), čili ještě v příštím roce. MŽP také může v příštím roce vyhlásit nové výzvy na nové dotační programy, takže na první pohled to bude vypadat, jako kdyby se proces OPŽP nezastavil – tím to ale končí, protože projekty úspěšných žadatelů o dotace nemá resort vedený Richardem Brabcem (ANO) z čeho financovat.
Důvod je prostý – podle legislativy, konkrétně podle zákona o rozpočtových pravidlech a zákona o finanční kontrole ve veřejné správě – nelze v tomto případě uzavřít smlouvu, objednávku, nebo jiný finanční závazek na finanční prostředky, které nejsou schváleny v rozpočtu. Ty ale přitom, jak již bylo řečeno, MŽP na OPŽP pro rok 2015 v rozpočtu nemá. Teoreticky je možné dodat na tyto účely peníze až v průběhu roku, například z vládní rozpočtové rezervy. Jde ale o akt nesystémový a neoperativní, který navíc zatíží výdaje z rozpočtové rezervy finančními prostředky, které jsou primárně určené pro něco jiného.
Proč peníze v rozpočtu chybí?
Samozřejmě se nabízí otázka, proč sestavilo MŽP rozpočet na příští rok bez peněz na spolufinancování OPŽP. Vysvětlení je několik:
- Například administrativní snížení výdajové stránky resortního a státního rozpočtu jako marketingový tah na voliče, kterému se může tvrdit, jak MŽP své výdaje snižuje.
- Další možností je nezkušenost současného vedení ministerstva, které se při tvorbě rozpočtu spolehlo na ujištění ministerstva financí, že se v případě potřeby peníze na spolufinancování OPŽP najdou.
Lze ale připomenout, že absence peněz na spolufinancování evropských programů je vždy také významným signálem k podnikatelské veřejnosti a zejména signálem směrem k EU, který si logicky nelze vyložit jinak, než že MŽP není v současné době připraveno na vyhlašování, a především financování programů OPŽP. To se mimochodem týká nejen větších projektů typu čistírny odpadních vod, ale i na přípravu časově nenáročných programů, jako jsou energetické úspory prostřednictvím zateplování nebo zlepšení stavu ovzduší formou „kotlíkových dotací“.
Paralyzované úsilí
Zejména na podzim letošního roku chrlilo MŽP do veřejného prostoru jednu informaci za druhou, ve které prezentovalo své úsilí vyčerpat pokud možno co nejvíce dotačních prostředků z EU v současném období tím, že umožní realizaci projektů, které byly takzvaně „v šuplíku“. Toto úsilí je ovšem neexistencí peněz na spolufinancování nových projektů v OPŽP v příštím roce zcela paralyzováno, neboť zavdává riziko k ještě vyššímu nedočerpání evropských peněz, než tomu bylo či ještě je v letech 2007 až 2013.
I když lze donekonečna tvrdit, že se i za pět let vše vyčerpat stihne, selský rozum říká, že rizika nedočerpání jsou v takovém případě výrazně vyšší |
Stávající období je totiž také sedmileté, přičemž prvním rokem byl ten letošní, kdy se žádné operační programy dominantně financované z Bruselu nespustily vinou EU, které se nepodařilo dokončit proces jejich schvalování v členských zemích. Pakliže se MŽP na příští rok dobrovolně vzdává dalšího roku stávajícího období (2014 až 2020), zbývá na vyčerpání peněz z EU, jejichž podmínkou je finanční spoluúčast české strany, ze sedmi let pouze pět.
Taková situace zatím ještě v operačních programech v Česku nenastala, a i když lze donekonečna tvrdit, že se i za pět let vše vyčerpat stihne, prostý selský rozum říká, že rizika nedočerpání jsou v takovém případě výrazně vyšší. Nehledě na to, že další roční pauza v kontinuitě využití peněz z EU na důležité projekty v oblasti vodního či odpadového hospodářství, čistoty vzduchu či projektů ochrany přírody jistě nepomáhá jinak neustále deklarované potřebě oživení našeho hospodářství…
