Když končí „nepřítel“ českých vědců

Šest let práce ve vedení Grantové agentury ČR. Ale také šest let bojů s částí vědecké komunity. Po jarní kritice, ke které se spojily různorodé akademické i politické proudy, předseda Petr Matějů rezignoval. Je vlastně obdivuhodné, že až nyní.

Sociolog Petr Matějů k 1. říjnu rezignuje na post předsedy Grantové agentury ČR. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sociolog Petr Matějů k 1. říjnu rezignuje na post předsedy Grantové agentury ČR. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Sociolog Petr Matějů k 1. říjnu rezignuje na post předsedy Grantové agentury ČR.

Jeho „hlavu“ totiž akademici požadovali mnohokrát: intenzivně například v dubnu 2012 po pádu IT systémů a havárii úložišť, kdy se ztratila data i vyplněné formuláře žadatelů.

Pro rozzlobené vědce bylo proto šokující, když se v témže roce a jen pár měsíců poté volilo předsednictvo pro druhé období. Nevybíralo se však po jednotlivých jménech, ale vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhla jednotnou kandidátku pro celou pětici. Volitelé měli jediným křížkem potvrdit kompletní vedení – takové, jemuž spadly databáze...

Pro řadu lidí to bylo nepochopitelné. Vznikla i „petice“ označující postup za skandální a nestandardní. Matějů se pak hájil, že stejně jednala rada i u předchozích týmů profesorů Štulíka a Syky. „Vždy navrhla prodloužení mandátu celého předsednictva,“ řekl. Nádavkem přidal štulec angažovaným badatelům z fóra Věda žije!, které je prý placeno Akademií věd. A za pád IT systému mohla nejen kolize hardwaru se softwarem, ale i něčí záměr. „Indicie napovídají, že mohlo jít dokonce o atak zvenčí,“ naznačoval Matějů.

Ve dva roky starém příběhu jako by se obnažily věci, jež vědce iritovaly. Jasná pochybení agentury, zmařená práce stovek lidí, ale též neschopnost s nimi komunikovat, nedostatek sebereflexe i arogance mocných. Předsedova odpověď však také ukazuje, že jen málokdo se v pravidlech vědní politiky vyzná tak jako on. A že ne vždy býval pranýřován právem.

Fatální přehmat

Koncem roku 2013 se k nashromážděným lapsům grantovky – třeba k diskriminaci vědkyň na mateřské dovolené nebo nesmyslům v zadávací dokumentaci – přidal přehmat fatální: kauza výběru mnohamilionových center excelence, na niž upozornily Lidové noviny.

Byť mělo vedení formálně právo dva nejlépe hodnocené projekty „sestřelit“, chtě nechtě tím zavrhlo desítky posudků. Jediným odborníkem na společenské vědy, který rozhodl, byl sociolog Matějů, jenž měl shodou okolností dlouholetého spolupracovníka v projektu, jemuž připadly desítky milionů. I kdyby to nebyl záměr, byla to jeho osudová chyba.

„Důvěra zmizela,“ říkal Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity. Ano, je to tak prosté. Ačkoliv onen spolupracovník šíří zprávy o účelových zájmech stěžovatelů i novinářů a Matějů hovoří o „nevybíravé, bezprecedentní kampani“ či „snaze o skryté ovládnutí agentury“, situaci považovalo za neudržitelnou široké spektrum lidí: rektoři, zástupci Akademie věd, mladí buřiči, děkani, ale také vicepremiér pro vědu a výzkum spolu s premiérem ČR.

Nic není černobílé. V řadě věcí se agentura pod stávajícím vedením zlepšila. Od roku 2009 běží panelové hodnocení a Matějů vždy rád zdůrazňoval, že bojuje proti „malosti českého rybníčku“. Nahromaděné spory, omezený třímiliardový rozpočet pro čím dál více zájmů základního výzkumu, frustrace z pouhé 17procentní úspěšnosti žádostí i přezíravost – to vše učinilo z Matějů „nepřítele“ zdejších vědců. Kdo zaujme jeho místo? Hledání započalo, ale je zřejmé, že zájemci se nijak zvlášť nepohrnou. Být nenáviděným není atraktivní.

Počet příspěvků: 1, poslední 17.6.2014 04:38 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.