Lidovky.cz

Krajně subjektivní volební sonda

USA

  23:02

Pětice ženských „jedniček“ na kandidátkách na Vysočině odpovídá v anketě týkající se výběru daní.

V montáži zleva: Jana Fischerová (ODS), Věra Jourová (ANO), Hana Konvalinková (Strana zelených), Ilona Švihlíková (SPOZ) a Michaela Vodová (Česká pirátská strana). foto: montáž ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto archivČeská pozice

Každé jednotlivé volební rozhodnutí je subjektivní. A je to tak správně. Následná mikrosondáž nemá za cíl plédovat pro konkrétní stranu. Je celkem jedno, jak dopadnou volby z hlediska jednotlivých zúčastněných stran. Důležitý je potenciál onoho volbami vzniklého souboru poslanců – zda budou schopni konečně dohodnout, co jsou základní priority státu a co ponechají nadále průběžnému soutěžení a dohadovacímu procesu.

Česko má jeden z nejméně efektivních daňových výběrů a současně i v USA oceněného dlouholetého ministra financí. Jak to jde dohromady? Jediným možným vysvětlením je to, že v Americe jsou občas k dostání medaile „za hubičku“.

Nedávno však zazněl trochu provokativní názor, že daňová zátěž by se mohla lehce snížit, a výdaje státu by se mohly drobátko zvýšit, a to vše při vyrovnaném státním rozpočtu! Pointou by bylo „pouze“ omezit daňové odklony, výjimky, pardony a úniky na straně jedné, zlevnit samotný proces výběru daní na straně druhé a efektivně využívat vybrané daně na straně třetí. Dosáhnout toho by však vyžadovalo konsensuální postup většinové části politického spektra.

Daně, ženy, Vysočina

A k tomu prý mají ženy lepší vlohy. Vždyť i profesor Milan Machovec říkával, že naší společnosti by jen prospělo, kdyby bylo na rozhodovacích místech více žen.

Kraj Vysočina je ve středu České republiky, ležící v samém srdci Evropy, která si o sobě myslí, že je pupkem zeměkoule, jež je centrem všehomíra. Celkem rozumný důvod, proč se zaměřit na tento kraj, obzvláště když tu hned pěti volebním kandidátkám vévodí ženy.

Prolnutím těchto tří kritérií vznikl nápad zeptat se na výběr daní pěti ženských „jedniček“ na kandidátkách na Vysočině – Jany Fischerové (ODS), Věry Jourové (ANO 2011), Hany Konvalinkové (Strana zelených), Ilony Švihlíkové (SPOZ) a Michaely Vodové (Česká pirátská strana).

Do jaké míry se podle vašeho úsudku podílejí daňové ztráty (odklony do daňových rájů, úniky na hraně nebo za hranicí zákona, neefektivní výběr) na negativní bilanci státního rozpočtu?

FISCHEROVÁ: Nejsem expert na problematiku finančních transakcí, nechci tedy dělat ani laický odhad.

JOUROVÁ: Z debat odborníků na toto téma jsem si udělala úsudek, že může jít o 15 až 20 procent ztrát, což má samozřejmě velký vliv na neschopnost státu pokrýt výdajovou stranu rozpočtu a na narůstání dluhu.

KONVALINKOVÁ: Odhady míry dopadu se různí. Bude-li chtít vláda zlepšit rozpočtovou bilanci, bude se muset na to zaměřit. Podpoříme mezinárodní výměnu daňových informací, povinnost nadnárodních firem vykazovat zisky v každé zemi zvlášť, vytvoření prostředí s jasnými a stabilními pravidly a vymahatelností práva, které by reálně snižovalo důvody pro hledání těchto únikových řešení.

Ilona Švihlíková: „Odhady úniků do daňových rájů se liší, ale pokud vezmeme v úvahu, že jde zhruba o 13 000 firem, tak budeme v jednotkách desítek miliard“ŠVIHLÍKOVÁ: Co se neefektivního výběru týká, poslední dobou se konečně začalo hovořit o DPH, kde budeme někde okolo sta miliard korun. Odhady úniků do daňových rájů se dosti liší, ale pokud vezmeme v úvahu, že se jedná zhruba o 13 000 firem, tak rozhodně nebudeme v miliardových jednotkách, jak tvrdil ministr Kalousek, ale v desítkách miliard.

VODOVÁ: Velmi hrubým odhadem je to 150 až 200 miliard ročně. Uniky do daňových rájů však nejsou tím nejdůležitějším. Mnohem větším problémem jsou daňové optimalizace, švarcsystém a tak dále. Podnikatelé by především měli mít takové podmínky, aby se k těmto praktikám neuchylovali.

