Za loňský rok registrovala Policie České republiky o čtyři procenta méně trestných činů než v roce předcházejícím. Vyplynulo to ze statistiky policejního prezidia prezentované nedávno na „bilanční tiskové konferenci“, jíž se zúčastnil policejní prezidenta Martin Červíček a jeho náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování Václav Kučera.
Dle policejních statistik bylo vloni registrováno celkem 304 528 případů se škodou ve výši 34,2 miliardy korun. Oproti roku 2011 došlo k poklesu o 12 649 skutků. Zveřejněná čísla komentuje bývalý elitní vyšetřovatel Zdeněk Ondráček.
Majetková kriminalita
Jako již tradičně se i vloni na celkové kriminalitě nejvyšší měrou podílela kriminalita majetková, které bylo registrováno 194 970 případů. Majetková kriminalita tedy představuje téměř dvě třetiny celkového počtu evidovaných kriminálních případů. Jen krádeží však bylo evidováno celkem 171 967 případů. Krádeže se tak na celkové kriminalitě podílely 56,5 procenta.
Převážnou většinu z objasněné majetkové kriminality spáchali recidivistéToto policejním prezidiem sdělené číslo však přesně neodpovídá statistickým údajům ze zveřejněných statistických výkazů č. 1 – kriminalita za období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012. Podle těchto výkazů evidovala policie 174 921 případů krádeží, tedy ještě zhruba o tři tisíce více, než sama minulý týden uvedla.
Objasněnost u majetkové kriminality je nízká a z celkového počtu 194 970 případů policie objasnila jen 40 299 skutků, což představuje něco málo přes 20,5 procenta – objasněn je tak jen každý pátý nahlášený případ. Recidivisté z objasněné majetkové kriminality spáchali 33 642 skutků, což představuje 83,5procentní podíl. Pro majetkovou trestnou činnost policie v uplynulém roce stíhala nebo vyšetřovala 35 545 osob, z toho 22 509 recidivistů a 4712 žen.
Přeplněnost věznic vyřešena, ale...
V jedné písni se zpívá, že „statistika nuda je, má však cenné údaje“. Tato statistická čísla majetkové kriminality jasně dokazují, proč jsou (vlastně byly) naše kriminály přeplněné. Přestože je objasněnost velmi nízká a podíl recidivistů velmi vysoký, bylo jen v loňském roce pro majetkovou kriminalitu odsouzeno něco kolem 30 tisíc lidí (jde o odhad, neboť soudní statistiky zatím k dispozici nejsou). Z podílu recidivistů je tedy více než zřejmé, že ukládané tresty neodpovídají společenské škodlivosti jednotlivých činů a dosavadnímu způsobu života pachatelů a jsou v porovnání se způsobenými škodami až směšné.
Většina z recidivistů byla totiž odsouzena k alternativním trestům, a zhruba jen každý osmý až desátý se tak dostal zpět do vězeníVětšina z recidivistů byla totiž odsouzena k alternativním trestům, a zhruba jen každý osmý až desátý se tak dostal zpět do vězení. A do toho přišla amnestie, která tu hordu recidivistů vypustila zpět mezi občany, a ještě nás nutí hledět na ně, jako by nikdy potrestáni nebyli. A to možná jen proto, aby se odlehčilo přeplněným věznicím. Odhady odborníků přitom říkají, že se kriminály těmito lidmi naplní znovu, a to nejpozději za dva až tři roky. To podle toho, jak rychle bude pracovat policie, státní zástupci a soudci.
Nejbližší řádné parlamentní volby jsou za necelý rok a půl. Tato vláda má tak o dva problémy méně: s přeplněnými věznicemi a s nedostatkem peněž na platy pracovníků vězeňství. Jenže co občané, popřípadě pojišťovny? Tedy ti, kteří tíhu nové majetkové kriminality ponesou?
Hospodářská kriminalita
Hospodářských deliktů policie za uplynulý rok evidovala 27 633 případů, což představuje 9,1 procenta z celkového objemu. Objasněno bylo 13 247 případů a stíháno nebo vyšetřováno bylo 13 210 osob, z toho 3694 žen.
