Lidovky.cz

Kam až lze zajít při nasazování moderních technologií proti nákaze?

  17:40
Právní rámec daný především Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) je poměrně striktní a počítá s epidemií. Nikdo však dnes neví, jak dlouho bude trvat, a jak se zákony mohou měnit. Největší zárukou je proto zejména vývoj technologií.

Ohrožené soukromí. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Nejbohatší muž světa Bill Gates proslul v devadesátých letech tím, že v jeho sídle se lidé dělili podle barvy vstupních karet, které je pouštěly do různých zón domu. Do předpokoje a kuchyně každý, do obývací části jen důvěryhodní hosté, do ložnice jen nejužší rodina a do pracovny majitele jen on. Zní to jako ajťácká výstřednost, ale co kdyby se něco podobného zavedlo dnes? Co kdyby třeba do domova důchodců nemohl nikdo, kdo se v uplynulých 14 dnech setkal s osobou s pozitivním testem na covid-19? Co kdyby se takto povolovaly návštěvy v nemocnicích a otcové u porodu?

A co kdyby to vše obstaral automatický IT systém podle vyhodnocování dat o našem pohybu z mobilních telefonů a plateb od obchodníků, případně z pouličních kamer? Mohlo by něco takového zachránit lidské životy, zejména těch nejohroženějších? Nepochybně. Zlepšilo by podstatně život starším lidem, nemocným a rodičkám? Rozhodně ano. Je to technicky proveditelné? Bez problémů. Jsme ochotní se nechat takto sledovat a vzdát se nejen soukromí, ale i velké části svobody? Nechat si svůj život řídit inteligentním systémem, který vyhodnotí naše potenciální riziko pro druhého?

Nedostatečně chytrá karanténa

Nic z popsaného není systém takzvané chytré karantény. Ta je založena na zefektivnění už dnes běžné práce hygieniků a data od operátorů a bank používá jen s výslovným souhlasem nakaženého, přičemž musí dobrovolně uvést, s kým se potkal. A především po šesti hodinách se vše smaže. Nejde tedy o žádné plošné sledování, kterého se mnozí bojí. Zatím. Bohužel se takové nápady začínají i u nás objevovat nebezpečně často. Objevují se hlasy, že chytrá karanténa, která nás má osvobodit z domácího vězení, není dost chytrá.

Objevují se hlasy, že chytrá karanténa, která nás má osvobodit z domácího vězení, není dost chytrá. Měli bychom se prý nechat více a důsledněji sledovat, ať můžeme zase vyrazit veseleji popíjet a nakupovat a přestat dusit naši ekonomiku. Jeden mladý český miliardář dokonce na sociálních sítích volá po zavedení „poctivé karantény pro podezřelé (ideálně s tracking náramky)“. Tedy fakticky s vězeňským sledovacím zařízením pro každého, jako v nějaké dystopické sci-fi z osmdesátých let.

Měli bychom se prý nechat více a důsledněji sledovat, ať můžeme zase vyrazit veseleji popíjet a nakupovat a přestat dusit naši ekonomiku. Na Slovensku už chystají „chytřejší“ systém, který má na základě dat operátorů vyhodnocovat dodržování karantény a rozesílat SMS těm, kdo se s nakaženým mohli potkat. Jeden mladý český miliardář dokonce na sociálních sítích volá po zavedení „poctivé karantény pro podezřelé (ideálně s tracking náramky)“. Tedy fakticky s vězeňským sledovacím zařízením pro každého, jako v nějaké dystopické sci-fi z osmdesátých let.

Za vzor se dnes často dává Jižní Korea, která vybudovala podobný systém jako respektované české firmy v případě chytré karantény. Jen se záhy ukázalo, že je příliš pomalý, těžkopádný a vyžaduje příliš lidí k obsluze. Takže se mnohem více automatizoval, včetně využívání dat o pohybu. Už 16. března tamní média podle britského týdeníku The Economist informovala, že se podařilo díky automatické detekci osob snížit dobu identifikace všech kontaktů nakaženého z 24 hodin na deset minut.

Že nejde o science-fiction, ukazuje i zkušenost z Hongkongu, kde pohraničníci nutili každého zpřístupnit úřadům svou polohu v mobilním telefonu, aby mohli sledovat dodržování nařízené karantény. Netřeba připomínat, že autonomní oblast je pod správou komunistické Číny, která se – kromě aktuálního geopolitického prodeje roušek – ráda věnuje budování high-tech koncentráků pro nepohodlné menšiny. Nové možnosti se určitě soudruhům zalíbí, zejména když tamní firmy již vyvinuly algoritmus, jak rozpoznávat tváře a sledovat lidi i v rouškách.

Také mobilní operátoři

Velkou zárukou našeho soukromí je zapojení české komunity IT podnikatelů, kteří s velkým nadšením pracují dnem a nocí s tím nejlepším úmyslem. Na palubě však jsou i mobilní operátoři, kteří už dlouho vědí, jaké bohatství mají v možnosti sledovat nás na každém kroku. A i když dnes pomáhají, budou po skončení krize v neuvěřitelném pokušení nechat si otevřené dveře pro lukrativní komerční využití, o které se už léta snaží.

Velkou zárukou našeho soukromí je zapojení české komunity IT podnikatelů, kteří s velkým nadšením pracují dnem a nocí s tím nejlepším úmyslem. Na palubě však jsou i mobilní operátoři, kteří už dlouho vědí, jaké bohatství mají v možnosti sledovat nás na každém kroku.

Právní rámec daný u nás především Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) je poměrně striktní a počítá dokonce s případy epidemie. Nicméně nikdo dnes neví, jak dlouho to bude trvat, a jak se zákony mohou měnit. V Británii dává Investigatory Powers Act z roku 2016 možnost vyžádat si jakákoliv data od soukromých firem. V Izraeli pak dostala pravomoci ke sledování nakažených přímo tajná služba Šin bet a po ustavení parlamentní dohledové komise ustoupil i tamní Ústavní soud.

Největší zárukou je proto především vývoj technologií, které už v návrhu respektují základní práva i ve zlých a těžkých časech. To hlásá i Evropská komise a skvělou ukázkou je třeba aplikace Fremen, kterou vyvíjejí vědci na pražském FEL ČVUT. Podle anonymních dat předpovídá hustotu lidí v dané lokalitě a umožňuje se vyhnout davům. Něco, co se může mnoha z nás hodit i mimo dobu pandemie. A nemusíme být zrovna Bill Gates.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.