Tři čtvrtiny jehličnatých stromů a bezmála polovina listnatých v našich lesích marodí. Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2016 přináší velmi špatnou zvěst. A navíc ukazuje, že se situace neustále zhoršuje, přestože kyselé deště do velké míry ustoupily. Na vině je dnes především k přírodě nešetrné lesní hospodaření a situaci dále přitěžuje postupující změna klimatu. Uhelné elektrárny a teplárny i auta se spalovacími motory nadále znečišťují a poškozují přírodu a naše zdraví, ale hlavní problém pro lesy to už dnes není.
Spalování uhlí (a dalších fosilních paliv) však především mění klima, což nevyřeší sebelepší filtr či katalyzátor. Změna klimatu nepůsobí problémy jen v suchých oblastech afrického Sahelu, zaplavovaného Bangladéše nebo mizejících tichomořských ostrovů. Ukazuje se, že i my, šťastlivci žijící v mírném klimatickém pásu a daleko od moře, máme slabá a zranitelná místa.
Až nic neporoste
Jedním z nich jsou lesy, mnohem víc hospodářské než přírodě blízké. Kvůli maximálnímu zisku se v nich pěstují převážně smrky. Ty výrazně převažují nad stromy, které by u nás měly růst přirozeně. Zjednodušeně řečeno, smrk by u nás měl pokrývat především hory, jinde je pro něj příliš teplo a sucho. A změna klimatu u nás znamená ještě větší sucho a teplo.
Tlak na ekonomickou funkci může po několika „pěstovaných“ generacích lesa paradoxně přivést celé lesnictví a dřevozpracující průmysl na buben. Na vyčerpaných a degradovaných lesních půdách nic neporoste, a nebude tudíž ani co těžit a zpracovávat. |
Další špatnou stránkou lesního hospodaření jsou holiny. Vykácejí se kusy lesa a naprostá většina dřeva odveze. Nezbudou v něm pak žádné staré stromy a tlející dřevo pro návrat části živin lesní půdě. Ta na přímém oslunění vysychá, její struktura se rozpadá a voda se z „vyčištěného“ lesa rychle vytrácí. A na paseky přijdou znovu smrkové či jiné monokultury. Výsledek sice odpovídá vžité představě „správného“, tedy uklizeného lesa jako sklizeného a znovu osetého pole, biologicky se však skutečnému lesu podobá jen vzdáleně.
Tlak na ekonomickou funkci může po několika takto „pěstovaných“ generacích lesa paradoxně přivést celé lesnictví a dřevozpracující průmysl na buben. Na vyčerpaných a degradovaných lesních půdách nic neporoste, a nebude tudíž ani co těžit a zpracovávat. Je to stejná iluze jako pěstovat na poli pořád monokulturu kukuřice a očekávat stále úrodu. Jen v případě lesů se nesklízí každý rok, ale jednou za asi sto let.
Finanční ztráta
Aby toho nebylo málo, neudržitelným hospodařením v lesích problém nekončí. Je smutným faktem, že většina vytěženého dřeva se u nás ani nezpracuje. Místo toho míří v surovém stavu za hranice. Naše malá země je největším vývozcem surového, nezpracovaného dřeva na světě v přepočtu na obyvatele. Česká ekonomika tak přijde ročně o 34 miliard korun.
Naše malá země je největším vývozcem surového, nezpracovaného dřeva na světě v přepočtu na obyvatele. Česká ekonomika tak přijde ročně o 34 miliard korun. |
Programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky uvádí: „Vláda učiní kroky ke změně hospodářské politiky Lesů České republiky, s. p., ve prospěch zvýšení zaměstnanosti v jednotlivých regionech a posílení významu drobného a středního lesnického a dřevozpracujícího průmyslu.“
ČSSD slibovala: „Zahájíme systematickou přeměnu struktury lesů, která posílí jejich stabilitu a jejich mimoekonomickou funkci. K tomu využijeme v prvé řadě lesnické hospodaření ve státních lesích. Pro soukromé lesy vytvoříme systém pobídek, které povedou tímto směrem.“
KDU-ČSL se zase voličům zavázala, že „změní způsob hospodaření s. p. Lesy ČR s ohledem na posílení významu drobného a středního lesnického dřevozpracujícího průmyslu, kde je možné vytvořit stovky pracovních míst v horských a podhorských oblastech“. Ke splnění závazku dostala dokonce příležitost díky křeslu ministra zemědělství, které spravuje státním podnikem Lesy ČR zdaleka největší lesní pozemky u nás. A přestože premiér razí heslo „Úspěšná vláda“, s kritickým stavem lesů kabinet navzdory všem slibům neudělal vůbec nic.
Vyhledávání kvality
S nečinností vlády a ministerstva zemědělství ostře kontrastuje chování spotřebitelů a vývoj byznysu. Nábytkářský gigant IKEA i řada dalších prodejních řetězců reagují na požadavek lidí kupovat si dřevo a výrobky z lesů, kde se hledí i na potřeby přírody a místních obyvatel. Obchodníci tedy přestávají kupovat lecjaké dřevo a vyhledávají jeho kvalitu.
Nábytkářský gigant IKEA i řada dalších prodejních řetězců reagují na požadavek lidí kupovat si dřevo a výrobky z lesů, kde se hledí i na potřeby přírody a místních obyvatel. Obchodníci tedy přestávají kupovat lecjaké dřevo a vyhledávají jeho kvalitu. |
Tu zaručuje certifikát FSC (Forest Stewardship Council), světově nejrespektovanější certifikační systém. Zajišťuje šetrný a vyvážený ekologický, sociální a ekonomický přístup i transparentní kontrolu jeho dodržování. Nechat státní lesy certifikovat systémem FSC – tedy upravit hospodaření, aby bylo dlouhodobě udržitelné – se tedy nabízí jako spásné, mnohostranně výhodné řešení. Vláda tak může dohnat skluz a splnit své závazky. Tlačí ji k tomu dokonce natolik těžké váhy, jako je svaz průmyslu a hospodářská komora.
Odpůrci šetrného lesního hospodaření a milovníci těžké těžební techniky v panice z možných změn označují už i tyto organizace absurdní nálepkou „zelená lobby“. Pokud však ministr zemědělství Marian Jurečka certifikaci FSC nepodpoří, hrozí přesun nákupu certifikovaného dřeva do okolních států, kde je ho dostatek. To by způsobilo krach části dřevozpracujících a nábytkářských firem a propouštění tisíců zaměstnanců.
Vláda už má málo času, navzdory tomu má premiér Sobotka možnost (a tím pádem i povinnost vůči občanům) splnit vládní závazek – přimět ministra Jurečku i ministra obrany za ANO Martina Stropnického, kterému podléhají vojenské lesy, aby rychle zasáhli ve prospěch zdraví lesů, českého průmyslu a zaměstnanců zejména na venkově, kteří by mohli pracovat ve výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Pokud byla vyhlášena „válka levné práci“, měla by se vést na reálných bojištích, nejen na předvolebních plakátech!