Jak hodláte motivovat občany, aby pro ně bylo výhodné platit daně?

FISCHEROVÁ: Za prvé v postupném zjednodušování daňového systému a s tím související kontroly. Za druhé v poskytování lepších a kvalitnějších veřejných služeb za zaplacené daně. 

JOUROVÁ: Daňové zatížení nesmí, jak známo, převýšit určitou psychologickou hranici. Domnívám se, že momentálně jsme někde na hraně toho, co jsou ještě občané ochotni platit státu, který s jejich penězi neumí hospodařit a neodvádí za ně kvalitní službu. Takže větší ochota občanů platit koreluje velmi spolehlivě s kvalitou fungování státu včetně jeho schopnosti komunikovat, co s penězi občanů dělá. Čeká nás v tomto dlouhá cesta.

KONVALINKOVÁ: Jednoduchým, přehledným a stabilním daňovým systémem, bez výrazných rozdílů v daňové povinnosti mezi různými skupinami občanů. Motivačně důležité jsou i daňové asignace, za jasně daných pravidel, zamezujících podvodům. Důležité je, aby veřejná správa s vybranými daněmi co možná nejrozumněji hospodařila. Zatímco daně jsou v ČR jen o něco nižší než evropský průměr, kvalita veřejných služeb pokulhává o dost výrazněji. A samozřejmě omezení korupce.

ŠVIHLÍKOVÁ: Občané i firmy musejí dostat protihodnotou kvalitní veřejné služby, jejichž financování je maximálně transparentní a otevřené. Je nutno zavést řadu protikorupčních opatření – systém otevřených dat, zveřejňování smluv a tak dále. Negativní vliv má naopak korupce a nízká kvalita veřejných služeb.

VODOVÁ: Ukážeme občanům, kam jejich daně jdou, a občané o tom budou spolurozhodovat. Pokusíme se co nejvíce omezit plýtvání. Zjednodušíme daňové přiznání. Pro základní úkony chceme open source software, který umožní jednoduché a správné vedení účetnictví (čili i daní) bez dalších nákladů. Pokud stát něco požaduje, tak by k tomu měl poskytnout prostředky.

Je podle vás nutné či vhodné učinit nějaké legislativní kroky ke zvýšení daňové výtěžnosti, aniž by se jednalo o zvýšení daní?

FISCHEROVÁ: V tuto chvíli si myslím, že potřebujeme především stabilitu. Nejvíce lidem vadí, když probíhají změny takzvaně ode zdi ke zdi. Nestabilní prostředí je pro podnikání a fungování společnosti vůbec nejméně vhodné. 

JOUROVÁ: Ano, chceme zavést systém registrace – viz níže. To se neobejde bez zákona. Jinak jde o manažerská rozhodnutí ministerstva financí.

Jana Fischerová: „Nestabilní prostředí je pro podnikání a fungování společnosti vůbec nejméně vhodné“KONVALINKOVÁ: Přijmout vějíř protikorupčních zákonů, které navrhuje iniciativa Rekonstrukce státu a které zelení vzali za své. Zvýšit kvalitu a technickou výbavu hospodářské kriminálky. Přenést daňovou povinnost do místa provozovny; zároveň posílit kapacitu pražských finančních úřadů. Zvážit sazby daní a upravit ty, kde se jejich výše jeví kontraproduktivní (pro vysokou sazbu dochází k masovému vyhýbání se jejich placení).

ŠVIHLÍKOVÁ: Především v oblasti DPH je nutná řada opatření – nejčastěji se hovoří o registračních pokladnách, protože některé provozovny (typicky večerky) téměř neodvádějí žádné daně. Je nutné posílit i finanční úřady personálně, především v Praze, která je chronicky přetížena.

VODOVÁ: Domnívám se, že daňovou výtěžnost stát může ovlivnit pouze efektivitou výběru dané daně.

Jak hodláte zvýšit efektivitu výběru daní, který je oproti vyspělým zemím několikanásobně dražší? Jaká pro a proti můžete uvést k systému jednoho inkasního místa (JIM)?

FISCHEROVÁ: Nemám informace o tom, že efektivita výběru našich daní by byla několikanásobně dražší. Samozřejmě je pořád třeba systém a způsoby výběru zlepšovat a dle mého názoru zjednodušovat a zpřehledňovat. Jednotné inkasní místo by tomu mělo pomoci. Nutné je ale změny dobře připravit.

