Co opravdu řekla paní Mrkalová? Merkelová, ne Mrkalová? Jaký je v tom rozdíl? Asi jako v tom anglickém vtipu, jak vejde pan Goldberg do baru, sedne si, dá si pár drinků, a když spatří jakéhosi Číňana, dá mu facku. „Kdo jste a co to má znamenat?“ ptá se Číňan. „Já jsem Golberg a ta facka je za Pearl Harbor,“ odvětí Golberg. „Ale to byli Japonci!“ protestuje Číňan. „Číňani, Japonci – jaký je v tom rozdíl?“
Po chvíli přijde Číňan a vlepí Goldbergovi facku. „A tohle má znamenat co?“ rozčiluje se Goldberg. „To je za Titanic!“ vysvětluje Číňan. „Ale to způsobil ledovec (iceberg)!“ protestuje Goldberg. „Iceberg, Goldberg – jaký je v tom rozdíl?“ zasmečuje vítězoslavně Číňan.
Kolega Zbyněk Petráček okomentoval v LN 19. srpna v článku Úkol pro maturanty výroky německé kancléřka Angely Merkelové o migraci a terorismu. Vyšel – z chvályhodné opatrnosti podmíněně – z formulace, jak je shrnul Spiegel Online, a jeho následné vývody jsou logické.
Povaha naší současnosti
Mne však zaujal jiný aspekt téže situace. Zastavuji se u té Petráčkovy podmínky autenticity výroků – „je-li tomu tak, pak“ –, protože mám za sporné, že by citovaný výrok Merkelové bylo možno „sumarizovat“ způsobem, jak to učinil Spiegel Online.
Mrzačení výroku požadovaným směrem vypovídá o povaze naší současnosti, kdy mnohé reálné situace nejsou výsledkem jiných reálných situací, ale fikce, blufování, dezinformace či propagandy, protože na jejich počátku bylo rouhavé slovo |
Naopak soudím, že mrzačení výroku požadovaným směrem vypovídá o povaze naší současnosti, kdy mnohé reálné situace nejsou výsledkem jiných reálných situací, ale fikce, blufování, dezinformace či propagandy, protože na jejich počátku bylo rouhavé slovo.
Předesílám, že stejně jako Petráček spoléhám na přesnost citovaných výroků. A dodávám, že jakkoliv vyjde moje argumentace v tomto případě nikoliv v neprospěch Merkelové, neznamená to automaticky souhlas s většinou nebo dokonce se vším, co kdy řekla.
To platí i v případě třeba Trumpa, Obamy, Putina, Zemana, Sobotky, Fialy či Okamury. Kdyby to bylo samozřejmé, nepovažoval bych za nutné překlenout tuto zející propast mezi žurnalistikou a normalizační žurnalistikou.
Teror a uprchlíci
Zpět k Merkelové a Spieglu Online. Kancléřka řekla: „Konají se pokusy získat běžence pro islamistický terorismus. Ale fenomén islamistického terorismu sem nepřišel s uprchlíky, byl tu již dříve.“ Spiegel Online její postoj shrnul: „Angela Merkelová odmítla souvislost mezi rostoucím rizikem teroru a přílivem uprchlíků.“
Pokud tomu nebrání negramotnost, nebo zlá vůle, není těžké pochopit, že kancléřka Merkelová se k souvislosti mezi rostoucím rizikem teroru a přílivem uprchlíků přímo nevyslovila |
Pokud tomu nebrání negramotnost, nebo zlá vůle, není těžké pochopit, že kancléřka Merkelová se k souvislosti mezi rostoucím rizikem teroru a přílivem uprchlíků přímo nevyslovila. Nepřímo ho však neodmítla, ale přesně naopak – potvrdila verbování teroristů mezi uprchlíky. Těžko ve formulaci jejích odpovědí najít oporu pro spieglovskou „interpretaci“!
Často se směšuje úroveň kriminality a terorismu, a argumentuje se promiskuitně, jak se to hodí. Proto je dobré se zastavit i u kriminality. Její úroveň, podle německých policejních statistik, které též beru s rezervou, protože budou, jako leckde jinde, poněkud „kreativní“, dokonce klesla, co se násilných trestných činů týče. Vzrostl naopak počet trestných činů padělání dokladů.
Riziko kriminálních činů
Co k tomu říci? Vzhledem k masivní přítomnosti policie na veřejnosti to možná není až tak mimo realitu. Důležité je však upřesnit, o čem mluvíme. Zvýšený počet jakýchkoliv osob s sebou přináší zvýšený počet kriminálních činů. V absolutních číslech. Úroveň kriminality (tedy „riziko“) je však relativní, vztaženo k počtu osob, a může tedy zůstat na stejné úrovni.
Libují-li si tedy média ve zveřejňování vyššího počtu trestných činů, nelze z toho automaticky vyvozovat větší riziko kriminálních činů. Prostě mezi více lidmi je více zločinů, tak tomu bylo, je a bude – a všude.
Libují-li si média ve zveřejňování vyššího počtu trestných činů, nelze z toho automaticky vyvozovat větší riziko kriminálních činů |
Zpět k terorismu. Merkelová má pravdu, že fenomén islamistického terorismu byl v Německu už před masivní vlnou uprchlíků. Jistěže se do něj dostal už tehdy zejména migračními cestami, ale ty trvají od stvoření světa. Jenže terorismus v Evropě tím islamistickým nezačal, byl tu už před ním mnohý jiný.
Intenzita činnosti neislámských teroristů v Německu byla kolísavá, ale bylo by chybou myslet, že zmizeli. To ale není populisticky zneužitelný diskurs, proto se mu média nevěnují. Vede však k promýšlení skutečných kořenů, příčin a podmínek vzniku terorismu. Vedou ho ti, kteří chtějí výskyt a dopady terorismu snížit. Oproti jiným, kteří s terorismem jen hřmotně bojují, okázale mobilizují druhé, a zužují přitom prostor svobody a stávají se tak pány situace. Kterým paradoxně existence terorismu vyhovuje. Jaká bude naše volba?
