Lidovky.cz

KŘÍSTEK: Znalci nejsou horší ani lepší než advokáti

  19:26
Na rozhovor o znalectví s pražským advokátem Františkem Schulmannem zareagoval Lukáš Křístek, znalec oceňování a vedoucí znaleckého ústavu Moore Stephens ZNALEX. Podle něho rozhovor vyznívá velmi nepříznivě pro znalce, což ho přinutilo k reakci na některá tvrzení.

Podle kancléře je cena v pořádku. „Koukal jsem na cenu, za kterou to koupili přede mnou. K této ceně jsem nabídl 10 procent a tu jsem považoval jako konečnou. Nejsem si vědom toho, že bych musel u koupi nemovitosti dělat znalecký posudek. Média akorát spekulují. Pokud vím, tak jsem koupil dráž, než bylo nakoupeno,“ hájí se Mynář. foto:  Michal Šula, MAFRA

Trefovat se do znalců je v poslední době v módě. Tentokrát v rozhovoru Někteří znalci jsou ochotní dát razítko na cokoliv pranýřuje znalce za nekvalitní posudky pražský advokát František Schulmann. Některé jeho výroky jsou však více než sporné, a proto jsem se rozhodl na ně zareagovat.

Znalců je zhruba deset tisíc, přičemž drtivá většina píše znalecké posudky, jak nejlépe umí, a nemá je jako hlavní zdroj příjmů – třeba jen dva ročně. Jsou tři kategorie znalců, kteří mají znalecké posudky jako hlavní zdroj své činnosti – oceňování, medicíny a dopravních nehod. V ostatních skupinách znalci píší posudky z fanatismu – stavovská čest.

Nový zákon

Někteří znalci sice píší posudky úmyslně nekvalitně, ale to lze říct i například o práci soudců, advokátů či exekutorů. Znalci nejsou v průměru ani horší, ani lepší. Je pravda, že někteří znalci jsou ochotni dát razítko na cokoliv, ale tato „nabídka“ obvykle reaguje na „poptávku“, nejčastěji advokátů.

Často se uvádí, a také v rozhovoru, že potřebujeme nový zákon o znacích. Ti, kdo to tvrdí, však argumentují povšechně. Co konkrétně je v zákoně o znalcích třeba změnit, jsem se však nedozvěděl.

Často se uvádí, a také v rozhovoru, že potřebujeme nový zákon o znacích. Ti, kdo to tvrdí, však argumentují povšechně, například že zákon je starý (z roku 1967), poplatný době či není stavěn pro tuto dobu. Co konkrétně je v zákoně o znalcích třeba změnit, jsem se však nedozvěděl. Hlavním problémem znalectví je, že některé posudky jsou nekvalitní a jejich psaní trvá dlouho, případně, že znalci je odmítají psát pro soudy. Aby znalci psali posudky kvalitněji a rychleji, by měl stát použít metody cukru a biče.

Cukr je dvojí. Za prvé, zvýšit odměny, protože 15 let se znalecká odměna nezvyšovala. Odhlédneme-li od mimořádných okolností, je maximální hodinová sazba na práci pro soudy a jiné orgány činné v trestním řízení 350 korun za hodinu, přičemž z této částky musí znalec například hradit poměrnou část nájmu, amortizaci auta a počítače nabo dávat si peníze stranou na dovolenou či na vzdělávání.

Za druhé, novelizovat občanský trestní řád a trestní řád v částech týkajících se znaleckých posudků. Procesní úprava znalecké činnosti je kusá, doplňovaná judikaturou, kterou však znalci neznají.

Přízemní důvod

Bičem je trestání znalců za nekvalitní posudky, jež je trojí. V rámci trestního zákona se mohou znalci provinit trestným činem „křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek“ – § 346 trestního řádu. V rámci civilního práva mohou být znalci trestání (náhrada škody) podle § 2950 nového Občanského zákoníku. Tyto dva základní druhy trestání neupravuje zákon o znalcích. A konečně znalec muže být potrestán i v rámci správního řízení.

Můj důvod pro nový zákon o znalcích je přízemní. Mohla by se s ním „svézt“ valorizace odměn znalců, protože jejich současná výše je nemotivuje k psaní, ale k odmítání posudků pro soudy.

Správní trestání je upraveno v zákoně o znalcích podle mne dostatečně. Problém trestání znalců není legislativní – nový zákon o znalcích –, ale spočívá v uplatňování zákona. Nový zákon nezajistí kvalitnější posudky. Kolikrát například advokát nebo soudce narazil na nekvalitní posudek? Asi více než jednou. A kolikrát se snažil pohnat znalce před spravedlnost? Rozhodně ne pokaždé, když na nekvalitní posudek narazil.

Je pravdou, že chybí kontrola znalců, jak je správně v rozhovoru poukázáno, což však žádná novela zákona nevyřeší – pouze jeho uplatňování. Můj důvod pro nový zákon o znalcích je přízemní. Mohla by se s ním „svézt“ valorizace odměn znalců, protože jejich současná výše je nemotivuje k psaní, ale k odmítání posudků pro soudy.

Základní vlastnost

Není pravdou tvrzení v rozhovoru, že v poslední verzi návrhu zákona o znalcích se navrhovalo zrušení § 127a občanského soudního řádu. To bylo vtěleno do jedné z dřívějších verzí návrhu zákona. A dnes víme, že v tomto volebním období Poslanecká sněmovna návrh zákona o znalcích neprojedná.

Aby soud mohl hodnotit obsahovou správnost posudku, musí být posudek přezkoumatelný, což je jeho základní vlastnost, z níž lze zjistit, je-li pravdivý

Znalci jsou často kritizováni, že vydávají ve stejné věci různé posudky. To není dobré ani správné, protože to nepřispívá k právní jistotě. Je to však normální. Soudci také mají na stejnou věc různé názory. Například Ústavní soud rozhodne jinak než všechny předchozí soudní instance. Případně Nejvyšší soud rozhodne jinak než nižší soudy.

Znalecká činnost se zlepší, pokud na znalce bude vyvíjen tlak, aby psali kvalitnější posudky. Mělo by být normou, přičemž zatím není, že soud bude hodnotit obsahovou správnost posudků. Pokud nebude, pak znalci nemají důvod psát kvalitní posudky. Aby soud mohl hodnotit obsahovou správnost posudku, musí být posudek přezkoumatelný, což je jeho základní vlastnost, z níž lze zjistit, je-li pravdivý.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.