JOUROVÁ: Zlepšení organizace kontrolních orgánů – především finančních úřadů, zavedení systému registrace účetních dokladů podle vzoru Chorvatska či Dánska. Zavedení tohoto systému s sebou nese určité investiční náklady a nutnost tyto kroky velmi dobře vysvětlit občanům. Předpokládáme, že to bude kladně přijato – poctiví lidé, kteří daně platí, mají dost černých pasažérů – to vím jistě ze stovek debat s občany v kampani. Vstupní náklady na systém a zvýšené provozní náklady se ale – jak opět víme ze zahraničí – rychle vracejí zpět. Výhodou je samozřejmě dokonalý přehled o finančních tocích a o nárocích státu na své „desátky“ od konkrétních subjektů.

Hana Konvalinková: „Fiskální neutralitu opatření zajistíme zdaněním majetku a činností, které mimo jiné poškozují životní prostředí“KONVALINKOVÁ: Posílíme prvky daňové progrese ve výši 30 procent druhého pásma u příjmů nad 100 tisíc korun. Snížíme vedlejší náklady práce (sociální pojištění), a podpoříme tím tvorbu pracovních míst a investice, což je pro rozpočet vždy lepší než nezaměstnanost. Fiskální neutralitu opatření zajistíme zdaněním majetku a činností, které mimo jiné poškozují životní prostředí. Stejně tak lze více zdanit krátkodobé spekulace s nemovitostmi či na finančních trzích. Podpoříme kroky ke zjednodušení, modernizaci a zpřehlednění systému.

ŠVIHLÍKOVÁ: Efektivita výběru také závisí na srozumitelnosti a jednoduchosti předpisů. Současný daňový systém je zaplevelen obrovským množstvím výjimek. Původní idea JIM byla zjednodušit a centralizovat výběr. Panují však obavy, že JIM je dalším megapokusem o dobývání renty v českých podmínkách a že by vyvolal chaos ve výběru daní i sociálního pojištění. Sledujeme-li uskutečňování podobných změn (například nový registr automobilů), jsou tyto obavy logické.

VODOVÁ: Zpřehlednit daně. Zjednodušit podnikání – nikoliv však dotacemi, ale zpřístupněním norem, zdrojů, open access a tak dále. Stát nesmí sloužit jako dojná kráva, ale jako normální zadavatel zakázek. Zavedení opravdu funkčního e-governmentu, nikoliv jako Potěmkinovy vesnice. Například datové schránky jsou skvělá myšlenka, špatně realizovaná, která namísto pomoci jen zatěžuje.

Je podle vašeho názoru možné v rámci řešení tohoto problému připouštět ke státním zakázkám pouze firmy, které platí daně v ČR? Budete to prosazovat? Jak by toho bylo možné dosáhnout? Co na to EU? Jsou ještě nějaké další způsoby, jak v daňové oblasti snížit legální či nelegální přesuny peněz do zahraničí?

FISCHEROVÁ: Jako českému patriotovi by se mi to líbilo, ale vzhledem k tomu, že jsme otevřená proexportní ekonomika a součást jednotného evropského trhu, tak si nemyslím, že je to možné. 

JOUROVÁ: Toto není možné kvůli evropské legislativě volného obchodu. Pokud se někdo odstěhuje za účelem vyvedení a vyprání peněz v zahraničí, měl by na něj dopadnout postih typu rozsudku MUS.

KONVALINKOVÁ: Je na zvážení právníků, zda by firmy s „rajským“ sídlem mohly být vyloučeny z veřejných soutěží. Bez koordinace s ostatními státy EU to patrně není možné, zejména pokud jde o firmy z členských států EU. Určitě je třeba o tom v rámci EU jednat, protože ČR bude jen těžko moci učinit jednostranné kroky, pokud je vázána mezinárodními nebo přístupovými dohodami.

Michaela Vodová: „Zakázka, kde bude zaměstnáno 90 procent českých pracovníků, je samozřejmě pro náš stát také výhodná“ŠVIHLÍKOVÁ: Již nyní je pro výběrová řízení k dispozici směrnice 2004/17 a 2004/18 EC, která uvádí možnosti zohlednění ekologických a sociálních aspektů při výběrových řízeních. Řada zemí, která dříve přesuny peněz do daňových rájů tolerovala, se dostává pod fiskální tlak, a v rámci G20 i OECD se pracuje na konkrétních plánech intenzivnějšího boje proti nim. Jedním z protiopatření by bylo projednat soudním dvorem v EU, zda lze spatřovat v daňových rájích nedovolenou státní pomoc (onoho daňového ráje pro sebe). Užitečná by byla daň z finančních transakcí. Příklad Spojených států ukazuje, že je možné si více posvítit i na používání takzvaných vnitrofiremních cen.

VODOVÁ: Tento problém by bylo nejlepší řešit na úrovni EU (čili firmy, které platí daně v EU). Nejde jen o daně, ale například i o zaměstnance. Zakázka, kde bude zaměstnáno 90 procent českých pracovníků, je samozřejmě pro náš stát také výhodná.

