Pod zástěrkou energetické bezpečnosti a jednotného evropského energetického trhu se odehrává řada legislativních změn. Mezi ty zásadní patří takzvaný zimní balíček. Mnoho se o něm řeklo i napsalo, ale málokdo popsal, co znamená pro národní ekonomiku, jaký dopad mohou čekávat občané členských zemí Evropské unie.
Nově založený Institut Aleny Vitáskové se mimo jiné hodlá zabývat legislativními opatřeními Evropské komise (EK), která mají dopad na národní legislativy. Přijatá legislativa musí být v členských zemích EU dodržována, protože jsou součástí spolku, v němž se zavázaly dodržovat pravidla.
Energetická chudoba
Jaké dopady mají tato opatření na občany členských zemí EU? Zvýšení cen energií, snížení energetické bezpečnosti, ztráta národní suverenity, vliv na ekonomiku členských zemí EU a na energetickou soběstačnost? Je pravda, že si členské země EU mohou energetický mix nastavit dle vlastních možností, či potřeb? Kolik občanů EU trpí energetickou chudobou? Kde je chyba, že ve vyspělé Evropě hovoříme o energetické chudobě?
Kolik občanů EU trpí energetickou chudobou? Kde je chyba, že ve vyspělé Evropě hovoříme o energetické chudobě? |
Otázek mnoho, přičemž odpovědi nejsou pro občany EU uspokojivé. Současný vývoj energetické politiky vede k nejasným cílům s dopadem na enormní růst cen energií, který nepřinese vyšší bezpečnost či jiný benefit pro spotřebitele, naopak lze očekávat zvýšení energetické chudoby.
Nejen politici EK se mohou mýlit. Politická rozhodnutí v České republice v porevolučním období byla mnohdy prováděna systémem pokus-omyl s fatálním dopadem na veřejné finance. Jedním z nich je mnohdy nesmyslná rozsáhlá plynofikace ČR v devadesátých letech z veřejných financí (dotace).
Účet pro všechny
Ve výši šesti miliard korun byly vybudovány především distribuční plynovody, přípojky a související technologie, například regulační stanice. Výsledek? Některé plynovody jsou využívány z 50 procent i méně, 300 tisíc přípojek nemá žádný odběr. Dopad? Zvýšení regulované ceny pro odběratele plynu, protože i tato nevyužitá zařízení se musejí udržovat, přinášejí majitelům sítí náklady, jež musí někdo uhradit. Poškozený je spotřebitel, každý občan – a několikrát.
Účet za energie platíme všichni, energetická bezpečnost je záležitostí všech, stejně jako národní suverenita či energetická soběstačnost |
Institut Aleny Vitáskové hodlá informovat občany o vývoji energetiky přijatelných způsobem, aby bylo jasné, jaký dopad lze očekávat od odehrávajících se změn, které se mnohdy prezentují pouze pro vysoce odbornou veřejnost. Účet za energie však platíme všichni, energetická bezpečnost je záležitostí všech, stejně jako národní suverenita či energetická soběstačnost. Práce na tomto projektu začínají a bude veřejnost pravidelně informovat.