Lidovky.cz

Lídrem pravice je Schwarzenberg. Začala postklausovská éra.

Evropa

  23:01

Tvrzení prezidenta Klause, že v prvním kole prezidentské volby pravice utrpěla drtivou porážku, je falešné.

foto: © ČTKČeská pozice

KOMENTÁŘ Romana Jocha / Minimálně během příštích dvou týdnů – mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby – bude v Česku Miloš Zeman politickým lídrem levice a Karel Schwarzenberg lídrem pravice. Nemuselo tomu tak být před touto dobou, nemusí tomu tak být ani po ní, ale během těchto dvou týdnů tomu tak objektivně bude, ať už si o tom subjektivně myslíme cokoli.

Tvrzení prezidenta Václava Klause, že v prvním kole prezidentské volby pravice utrpěla drtivou porážku, je falešné. Začala totiž postklausovská éra. V tuto chvíli se pouze změnil lídr české pravice. Je jím Karel Schwarzenberg, a nikoli Václav Klaus, což mu jako porážka pravice subjektivně připadat může.

Jednoznačně nalevo a napravo

Bude také zajímavé sledovat, koho osobně a explicitně podpoří partička z Hradu. Kdyby se druhé kolo odehrávalo mezi Milošem Zemanem a Janem Fischerem, bylo by z pravicového hlediska možné preferovat expředsedu ČSSD, neboť jde o úctyhodného protivníka, zatímco Fischer je „prázdný“. Kdyby se druhé kolo odehrávalo mezi Schwarzenbergem a nějakým levicovým euroskeptikem, mohli by pravicoví euroskeptici jakžtakž konzistentně tvrdit, že mají právo hlasovat pro Schwarzenbergova protivníka, neboť euroskepticismus pro ně má zásadní význam.

Odehrává-li se volba mezi Schwarzenbergem a Zemanem, neexistuje pro někoho na pravici důvod, proč preferovat Zemana před Schwarzenbergem

Odehrává-li se však volba mezi Schwarzenbergem a Zemanem, neexistuje dle mne pro někoho na pravici (ať už euroskeptika, či nikoli) věrohodný důvod, proč poctivě a konzistentně preferovat Zemana před Schwarzenbergem. Zeman patří jednoznačně k levici – rovnostářství, sekularismu a socialismu. Schwarzenberg stejně jednoznačně k pravici – různorodosti a rozmanitosti, křesťanské tradici a personalismu.

Pokud jde o Evropskou unii, Schwarzenberg je eurofil a Zeman dokonce eurofederalista. Proto ani pravicový euroskeptik (nebo eurofob) nemá jediný důvod dávat Zemanovi přednost před Schwarzenbergem. U takových lidí je maximem slučitelným s jejich politickou poctivostí a konzistentností nezúčastnit se druhého kola, rozhodně by však neměli hlasovat pro Zemana.

Tři důvody, proč by eurofob mohl preferovat Zemana

Pokud bude navzdory tomu některý z euroskeptiků hlásících se k pravici hlasovat pro Zemana, nebo ho dokonce veřejně podpoří, vyloučí se tím i exkomunikuje z pravice a stane se člověkem levice. Sice trochu jiné levice, ale přesto levice. Na pravici bude „odvařený“.

Pokud někdo z pravice aktivně podpoří Zemana, přestane být považovaný za pravicového

Lidé na pravici, kteří měli v roce 2008 v prezidentských volbách velké pochybnosti o Václavu Klausovi (mezitím vrchovatě potvrzené), mu navzdory tomu tehdy dávali přednost před jeho soupeřem. Ať už totiž měli jakékoli názory, v té době byl Klaus objektivně kandidátem pravice a Jan Švejnar levice. Pokud nyní někdo z pravice aktivně podpoří Zemana, přestane být považovaný za pravicového. Heretik je vždy více nenáviděn než nevěřící.

Existují jen tři důvody, proč eurofob hlásící se k pravici může aktivně preferovat Zemana před Schwarzenbergem:

  • Zemana coby prezidenta považuje za výtah k moci pro Václava Klause. (Je však málo pravděpodobné, že se to stane, protože Václav „Amnestie“ Klaus má na krku kámen, který mu při případném pokusu o politický come back nikdy nezapomene připomenout žádný jeho oponent – jeho nyní už druhé „křestní“ jméno „Amnestie“.)
  • Zeman je kandidát orientující se na Východ, Schwarzenberg na Západ. Takový pravicový eurofob je stoupencem Kremlu, a proto preferuje Zemana před Schwarzenbergem. Otázkou pak je, zda je ještě vůbec pravicový.
  • Xenofobie, závist a nenávist vůči Schwarzenbergovi, což nejsou v žádném případě „principiální“ a „pravicové“ motivy.
Nezáviděníhodná situace ČSSD

Sociální demokracie je v nezáviděníhodné situaci. Schwarzenberga coby místopředsedu současné vlády, jež podle ČSSD představuje čisté zlo, a zároveň aktuálního lídra české pravice podpořit nemůže. Přitom Schwarzenberg na Hradě by sociálním demokratům ve volbách do Poslanecké sněmovny mohl pomoci coby důkaz jejich naprosté opozice k současnému statu quo.

Zeman na Hradě začne ničit sociální demokracii ještě více než Václav Klaus ODS

Zeman na Hradě naopak začne ničit sociální demokracii ještě více než Václav Klaus ODS za předsednictví Mirka Topolánka a Petra Nečase. A velmi brzy – po prvních neúspěších – současné vedení sociálních demokratů zlikviduje.

Zvolení Schwarzenberga by zachránilo ČSSD, jeho podporou by si však odradila své voliče. Podporou Zemana si je sice neodradí, ale jeho zvolení bude časem (zanedlouho) znamenat minimálně pád současného vedení sociální demokracie a možná i její rozštěpení.

Mít důstojného protivníka

Kromě Zemana a Schwarzenberga je jedním z vítězů prvního kola Jiří Dienstbier. Nejenže získal více hlasů, než se očekávalo, ale téměř i více než favorizovaný Jan Fischer. Sociální demokracie je důležitá strana a svým způsobem i významná instituce České republiky.

Kromě Zemana a Schwarzenberga je jedním z vítězů prvního kola Jiří Dienstbier

Z minulých čtyř voleb do Poslanecké sněmovny vyšla třikrát jako nejsilnější strana. V minulých třech volbách do Senátu uspěla třikrát. Sociální demokracii sice pravděpodobně nikdy volit nebudu – to by jedinou alternativou k nim museli být komunisté, nacisté, islamisté nebo pravicoví izolacionisté –, ale jako člověk, který žije a jehož děti žijí v této zemi, očekávám, že ještě mnohokrát budu mít vládu se sociálně-demokratickým premiérem.

Proto si přeji, aby to byl alespoň nezkorumpovaný, schopný a důstojný protivník, protože nelze očekávat, že by byl pravicový. Ti, kdo sociální demokracii volit nebudou, sice nemůžou určovat jejího předsedu, ale jako analytik a pozorovatel české politické scény bych si přál, aby Dienstbier kandidoval na předsedu ČSSD. Pokud totiž mít nějakého protivníka, pak takového, kterého si lze vážit.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.