Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Krize už je na cestě. Odkud ale přijde?

  17:18
Dnešní chaos ve světě je přímým důsledkem špatné reakce politiky na finanční krizi z roku 2008. A do toho má přijít další globální krize? Současná situace v Turecku neslibuje nic dobrého. A v Itálii se zřejmě rodí mnohem větší průšvih než v Turecku.

Máme se bát splasknutí další finanční bubliny? foto: Richard Cortés, Česká pozice

Předminulý týden jsem obědval s jedním českým bankéřem a přišla také řeč na to, jak se daří českým boháčům. Kdo by to měl vědět lépe než bankéři, že? Prý se jim daří velmi dobře, investují jako nikdy a jejich zisky neustále rostou. Zeptal jsem se ho i na to, jak se daří tomu nejschopnějšímu českému miliardáři. Dostal jsem překvapivou odpověď. „On už v podstatě nedělá nic jiného, než se připravuje na krizi,“ řekl, ale dál tuto větu oznamovací ani navzdory mému naléhání nerozvíjel.

Za necelý měsíc si celý svět, nejen ten bankovní, připomene desáté výročí pádu významné americké investiční banky Lehman Brothers. Stalo se to 14. září 2008 a tento největší bankrot v historii USA způsobil celosvětovou finanční krizi. I když se na první pohled zdá, že svět se z krize plně zotavil a poučil se, opak je pravdou.

Opět daňoví poplatníci

Obavy z totálního kolapsu celosvětové ekonomiky donutily státy finančními injekcemi zachránit velké banky, které si podnikání spletly s kasinem. Politici přistoupili na absurdní hru, že zisky se budou privatizovat, ztráty uhradí daňoví poplatníci. A jaký je výsledek této nepsané dohody po deseti letech? Zadluženost drtivé většiny států, nejen těch chudých, rapidně narostla, zato miliardáři neustále zvětšovali svůj majetek. Majetková nerovnost nikdy nebyla hlubší, úzká skupina lidí rok co rok vlastní více a více, zatímco miliardy lidí méně a méně.

Řada evropských bankéřů, zejména ve Španělsku, v Itálii či ve Francii, si prý kouše nehty, protože nevědí, zda těch zhruba 200 miliard eur, které půjčili tureckým firmám, někdy uvidí. I když poučení z krize z roku 2008 je, že nejspíše ano, protože ztráty nakonec opět uhradí daňoví poplatníci.

Ekonomická krize ovlivnila i politiku. Například Evropská unie už dlouho nebyla stejně nejednotná, tudíž i slabá, jako nyní. Zuří obchodní války, zejména USA si to chce rozdat s Čínou. Nelze se ubránit tvrzení, že dnešní chaos ve světě není ničím jiným než přímým důsledkem špatné reakce politiky na světovou finanční krizi z roku 2008. A do toho má přijít další globální krize, aby se tento trend ještě zrychlil?

Co bude její rozbuškou, nikdo netuší, ale nynější situace v Turecku, které se čím dál více vzdaluje Západu, neslibuje nic dobrého. Politické napětí mezi Tureckem a USA (oba členové NATO) je obrovské. Pokud se frustrovaní prezidenti Erdogan a Trump včas neuklidní, dopady tohoto konfliktu mohou být nedozírné i pro EU, například kvůli dohodě Berlína a Ankary o zastavení migrantů na tureckých hranicích.

Možná že ti, kdo se finančními zbraněmi právě chystají srazit na kolena tureckou ekonomiku a politicky popravit prezidenta Erdogana, si uvědomí, že mohutná raketa, kterou vystřelili na cíl na východě, se může vrátit s mnohem ničivější silou na západ. Řada evropských bankéřů, zejména ve Španělsku, v Itálii či ve Francii, si prý kouše nehty, protože nevědí, zda těch zhruba 200 miliard eur, které půjčili tureckým firmám, někdy uvidí. I když poučení z krize z roku 2008 je, že nejspíše ano, protože ztráty nakonec opět uhradí daňoví poplatníci.

Růst zadlužení Itálie

Evropská centrální banka před dvěma týdny oznámila, že se obává šíření turecké krize do bank eurozóny. Jenže stejný den na americké byznysové televizi CNBC vedoucí dluhopisové strategie holandské ABN Amro Bank Tom Kinmonth varoval, že v Itálii se rodí mnohem větší průšvih než v Turecku. Italská ekonomika je třetí největší v Evropě a tamní vláda plánuje natolik významné sociální výdaje, že zadlužení země (130 procent hrubého domácího produktu), které je druhé největší v EU, dál poroste.

Italská ekonomika je třetí největší v Evropě a tamní vláda plánuje natolik významné sociální výdaje, že zadlužení země (130 procent hrubého domácího produktu), které je druhé největší v EU, dál poroste

Pokud tyto kroky finanční trhy a ratingové agentury vyhodnotí negativně, financování italského státu podraží, což může mít vážné následky zejména pro státy, které drží velké množství italských státních dluhopisů. „Turecký problém máme na radaru, ale je to málo důležité. Teď všichni sledujeme Itálii,“ varoval bankéř. Takže suma sumárum: Krize už je na cestě. Otázkou je, odkud přijde. Ale přiznejme si: Není to nakonec jedno?

Autor: