KOMENTÁŘ Vratislava Ludvíka / Vraťme se proti proudu času do padesátých let minulého století. V té době, pokud náhle přestalo hrát rádio a zhasl lustr, vytáhli jsme připravené svíčky a večer pokračoval celkem normálně. Říkali jsme tomu, že „vypnuli proud“, nebo „koukej, na Smíchově taky nesvítěj“. Přerušení dodávek elektřiny bylo tehdy běžné a očekávatelné.
S výrazem „blackout“ jsem se poprvé setkal na konci šedesátých let, kdy se takto označovaly krátké, mimořádně černé žertovné šoty produkované vesměs britskou kulturou. Dnes se s tímto slovem setkáváme všude. A není to ani příliš žertovné.
Snad jedinou světlou stránkou blackoutu v roce 1965 v USA a Kanadě bylo, že devět měsíců poté v této oblasti krátkodobě, leč prudce vzrostla křivka porodnosti
Spíše je blackout prezentován jako černá můra energetiky, jakási temná hrozba, přestože v soukromých vyjádřeních mnoha profesionálů zaznívá přání: chtělo by to jeden pořádný blackout, aby nám stát přestal kecat do podnikání, a současně, aby se ukázalo, že máme pravdu. Mají ji?
Dvě události
V dlouhé světové historii blackoutů zmiňme alespoň dva. První, opravdu výrazné a dlouhodobé (třináct hodin) přerušení dodávek elektřiny nastalo v oblasti východní Kanady a na severovýchodě USA (včetně New Yorku) v roce 1965. Bez proudu zůstalo na 30 milionů obyvatel. Příčinou tehdy bylo lokální přetížení sítě, po němž následoval dominový efekt automatického odpojování rozvoden.
Snad jedinou světlou stránkou této události bylo, že devět měsíců poté v zasažené oblasti krátkodobě, leč prudce vzrostla křivka porodnosti. Nutno konstatovat, že takto rozsáhlé blackouty se ve stejné oblasti opakovaly ještě několikrát, a to i velmi nedávno (důvody vzniku však byly různé).
Druhým typem příčiny blackoutu je zkušenost Kalifornie z roku 1996, kdy vlivem mimořádně teplého počasí a rozsáhlého používání klimatizačních zařízení nastal nedostatek nejen přenosových, ale i výrobních kapacit. Jak se od sebe tyto dva blackouty liší?
První z nich byl důsledkem „nedostatečné kontroly nad kontrolou“. Automatické bezpečnostní systémy zkrátka zafungovaly až příliš dobře. Ten druhý – kalifornský – blackout primárně způsobila regulační pravidla pro energetiku. V USA bývá zvykem, že regulátor vypisuje soutěže na výstavbu nových zdrojů či vedení, pokud spotřeba elektřiny trvale vzroste.
Kalifornský blackout v roce 1996 primárně způsobila regulační pravidla pro energetiku
Záleží tedy na předvídavosti úředníků regulátora, kdy a v jakém rozsahu vypíše „objednávku“ na investice do nové kapacity. Vedle požadavků na spolehlivost je od soutěžícího investora požadována především nabídka konečné ceny – nejnižší vyhrává. I stalo se, že šedé představy regulačních úředníků se střetly se zeleným stromem reality, která přirozeně zvítězila. Výsledkem byl plošný blackout.
Příčiny
Existuje více příčin blackoutů – nejčastěji vlivem extrémních klimatických podmínek. Zdá se však, že navzdory všem vrtochům počasí se ve střední Evropě takových meteorologických pohrom jen tak nedočkáme. Alespoň doufám. Jaký je však první závěr?
Blackouty – plošně rozsáhlé výpadky dodávek elektrické energie – nejsou výjimečné, a technicky vyspělá společnost je schopná se s odstraňováním poruch i jejích důsledků rychle vyrovnat, jakkoliv je zřejmé, že způsobené škody nejsou zanedbatelné. Proč se tedy u nás najednou v médiích až inflačně vyrojily úvahy o možném blackoutu a jeho katastrofálních následcích?
