Elitní vyšetřovatel korupčních kauz Zdeněk Ondráček, který nedávno od policie odešel, ve svém článku pro ČESKOU POZICI rozebírá, jak rázně přimět k řádnému plnění povinností policisty, státní zástupce a soudce. Právní nástroje jsou totiž k dispozici, orgány činné v trestním řízení lze stíhat pro nedbalost.
Lze na žalostném stavu naší společnosti něco změnit nebo se musíme odstěhovat někam, kde se zákony dodržují, kde si orgány činné v trestním řízení bezezbytku plní své úkoly? Možná stačí jen důsledně uplatňovat zákony České republiky a vyžadovat jejich dodržování i od těch, kteří si snad myslí, že stojí mimo ně. Tedy i od policistů, státních zástupců a soudců.
Připomenu nejprve rámec, ve kterém se tato úvaha pohybuje: Společnost pro ochranu svých zájmů vymezuje trestné činy a stanovuje trestní sankce, které lze za jejich porušení uložit. K dodržování zákonnosti byly zřízeny orgány činné v trestním řízení (OČTŘ), kterými podle § 12 odst. 1 trestního řádu jsou soudy, státní zastupitelství a policie. Je-li tedy důvodné podezření, že nějaké jednání (a jeho následek) by mohlo být trestným činem, postupují tyto orgány tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Vždyť jednou ze zásad trestního řízení je povinnost státního zástupce stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví. Je tedy na orgánech činných v trestním řízení, aby pečlivě objasňovaly všechny skutečnosti důležité pro trestní řízení. K tomu mají řadu zákonných práv a oprávnění.
Policie
Policie kvůli ekonomickým škrtům a dalším omezením balancuje na hraně přežití. Její řady postupně opouštějí kvalitní příslušníci, kteří měli znalosti, zkušenosti a schopnosti. Zůstávají především ti, kterým toto chybí. Pro společnost je smutné, když se kritériem pro odměňování manažerů stává výše finančních škrtů výdajů a počet zrušených tabulkových míst a nikoli kvalita odvedené práce v boji proti zločinu.
Na bedrech státních zástupců je celé trestní řízení. Jsou to tedy oni, kteří nedokážou tyto kauzy dovést až k soudu.
Pokud tento vývoj bude pokračovat i nadále, je třeba zvážit, zda touto činností nemůže být páchán trestný čin sabotáž podle § 314 trestního zákoníku. V něm je mimo jiné uvedeno, že se ho dopustí ten, „kdo v úmyslu poškodit obranyschopnost ČR zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce nebo se dopustí jiného jednání k tomu, aby mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu bezpečnostního sboru,nebo způsobil v činnosti takové instituce poruchu nebo jinou závažnou škodu“. Jsem si vědom, že by vše záleželo na prokazování úmyslu tohoto jednání, ale úmysl nepřímý ve smyslu § 15 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku by v úvahu přicházet mohl.
Státní zástupci
Státní zástupci mají pravomoc, jsou garantem přípravného řízení trestného. Na jejich bedrech je celé trestní řízení. Jsou to tedy oni, kteří nedokážou tyto kauzy dovést až k soudu. Je to jejich neschopnost nebo úmysl? Platí obojí. Mezi státními zástupci, a to na všech stupních, jsou lidé kvalitní, méně kvalitní a tací, kteří by se mimo resort živili jen obtížně nebo by si museli urychleně doplnit své znalosti a vědomosti.
Jejich možnosti ovlivnit výsledek trestního řízení jsou dány i vyjádřením nejmenovaného obhájce, který kdysi uvedl: „Proč bych uplácel svědky a policisty, když mi stačí máznout státnímu zástupci a on to zařídí.“ Již jsme se dočkali zadržení a obvinění úplatných soudců v Litoměřicích. Kdy dojde i na úplatné státní zástupce?
Začíná se hovořit o případných kárných proviněních státních zástupců, kteří nedůsledně vykonávali svoji činnost při vyšetřování některých kauz. Avšak kárné provinění je v jiné řeči přestupkem, kde lze odpovědnost uplatňovat do jednoho roku od spáchání, poté je promlčeno.
Soudci
Soudci, ti jsou s nadsázkou stát ve státě. Jejich nezávislost a vše co se kolem ní děje, zejména když se mají uskromnit na svých platech, zná snad každý. S nadsázkou se dá říci, že není lepšího povolání v této zemi. Jsou téměř neodvolatelní, po jmenování již nemusejí dokazovat svoji odbornou způsobilost a jen zcela výjimečně odpovídají za svá rozhodnutí.
Jak tomu bude u soudců v Litoměřicích? Pohnou se zde ledy nebo se časem dozvíme, že policie při dokazování udělala mnoho procesních pochybení a důkazy, které předložila, nelze použít? Možná to taky nebyly úplatky, ale půjčky. To je u nás obvyklá výmluva, tedy zejména u politiků.
Řešení: § 330 trestního zákoníku
Je již na čase, aby každý nesl odpovědnost za svoje jednání, a to i policisté, státní zástupci a soudci
Je však třeba si uvědomit, že všichni z orgánů činných v trestním řízení jsou podle trestního zákoníku úředními osobami. V trestním zákoníku, v hlavě X – Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných, najdeme v dílu druhém trestné činy úředních osob. Jedná se o § 329 zneužití pravomoci úřední osoby, ale také o § 330 maření úkolů úřední osoby z nedbalosti. Právě tento druhý trestný čin by měl být uplatňován, neboť úmysl se bude jen těžko prokazovat.
Zákon v § 330 mimo jiné uvádí: „Úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně stíží splnění důležitého úkolu,… způsobí vážnou poruchu v činnosti státní správy, soudu,… způsobí značnou škodu nebo jinému značný prospěch (nejméně 500 000 Kč) způsobí škodu velkého rozsahu nebo jinému prospěch velkého rozsahu (nejméně 5 000 000 Kč), bude potrestán…“
Co tedy potřebujeme k tomu, aby se již něco změnilo? Zdá se, že málo, ale ve skutečnosti velmi mnoho: Najít státního zástupce, který bude mít odvahu a zahájí trestní stíhání.