Firemní výzkum

Máte pravdu pane Šebku, vím o spoustě firem, do kterých stát nasypal různým způsobem miliony korun na "výzkum" a nikdo neviděl skutečně vyrobené a hlavně prodané výrobky. Především MPO je v tomto ohledu přeborník a firmy to dobře ví a hřeší na to. Nikdo nekontroluje, zda firma opravdu vyrobila aspoň nějakou zkušební sérii, popř. jestli tu technologii zavedla někde v zahraničí. Většina geniálně nepotřebných výsledků končí v šuplíku, ale peníze se sypou.

Periodicita

Děkuji za komentáře. Reakce na "vražedné tempo": myslím, že jednou za rok poslat mailem sekretářce seznam svých výsledků, která je pak za katedru nasází do systému, není zas tak vražedné. Argumentovat novými "velkými infrastrukturami" je také poněkud zavádějící. Na jejich rozjezd slouží účelová podpora typu NPU. Důležité ale je, že ta nově vniklá centra zdaleka netvoří nějakou homogenní skupinu, kterou by bylo žádoucí podporovat jen proto, že jsou nová: některá jsou vysoce výkonná, a těm každoroční vyhodnocení neublíží. Naopak - ukáže, že jejich vznik měl smysl. Pokud by se měla prodlužovat periodicita hodnocení kvůli tomu, aby nebylo vidět na ta méně schopná centra a politicky se lépe ospravedlnila jejich prodloužená vegetace, nepovažuji to za šťastné. Ze všeho nejvíc mi vadí návrat všemocných náměstků, kteří nejlépe vědí, jak na to, a chtějí to rozhodovat od stolu. Pokud u nás padne rozhodnutí, že se bude hodnotit jednou za tři roky, tak se dva a půl roku nebude dít nic, pak se někdo p

Re: Periodicita

..pak se někdo probudí a zjistí, že se to nedá stihnout. O rok se to tedy odloží, pak o dva...  Až se to hodnocení nakonec udělá, zjistí se, že se na všechno zapomnělo a bude to ze stejnými chybami, jako když se začínalo. Nakonec tedy nějaký náměstek ochotně ty finance rozdělí, i bez hodnocení.

T. Opatrný

Kafemlejnek

Se zajmem jsem si procetl odkazovany dokument a myslim ze podava pomerne realisticky pohled na soucasny system. Puvodni kafemlejnek mel vyhodu ze byl jednoduse realizovatelny, ale jeho vysledky byly zavadejici. Planovana metodika IPN ma byt narocna na provedeni, ale zase by mela podat dobry obraz nejen o tom kde se dela kvalitni veda, ale i o tom ktere obory maji perspektivu do budoucna. Soucasna varianta kombinuje nevyhody obojiho, coz je popsano ve zminenem dokumentu.

Nesouhlasim s nazorem ze hodnotit je treba kazdy rok, to je naprosto vrazedne tempo pro vetsi (=delsi) vedecke projekty a specialne pro budovane velke infrastruktury. Tem bude trvat leta nez nabehnou na svuj plny vedecky "vykon" a pokud budou mezi tim opakovane hodnoceny jako nedostatecne, tak se tohoto momentu mozna ani nedoziji. I granty GACRu jsou vicelete a konecne hodnoceni prichazi az po 3-5 letech (i kdyz samozrejme existuji i dilci zpravy). Podle meho nazoru toto je dostatecny casovy interval na zhodnoceni prace v

Re: Kafemlejnek

edeckych tymu

Na druhou stranu je jasne, ze je potreba postupovat podle zakona a na to by si mel kolega Marks davat pozor.

U nas dobro alkovaný býzkum téměř není!

No já si myslím, že základní i aplikovaný výzkum jsou důležité stejně, bez dobrých výsledků základního nebude mít aplikovaný za pár let co dělat. Nám se na katedře vyplatí oboje: aplikovaný přináší rychlé peníze, základní slávu a pomalé peníze.

Vy jste zřejmě fanda aplikovaného výzkumu, proč ne. Pak měl ale překvapuje, že se v něm moc neorientujete:

Tak za prvé financování:

Z posledních statistiky je vidět, že 1) pod evropským průměrem stát i průmysl financují výzkum akademiků a také průmysl podprůměrně financuje svůj výzkum vlastní. 2) Naopak nad evropským průměrem je státní financování firemního výzkumu! To je asi trochu překvapující, že?

A za druhé kvalita firemního a aplikačního výzkumu v ČR:

a) I výsledek aplikačního výzkumu musí být v něčem nový nebo alespoň lepší, že konkurence po celém světě!

b) Výsledek aplikačního výzkumu musí být opravdu někde APLIKOVÁN. Pokud se něco patentuje (ani nemluvě o zbytečnostech typu funkční vzorek) a ani za pár let potom se neprodá žádná licen

Re: U nas dobro alkovaný býzkum téměř není!

Tohle měla být odpověď Petru Gabrielovi st. níže.

Umístilo se to špatně, asi mojí vinou. Také se omlouvám za překlepy. Píšu to z LA těsně po příletu.

MŠ

kdo to vlastně řídí ?

