KOMENTÁŘ Petra Havla / Nepravdy v přímém přenosu – zhruba tak by se dalo shrnout pondělní vystoupení někdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera v televizní debatě na téma léčebné konopí, možnosti jeho pěstování a aplikace jako léčebných medikamentů v České republice. Exministr totiž tvrdošíjně trvá na tom, že řada lékařů má o léčebných účincích konopí pochybnosti, což je podle něj hlavním důvodem stavu, kdy více než rok po přijetí zákona 50/2013 o legalizaci léčivého konopí nelze u nás konopí pěstovat ani předepisovat (dovážet ho lze, licenci již získaly tři firmy, dosud však do Česka nedoputoval ani gram).
Bohužel je třeba konstatovat, že o léčivých účincích konopí má pochybnosti především ten, který by je měl umět kompetentně odborně posoudit – totiž sám exministr. Sám ostatně v minulosti pronesl o konopí slova jako „léčebné účinky to opravdu nemá“. V poslední televizní debatě sice již nějaká pozitiva připustil, spíše však z populistických důvodů, než z vlastního přesvědčení.
- Přečtěte si rovněž rozhovor ČESKÉ POZICE s Leošem Hegerem z loňského října.
Skutečnost je přitom taková, že legalizaci léčebného konopí lékaři, alespoň ti specializovaní, jednoznačně podporují, a je s podivem, že to v televizní diskusi nezmínil ani oponent exministra Hegera, Pavel Kubů z petičního výboru „Léčebné konopí“. Lze to ale také brát jako důkaz, že ministr systémově tají informace, které musí ze svého působení šéfa resortu zdravotnictví znát – totiž oficiální stanovisko prestižní organizace, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Neurologové, infektologové, onkologové, adiktologové a další veřejně deklarovali zájem o využití léčebného konopí ve prospěch pacientů v ČeskuOsm ze skupin lékařů, které tato společnost zastřešuje, například neurologové, infektologové, onkologové, adiktologové a další, veřejně deklarovalo zájem o využití léčebného konopí ve prospěch pacientů v Česku, a jejich postoje byly také přílohou k důvodové zprávě při přijímání zmiňovaného zákona 50/2013. Pakliže tyto postoje opravdu nejsou exministru zdravotnictví známy, znamená to v praxi, že při výkonu své funkce neznal důvody pro přijímání zákonů, které předkládal jeho resort.
Použití léčebného konopí by přitom ročně zachránilo život, nebo alespoň výrazně snížilo zdravotní potíže, minimálně stovkám pacientů, mimo jiné lidem s roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou chorobou, těžce onkologicky nemocným lidem nebo pacientům se zánětem trojklaného nervu.
Zemědělská komodita
Konopí k léčebným účelům by se navíc ani nemuselo do naší země dovážet. I proto podporovalo pěstování konopí k farmaceutickým účelům předchozí vedení ministerstva zemědělství, a je do značné míry jeho zásluhou, že se praktická nemožnost naplnit zákon 50/2013, zabetonovaná zdravotnickým resortem spolu se Státním úřadem pro kontrolu léčiv (SÚKL), po řadě měsíců stagnace alespoň pohnula z místa.
Konopí je ostatně – ať již technické nebo léčebné, v praxi zemědělská komodita, která se navíc historicky v naší zemi pěstovala. Přesto nestálo ministerstvu zdravotnictví původně ministerstvo zemědělství ani za to, aby jej pozvalo ke spolupráci k přípravě prováděcích vyhlášek. To samo o sobě mnohé vypovídá. A znění vyhlášek fakticky znemožňující realizaci zákona o legalizaci konopí také podle toho dopadlo.
Brzda SÚKL
Exministr Heger v televizní debatě v České televizi mimo jiné konstatoval, že pokud jsou nové léčebné technologie přínosné, dokážou se samy prosadit, přičemž operoval příklady z minulosti. Zapomněl však dodat, že se tak stalo v době, kdy na ministerstvu zdravotnictví neseděl on sám a kdy SÚKLu šéfoval jiný ředitel než nedávno odvolaný Pavel Březovský.
Byl to právě SÚKL, který opakovaně nedodržel termín daný zákonem pro vytvoření databáze pacientů, kteří by byli léčebným konopím léčeniMezi řadou důvodů k odvolání představitele SÚKLu, mezi kterými bylo například nehospodárné nakládání se svěřeným majetkem, by se přitom slušelo uvést také úmyslné brzdění procesu legalizace léčebného konopí. Byl to totiž právě SÚKL, který opakovaně nedodržel termín daný zákonem pro vytvoření databáze pacientů, kteří by byli léčebným konopím léčeni, a na jednání odborné skupiny Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky po řadu měsíců tvrdil, že systém se buď „připravuje“, nebo „testuje“, což je ovšem něco zcela jiného než zákonem daný plný provoz.
Na závěr snad jen pár ekonomických dat. Medikamenty na bázi léčebného konopí nejsou zatím zařazeny do úhradové vyhlášky, a jejich případný nákup (lze jen dodat, že potenciální pacienti jsou v drtivé většině starší, a tedy sociálně slabší občané) tak nemohou hradit zdravotní pojišťovny. Ty ale takové přípravky ochotné hradit jsou, protože by na tom vydělaly. Podle kvalifikovaných odhadů by při zhruba 600 pacientech v první fázi využití léků na bázi léčebného konopí zaplatily pojišťovny při úhradě 66 procent ceny léků zhruba 20 milionů korun ročně. V současné době přitom činí úhrady léků (které preferuje exministr Heger) na nemoci, které by jinak mohly být léčeny konopím, asi 70 milionů korun.
To v praxi znamená, že za korunu investice do úhrady léčebného konopí se ušetří 3,50 koruny. A šetření je dnes politickou výzvou doby. Nebo ne?
