Kauza Čapí hnízdo: Nelehká situace pro policii

Tisíckrát omílaný případ udělení dotace pro projekt, který je znám jako Čapí hnízdo, dospěl ve středu 6. září, kdy sněmovna vydala poslance Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, ke svému prvnímu právnímu milníku. Žádost o vydání obou poslanců dorazila do parlamentu 10. srpna a od té doby se v českých médiích neřeší prakticky nic jiného.

Podstata případu je poměrně jednoduchá. Společnost Farma Čapí hnízdo, která development areálu prováděla, byla nejprve součástí holdingu Agrofert, během období žádosti o dotaci a vlastní výstavby patřila osobám z širšího okruhu rodiny Andreje Babiše a poté se opět stala součástí Agrofertu. Tak to tvrdí alespoň Andrej Babiš.

Policie v žádosti o souhlas se zahájením stíhání prohlašovala prodej společnosti Babišovým příbuzným za fingovaný manévr Babiše, kterým chtěl zakrýt nepřerušenou příslušnost Čapího hnízda k Agrofertu, aby mohl čerpat dotaci pro menší podniky. Fingovanost dovozovala kromě jiného i z toho, že akcie nebyly předány. Andrej Babiš ale tvrdí, že akcie byly zaplaceny bankovním převodem a na předání existuje protokol.

Emotivní výrazy

Samotná žádost obsahovala popis událostí, který odpovídá známým, nebo ve Sbírce listin veřejně přístupným informacím o změně právní formy společnosti Farma Čapí hnízdo, změně jejich majitelů, žádosti o poskytnutí dotace a jejímu čerpání, jak na konci roku 2007 a začátku roku 2008 probíhaly.

Kromě těchto již známých informací v ní bylo i uvedeno, že Andrej Babiš „nastartoval“ celý projekt tím, že jako ovládající osoba celého koncernu udělil všem zúčastněným pokyn, že akcie Čapího hnízda mají být prodané, komu a za kolik. Tento pokyn ani jeho forma nebyly v žádosti přesně popsány. Ovládající osoba může obecně takové pokyny udělovat, ty ale nesmí odporovat zákonům, což je kruciální otázka záležitosti.

Policejní orgán viní Andreje Babiše, že celý projekt na neoprávněné čerpání dotace vymyslel a osobně řídil jeho provedení, a ostatní osoby, že mu napomáhaly jeho záměr uskutečnit. V materiálu se často používaly emotivní výrazy jako fiktivní, účelový, neoprávněný a formální, aniž by se policejní orgán pokusil podobná tvrzení nějak prokázat. Odposlechy, písemnými důkazy, výslechy, prostě jakkoliv.

Neukázání všech trumfů

Jde o bezesporu o citlivou a pro policejní orgán nelehkou situaci. Pokud věc není ve stadiu seznamování obviněných se spisem, nechce zkušený vyšetřovatel ukázat veškeré své trumfy. Sněmovna není soud a nemohou před ní být běžným způsobem prováděny důkazy. Pozornost však vzbuzovalo, že vyšetřovatel bere korporátní změny ve společnosti Čapí hnízdo jako jasný důkaz přípravy trestného činu, který byl následně završen žádostí o dotaci a jejím vyčerpáním.

Vůbec se nezajímal o jiné možné ekonomické a korporátní důvody takových změn s tím, že by se snažil je vyvracet anebo potvrzovat, i když je jeho zákonnou povinností shromažďovat důkazy svědčící o vině i nevině podezřelých. A že takových důvodů pro změny může být. Namátkou lze jmenovat častý model velkých společností na realizaci rizikových developerských projektů v oddělené entitě z důvodů zachování nepoškozené reputace mateřské společnosti v případě krachu projektu.

Může to být ale i to, že Andrej Babiš chtěl umožnit podnikatelskou realizaci členům své rodiny anebo fakt, že šlo o projekt mimo podnikatelskou strategii Agrofertu a z toho důvodu se třeba nelíbil bankám. Anebo deset jiných.

Přerušení spojitosti s Agrofertem

Jednou z prvních věcí, která napadne člověka s alespoň minimálními zkušenostmi z fúzí a akvizic, je, proč by si někdo, kdo primárně plánuje nezákonnou operaci, nezaložil novou společnost s akciemi na majitele a do ní nepřevedl nemovitosti a práva k projektu. Tím by byla spojitost s Agrofertem přerušena. Je těžko k uvěření, že tuhle variantu by zkušený tým Agrofertu nepoužil, pokud by opravdu něco zakrýt chtěl.

V médiích se objevil i názor, že fiktivnost vyvedení Čapího hnízda z Agrofertu potvrzují i chybějící zápisy z valných hromad. Pro autora tohoto názoru to může být překvapivé zjištění, ale je to naopak. Ze zkušeností je známé, že největší zmatek v korporátních dokumentech mají obchodní společnosti, jejichž vlastníky jsou fyzické osoby. Do doby, kdy Čapí hnízdo vlastnil Agrofert, bylo korporátně vše, jak má být. Velké společnosti musejí mít v papírech pořádek a mají na to armádu právníků. V roce 2008 bylo Čapí hnízdo z holdingu vyvedené a péče o korporátní záležitosti trochu opadla.

Další věcí, kterou zatím nikdo moc nezkoumá, je velikost získané dotace ve vztahu k velikosti majetku Andreje Babiše v té době. Dotace nepředstavovala ani čtyři procenta ročního zisku Agrofertu. Logika takového jednání by asi byla srovnatelná s tím, když se běžně situovaná rodina vypraví do obchodu společně ukrást koupací čepici.

Krajně nepříjemný překlep

Otázky vzbuzovala i samotná forma žádosti. Obsahovala řadu překlepů a vzbuzovala dojem, že si ji autor ve spěchu, ve kterém žádost podával, ani po sobě nepřečetl. Krajně nepříjemný byl překlep v označení manželky Andreje Babišové Moniky jako obviněné. V policejní hantýrce zkratkou obv. Pozoruhodné je i to, že takto označena je Monika Babišová jen na dvou místech textu, i když její jméno je zmiňováno mnohokrát.

Vzbuzuje to pocit, že autor pracoval metodou textových editorů zkopíruj a vlož a kompiloval materiál z několika jiných, kde už s Monikou Babišovou pracuje jako s obviněnou, i když podle dostupných informací obviněná není. Zrovna obvinění Moniky Babišové by mohlo být vnímáno jako velmi rigorózní, protože byla majitelkou akcií Čapího hnízda jen šest týdnů, nebyla členkou orgánů ani Agrofertu ani Čapího hnízda a žádost o dotaci byla podána až po jejím odchodu z akcionářské struktury Čapího hnízda.

Bylo na každém poslanci, aby zvážil všechna dostupná fakta, vyžádal si poskytnutí úplných informací a na základě toho se rozhodl, zda vyhoví požadavku policie, anebo vrátí věc k došetření a požádá o předložení alespoň elementárních důkazů.