Myslel jsem, že na dění na svém úřadu má alespoň nějaký minimální vliv pan místopředseda Bělobrádek, ale zdá se, že jeho funkce je spíš ornamentální (?)

Spravne otazka?

Pan Marks, polozil tu zasadni otazaku: Na co to cele je? Tady se dlouhou dobu resi, jak hodnotit vyzkumne instituce, a srovnava se, jak hodnoceni delaji jinde. Unika ale to zasadni. Hodnoceni neni cil. Je to prostredek rizeni. Protoze jsou v Cesku systemy rizeni nastaveny vetsinou spatne (na principu "zamestnanci voli svoje vedouci"), tak je sebelepsi system hodnoceni k nicemu. To plati jak pro AV tak pro VS. Ceske hodnoceni vedy mi velmi pripomina 'cargo cult' pristup - system, ktery ma vnejskove znaky podobne vyspelym zemim (napr. tim hodnocenim), ale kteremu unika podstata, tj. nastaveni, ktere podporuje excelenci and potlacuje podprumenost (napr. zavedenim funkcich profesur a 'tenure').

Re: Spravne otazka?

Díky. Odkaz na Cargo cult science http://neurotheory.columbia.edu/~ken/cargo_cult.html . Nihil novi sub solem

Publikace jsou jistě pěkná věc.

A taky dávno nacvičený mechanismus kongresových turisů. Ty budeš citovat mě, já tebe... Platí-li stát výzkum, MĚLA BY BÝT JIŽ KONEČNĚ HLAVNÍM A ROZHODUJÍCÍM VÝSLEDKEM VÝZKUMU POUŽITELNOST A REALIZACE PRŮMYSLOVÝMI PODNIKY V ČR A FINANČNÍ PŘÍNOS TÉTO REALIZACE, KRYJÍCÍ MINIMÁLNĚ VYNALOŽENÉ PROSTŘEDKY A DANĚ! Což páni akademici neradi slyší!

Re: Publikace jsou jistě pěkná věc.

tohle plati mozna u aplikovaneho vyzkumu, rozhodne ale ne u zakladniho, ktery je motivovan snahou rozsirit hranice lidskeho poznani. Tezko predpokladat ze napriklad egyptologove budou vyjimecni (jedine ze by nalezena dila prodavali na cernem trhu ;), stejne jako velka cast teoretickych fyziku apod.

Podle meho nazoru vyzkum, ktery si svymi vysledky pokryje vlastni naklady patri do soukromeho sektoru a stat k tomu nepotrebuje. Stat by naopak mel financne podporovat takovy vyzkum, ktery uzna za vhodne rozvijet a ktery si na sebe nevydela (viz vyse uvedene priklady). Takovy vyzkum ale nelze chapat jako stimul ekonomiky, ale jako dukaz vyspelosti nasi spolecnosti, podobne jako napriklad Narodni divadlo.

Společenská role

No, jak jsem mnohokrát řekl, nejprve je třeba definovat jako službu výzkum ve společnosti plní. Např. 1) Akademie věd = dodávání špičkově hodnocených výsledků jako jsou granty ERC, Nobelovy ceny apod. 2) Vysoké školy = společný výzkum studentů a profesorů a tím i efektivní předávání poznatků (z domova i ciziny) do praxe, 3) Resortní výzkum = poskytování výzkumných služeb státu a, případně, i komerčnímu sektoru – zejména v případě nákladných infrastruktur, 4) vojenský výzkum (napadá vás ještě něco?). Plnění těchto věcných cílů je pak možné hodnotit.

Kafemlejnek také plnil, a plní, pohříchu politický cíl – zvýšení počtu publikací a patentů na obyvatele ČR. A plní ji dobře. Vedle toho se mu podařilo rozbít blok starých kamarádů, kteří si mezi sebou rozdávali peníze.

Audit české vědy ve skutečnosti kafemlejnek pochválil a IPN Metodika zatím nechystá nic jiného než kafemlejnek +. Proč audit kafemlejnek pochválil? Protože není v moderním světě tak výjimečný jak by si přáli jeho oponenti. Koho chleba jíš, toho píseň

Re: Společenská role

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej, říká staré úsloví. A dokud bude věda financována především ze zdrojů státního rozpočtu, nemůžeme očekávat jiné požadavky než na lehce měřitelné a snadno prezentovatelné výsledky. Důsledky známe – výzkum a publikace v oborech, které hodně nesou, málo odpovídajících struktuře domácího průmyslu, zvýšený počet studentů na levných oborech a živořící obory, které průmysl skutečně potřebuje, aplikovaný výzkum bez skutečných zakázek z průmyslu.

Samozřejmě, že věda sama se tím deformuje. Zde vkládám úryvek z rozhovoru s Karlem Popperem z Die Welt 1987:

Die Welt: Jakýpak "módní trend" vidíte dnes u intelektuálů?

Popper: Že dělají z teorií ideologie. Už i ve fyzice a v biologii máme bohužel samé ideologie. Fyzika i biologie jsou dva obory, které mě palčivě zajímají. Všude, i v těchto oborech, vládne dnes dogmatismus, proti kterému je těžké se prosadit. Jedním příkladem fyzikální ideologie je "big bang", prvopočáteční exploze. Kdekdo, především skoro každý fy