Kauza Snowden: Důsledkem sledování je „tunelování“ demokracie

Zdá se, že pro člověka, který nechce být monitorován, neboť má co skrývat, ale proto, že do jeho soukromí státu nic není, začal nový disent.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

KOMENTÁŘ Petra Pietraše / Na začátku prosince deník The Washington Post zveřejnil nový údaj o americké elektronické špionáži – Národní bezpečnostní agentura (NSA) shromáždí denně okolo pěti miliard odposlechů mobilních telefonů na celém světě. A odvolal se na další informace od přeběhlíka Edwarda Snowdena.

NSA je schopná natolik monitorovat pohyb lidí, jak až donedávna bylo nepředstavitelné. Její příslušníci dokážou kdekoliv na Zemi najít hledaný mobilní telefon, vyhodnotit pohyb jeho majitele a rekonstruovat kontakty s jinými lidmi kvůli odhalení teroristických aktivit. Objem získaných dat je natolik gigantický, že přesahuje lidské možnosti NSA, a proto neustále rozšiřuje své digitální kapacity.

Americké úřady vytrvale zdůrazňují, že takové monitorování je legální – v rámci zákonů – a není namířeno proti Američanům. Je dokonce možné, že nejsou porušované ani zákony na ochranu osobních údajů. Ty se totiž týkají amerických občanů, a nikoliv monitorovacích zařízení.

V USA se v některých obchodních domech, například módního řetězce Nordstrom, monitoring zákazníků již odehrává. Většina z nich má totiž neustále u sebe mobilní telefony s připojením k internetu, jež hledají nejbližší síť a vysílají signál, tady jsem. Navíc, ani když se zákazník do sítě nepřihlásí, identifikační data jeho telefonu jsou známá, a díky nim lze jeho pohyb monitorovat. Například jde-li nejdříve k botám a následně ke kravatám. Po příští návštěvě tohoto zákazníka pak je možné jeho pohyby v obchodním domě porovnat a vyhodnotit. V kombinaci s bezpečnostním kamerovým systémem je pak doplněna jeho tvář a po zaplacení kreditní nebo jinou kartou i jméno.

Pokrytectví

Toto další Snowdenovo sklíčko, jež poskytl The Washington Post, do zatím neúplné mozaiky o aktivitách NSA, není pouhou odchylkou od normálu, ale ukazuje změnu paradigmatu v USA. Iniciativu totiž převzal kontrolní aparát, který funguje po celém světě, tvoří jej obtížně rozuzlitelná spleť státních organizací, privátních firem, tajných soudních příkazů, šedých zón v zákonech a neveřejných dohod a jehož činnost neomezuje zákonný rámec, ale technologické možnosti.

Odvolávání se na boj proti teroru je pokrytecké, protože USA začaly monitorovat internet už před útoky 11. září 2001

Pokud jsou případné nelegální praktiky tohoto aparátu odhaleny, nejsou napraveny a zastaveny, ale dodatečně upraveny zákony, a tato činnost zpětně legalizovaná. Následkem toho se okruh podezřelých každodenně rozšiřuje. Účastníci běžné demonstrace nebo novináři, kteří takové monitorování odhalí, musejí počítat se srovnáním s teroristy.

Odvolávání se na boj proti teroru je však pokrytecké, protože USA začaly monitorovat internet už před útoky na Světové obchodní středisko 11. září 2001. Americký profesor práva Tim Wu ve své knize Master Switch uvádí, že vláda George W. Bushe začala sledovat digitální komunikaci již v roce 2000.

Tento masový sběru dat je legitimizován odůvodněním, že díky sledování se značně snížila možnost teroristických útoků, a pokud se nějaký navzdory tomuto monitoringu uskuteční, pak proto, že se sledovalo nedostatečně – teroristé se totiž mohou skrývat všude. Americké tajné služby NSA a FBI i britská GCHQ proto monitorují například nejen oblíbené online hry, jako jsou Second Life či World of Warcraft, ale jako podezřelé z extremismu i ty, kdo se dívají na webové pornografické stránky.

Spíše kontrola občanů

Podobný monitoring má jen málo společného s právním státem, jenž usiluje o dodržování zákonů, ale spíše s přípravou kompromitujícího materiálu, jejž lze v budoucnu použít k vydírání dotyčné osoby. A vývoj digitálních technologií tomu nahrává. Dnes je možné prostřednictvím počítače aktivovat vypnutý mobilní telefon k odposlechu jeho majitele i spustit na dálku kameru v laptopu kvůli sledování okolí.

Sledování se zaměřuje spíše na kontrolu všech občanů než na teroristy

Taková špionážní (monitorovací) činnost se zaměřuje spíše na kontrolu všech občanů než na teroristy. Není to však ani tolik pokus o demontáž demokratického systému jako paranoidní rozšiřování nedemokratických prostředků na jeho ochranu, jehož důsledkem ale je „tunelování“ demokracie. Běžný občan nemá k dispozici mnoho možností na svou obranu a s každou další informací od Edwarda Snowdena, jako byla ta zveřejněná deníkem The Washington Post, pak sílí pocit, že George Orwell byl vlastně optimista.

Zdá se, že pro člověka, který nechce být monitorován, protože má co skrývat, ale jenž se domnívá, že státu do jeho soukromí nic není, odstartoval nový občanský disent. Ten ale vyžaduje vzdát se všech elektronických „vychytávek“, což s sebou nese riziko, že se takový člověk sám stane podezřelým. V monitorovacím státě, jenž postupně vzniká, jsou totiž podezřelí všichni. A za mřížemi nesedí proto, že jsou nevinní, ale že se nenašly důkazy potvrzující opak.