Jak chcete omezit takzvané praní špinavých peněz (legalizaci výnosů z trestné činnosti, tedy včetně daňových deliktů)?

FISCHEROVÁ: Jasná pravidla. Stabilní dlouhodobě fungující a systematicky postupně vylepšovaný systém dohledu.

JOUROVÁ: Na to není jiné řešení než zkvalitnit práci orgánů činných v trestním řízení. Měli bychom mít specializovaný útvar pro potírání hospodářské kriminality, který bude kvalitně zastoupen špičkovými odborníky v dostatečném počtu. Způsoby velké finanční kriminality se neustále zdokonalují i s využitím moderních komunikačních nástrojů, tomu zatím neumíme čelit. Jedná se tedy potřebu specializace státního zastupitelství a policie. A samozřejmě schopnost těchto specialistů komunikovat se zahraničními partnery a spojovat síly.

Věra Jourová: „Měli bychom mít specializovaný útvar pro potírání hospodářské kriminality, který bude kvalitně zastoupen špičkovými odborníky v dostatečném počtu“KONVALINKOVÁ: Zcela uvolnit ruce policii a státnímu zastupitelství, pokud jde o stíhání lumpů jakkoli dobře situovaných a s konexemi v horních patrech veřejné správy. Chránit svědky, včetně zaručení anonymity oznamovatelů. Postupně omezovat povolení k provozování hazardních her.

ŠVIHLÍKOVÁ: Je mnoho možností, žádná není samospasitelná, ale každá by trošku pomohla. Jde o posílení majetkových daní, které mají silný antikorupční efekt (po zdědění či převodu je potřeba prokázat původ majetku, aby mohl být zdaněn). Majetková přiznání plus zákon o prokázání příjmů a původu majetku, včetně sankce zabavení majetku. V rámci veřejných financí pak systémy open data, rozklikávací rozpočty, zveřejňování smluv a tak dále. Jde o komplex opatření, včetně omezení plateb v hotovosti.

VODOVÁ: Převážně obecnými prostředky, které jsem již zmínila v předchozích odpovědích.

Hodláte odstranit restriktivní podmínky (bydliště nebo výkon funkce mimo Českou republiku dle §4/5a zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) u definice „politicky exponovaných osob“, jimž musejí finanční a další instituce věnovat zvýšenou pozornost?

FISCHEROVÁ: Touto oblastí jsem se podrobně nezabývala. Samozřejmě pokud se někde nastavené podmínky vymykají demokratickým principům nebo jsou například z hlediska rovnosti před zákonem nekorektně nastavené, jsem připravena se tím zabývat.

JOUROVÁ: Ano. Obávám se, že tato opatření jsou nutná v plném rozsahu, a to i v boji proti mezinárodnímu terorismu. Jsme ohroženi závažnými bezpečnostními riziky, která musíme být schopni odhalovat a čelit jim. Bohužel se tak děje a asi i musí dít za cenu jistého zásahu do osobních svobod. Věčné dilema, na které se mění většinový názor podle toho, kdy a v jakém rozsahu se podobná hrozba změní v reálný čin.

KONVALINKOVÁ: Hodláme zcela uvolnit ruce policii a státnímu zastupitelství pokud jde o stíhání šejdířů z České republiky i ze zahraničí, a to i veřejně činných.

ŠVIHLÍKOVÁ: Tato naše „skrovná“ úprava je naprosto nestoudná. Jednou z priorit mého politického působení by bylo odstranění této restriktivní úpravy, která nic neřeší, a naopak její co nejširší aplikace.

VODOVÁ: Ano.Někteří voliči se rozhodují na základě kritérií ještě podivnějších, mají-li vůbec jaká

Poznámka k výběru

Jistěže jde o sondu poněkud výstřední, ale takový je život. Někteří voliči se rozhodují na základě kritérií ještě podivnějších, mají-li vůbec jaká. A ještě poznámku k tomu „ženskému výběru“. Na mysl mi přišla vzpomínka na Václava Havla coby sběratele obrazů. Když se vrátil v osmdesátých letech z kriminálu a trochu se otřepal, hned začal dohánět, co zanedbal. Dozvěděl se tak o hyperrealistovi Přemyslu Šmídovi. Prohlížeje potěšeně v ateliéru jeho obrazy, zadumaně poznamenal: „Olga, pravda, koupila nějaké obrazy, když jsem seděl. Jenže – nevybrala je správně. Nezná totiž kritérium, podle něhož je vybírám.“ Tázavý pohled, drobná dramatická pauza. „Kupuji pouze obrazy, na nichž jsou ženy.“

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.