Česká rozvodná síť opravdu v uplynulých dvou letech dvakrát čelila hrozbě blackoutu. Příčina byla podobná jako v USA v roce 1965, jenže namísto prudkého lokálního růstu spotřeby důvodem byla přílišná produkce elektřiny, a to ve větrných elektrárnách na severoněmeckém území. Česká přenosová soustava je jištěna zdvojením vedení – velice zhruba řečeno, ze dvou drátů na sloupech je vždy první aktivní a druhý rezervní.
Výpadky dodávek elektrické energie nejsou výjimečné, a technicky vyspělá společnost je schopná se s odstraňováním poruch i jejích důsledků rychle vyrovnat
Přelití proudu ze severoněmeckých větrných elektráren přes Polsko a Českou republiku způsobené nižšími odběry a horší severojižní průchodností přenosové soustavy v Německu vedlo k „obsazení“ obou vodičů, tedy i toho rezervního. Kdyby v té chvíli u nás nastala porucha na přenosové soustavě, byl by s vysokou pravděpodobností výsledkem právě blackout.
Takové situaci lze čelit buď výstavbou dalších, žel investičně náročných a neproduktivních technologických opatření, nebo účinnou modlitbou. Snad jde o stav přechodný – na území Německa se plánuje výstavba kapacitního vedení ze severu do Bavorska. To však budeme starší nejméně o deset let.
Působivé následky
Mě blackout zajímá spíše jako fenomén. Že může nastat, je zřejmé. Je to ale taková pohroma, jak se denně dočítáme či slyšíme z rozhlasu či televize? Moje aktuální zkušenost velí k opatrnosti. V obcích malebné Vysočiny nastává i dnes při větší bouřce „blackout“, kdy je preventivně vypnuta dodávka proudu. A že tam bouřky bývají silné a časté!
Nikdo se tomu nediví, nikdo nebije na poplach, nikdo nevyčísluje vzniklé škody. Lidé jsou zkrátka zvyklí. Přitom způsobit blackout je snadné! Kdybych v sobě choval zločinnou touhu „vypnout“ celou Prahu, stačí najmout partu „darkerů“ (frustrovaní mladíci, kteří mají ve jménu boje proti globalizaci či legalizaci marihuany nutkavou potřebu zkratovat elektrická vedení; že se potom globalizace často rozvíjí již bez nich, neberou v úvahu).
Každému je jasné, že přerušení dodávek elektřiny je nepříjemné. Těžko by se přitom hledal někdo, kdo s tím nemá osobní zkušenost. Problém je však ve veřejné prezentaci problému „blackout“. Vyjmenovávání následků vzniku blackoutu na různé oblasti našeho života je působivé, zejména omílají-li to do omrzení média a zainteresovaní odborníci. Zapomíná se však na faktor času.
Spíše mrzutost než fatální tragédie
Blackout skutečně může zasáhnout do života všech lidí v postiženém území, nejde však o trvalý, ale krátkodobý stav – takže spíše o mrzutost než o fatální tragédii. I u nás jsou všechny strategicky důležité systémy jištěné náhradními zdroji, a nejen armáda či bezpečnost, ale i například nemocnice. Případný blackout by tedy jejich činnost neměl nijak významně ohrozit.
Následky blackoutu na různé oblasti našeho života jsou působivé, zejména omílají-li je do omrzení média a zainteresovaní odborníciProto se ptám, proč jsme nyní svědky mediální masáže na téma blackout? Není to přece žádný nový jev, dodávky elektřiny jsou tu či tam přerušované často. Vysvětlení, že se média zkrátka chytla nového, neotřelého katastrofického tématu (katastrofy prodávají noviny) neobstojí, na to je intenzita příliš vysoká.
Jediným, doufejme, že mylným, ale přece trochu logickým výkladem je odstartování rozsáhlé kampaně, kdy démonizace blackoutu a jeho infernálních důsledků má vyděsit občany, aby snáze spolkli poněkud hořké pilulky dalších Temelínů a bourání měst a obcí po zrušení územních limitů těžby uhlí na severu Čech. Náhlý zájem o blackout vykazuje všechny prvky cílené a dobře řízené kampaně. Kdo za ní stojí, nechť si každý domyslí sám.