Násilná a mravnostní kriminalita
Vysoká míra objasněnosti je dána i kvalitou policistů, kteří se vyšetřováním těchto druhů kriminality zabývajíNásilná kriminalita se podílela na celkové kriminalitě 18 358 skutky (6 procent) a mravnostní kriminalita 1981 skutky (0,7 procenta). Násilných trestných činů policie objasnila 12 672, což představuje 69procentní úspěšnost. Stíháno nebo vyšetřováno bylo 13 142 osob, z toho 1118 žen. V uplynulém roce bylo na území České republiky spácháno 188 vražd, z toho 18 s loupežným motivem. Objasněno bylo 175 z nich. Z předchozího období pak dalších 15 skutků. Stíháno nebo vyšetřováno bylo 202 osob, z toho 21 žen. Vražd se dopustili také dva mladiství pachatelé a dva pachatelé, kteří ještě nejsou trestně odpovědní, tedy osoby mladší 15 let. Mravnostních deliktů bylo objasněno 1473 (necelých 75 procent). Stíháno nebo vyšetřováno bylo 1279 osob, z toho 94 žen.
Násilná a mravnostní kriminalita má dlouhodobě v porovnání s celorepublikovým průměrem, ale i v porovnání s okolními zeměmi vysokou míru objasněnosti. Ta je dána jednak kvalitou policistů, kteří se objasňováním a vyšetřováním těchto druhů kriminality zabývají, a také tím, že mezi osobou pachatele a obětí je nebo byl nějaký osobní vztah. Tyto formy kriminality jsou společensky nejzávažnější, a proto je velmi dobře, že se daří objasněnost držet tak vysoko.
Má to háček
Čím to, že evidovaná kriminalita v České republice klesá? Krade se, loupí, znásilňuje či snad zabíjí méně? Říkám NE. Počet případů roste, a to ve všech druzích kriminality, nejen u vražd, jak to vidíme statisticky v porovnání s rokem 2011, kdy bylo spácháno o 15 vražd méně než v roce 2012. Problém je v tom slovíčku evidovaná kriminalita.
Důvodů, proč občané neoznamují kriminalitu, je hned několik.
- U mravnostních deliktů, jejichž míra latence se jen velmi těžko odhaduje, je to mnohdy nevhodný postup a následná viktimizace oběti.
- U majetkové kriminality, kde je objasněnost velmi nízká, lidé již rezignovali a oznamují jen společensky závažné formy nebo ty, kde to oznámit musejí (například při odcizení osobních dokladů nebo vznikne-li škoda i další osobě).
- Dalším důvodem je přístup policie po oznámení, která poškozené odrazuje, že se stejně nepodaří pachatele zjistit, protože to je téměř nemožné, a nechce oznámení přijímat nebo případy hned v počátku sráží do kategorie přestupků.
K poslednímu bodu uvedu pro ilustraci jeden případ z nedávné doby:
Přibližně v 18 hodin vchází do prodejny s luxusními oděvy žena, která na první pohled není častou zákaznicí v takovém obchodě. Zaslouží si tedy pozornost ostrahy. Tato žena si vybere zboží za zhruba sedm tisíc korun, které pod dohledem monitorování ostrahou nasouká do tašky, jež je po celém obvodu vnitřní výplně obalena alobalem (ten se při krádežích kódovaného zboží používá k „odclonění“ mezi kódem na zboží a detektorem, který je v prostoru za pokladnami).
Když se žena snažila bez zaplacení prodejnu opustit, byla detekována, a po spuštění signalizace se proto pokusila vrátit zpět do prostoru prodejny. Hned na místě byla zadržena pracovníky ostrahy. Ti přivolali hlídku Policie ČR a ženu jim i s protokolem o zadržení a záznamem z kamerového systému ostrahy prodejny chtěli předat pro podezření ze spáchání pokusu krádeže.
Policisté jim však k jejich překvapení sdělili, že k pokusu krádeže nedošlo, protože žena z prodejny neodešla, a uspokojilo je vysvětlení zadržené, že chtěla zboží vrátit. Odmítli proto ženu proti podpisu na protokolu převzít, a ještě pracovníkům ostrahy sdělili, že by mohli čelit oznámení pro omezování osobní svobody zadržené. Po chvíli i se ženou z prodejny odešli. Venku před prodejnou pod dohledem policistů žena tašku vyhodila a byla propuštěna. A policisté odešli plnit jiné, zřejmě důležitější úkoly.
V této věci připomínám, že policie je podle zákona povinna přijmout oznámení. Byl by zde tedy důvod podat si na postup hlídky stížnost. Ale od lidí, kteří se s takovým přístupem policie osobně setkali – a není jich bohužel málo –, jen uslyšíte: Kdo by si na policisty stěžoval, kdo by si chtěl začínat s úřady? Vždyť vlastně o nic nešlo, zboží bylo vráceno, škoda tak nevznikla. A ta osoba? Možná to zkusí jindy nebo jinde, ale jednou se jí to určitě podaří. A policie je tomu tak trochu svou činností nápomocna. Mnoho případů trestné činnosti tak zůstává neevidováno.