Nedávno jsem načrtl paralelu mezi futuristickým vojskem, které v roce 1927 italské vládě ve svém manifestu navrhoval básník a dramatik Filippo Tommaso Marinetti, a společnou armádou členských států Evropské unie, o níž sní současný francouzský prezident Emmanuel Macron. A také jsem slíbil, že napíšu o zenitismu, málo známém literárním hnutí ze začátku 20. století.
U kolébky zenitismu zhruba na konci první světové války stáli básníci, spisovatelé a aktivisté zejména z Balkánu (Srb Boško Tokin či Chorvaté Ljubomir Micić a Dragan Bublić), ale například i německy píšící Yvan Goll (německo-francouzský básník židovského původu) a Alfred Margul-Sperber, který se narodil na Ukrajině a zemřel v Bukurešti.
Vzor pro budoucí generace
Tehdejší život popisovali jako zoufalý a temný chaos, kde jsou hlavy lidí plné lží, přetvářky, krásných idejí, ale i principů, které hlásají falešní proroci. Lež a sebeklam považovali za vynález slabých. Jedna ukázka za všechny: „Každé ráno v pět hodin na celém kontinentu zvednou svoje šedé hlavy stejné noviny a hlásají svoje černé lži: Mírová konference – Vražda v obchodě na sýry – Smrtící krok ze zamilovaného srdce – Kupujte břitvu značky Gillette! – Bergson navštívil USA – Volte Nerona! – Hurá!“
Mohou být vůdčí evropské osobnosti, ať jde o giganty v Bruselu, v sídle Evropské komise, nebo o čelné představitele jednotlivých států vzorem pro budoucí generace? |
Zenitisté chtěli z tváře Evropy, která se zmítala v Niagaře krve, strhnout karnevalovou masku. A z jejího těla fíkový list cynismu. Toto pozoruhodné hnutí mělo v boji za očistu světa za cíl hledání zářícího slunce na zenitu, tedy vrcholu, životní pravdy každého jednotlivce. Z nejcennějších děl vůdčích osobností lze vyčíst zejména obrovskou touhu změnit Evropu, která byla po „velké válce“ fyzicky i duševně téměř zničena.
Uplynulo sto let a můžeme si položit otázku, kde se nachází současná Evropa. Z hlediska materiálního blahobytu bezesporu na svém zenitu. Ale platí to i pro její duši? Jsou Evropané šťastní? Pokud ano, proč muži a ženy neplodí více dětí? A co její vůdčí osobnosti, ať jde o giganty v Bruselu, v sídle Evropské komise, nebo o čelné představitele jednotlivých států? Mohou být vzorem pro budoucí generace?
Zatím bez úspěchu
Česká republika, ale i Polsko, Slovensko či Maďarsko se stávají zeměmi, kde nenávist mezi skupinami lidí sílí takřka každý den. Dokonce mezi sebou kvůli politice přestávají hovořit i členové rodin. A místo usmíření se hledá viník. Někteří duchovní, umělci či politici se snaží najít cestu z této slepé dálnice. Zatím bez úspěchu. |
A jak je na tom střední Evropa? Z hlediska růstu hrubého domácího produktu, platů či historicky nejnižší nezaměstnanosti se jí nevedlo nikdy lépe. Česká republika stojí v čele hospodářského vývoje a blahobytu. Navzdory tomu je společnost nevídaně rozdělená, rozhádaná. Česká republika, ale i Polsko, Slovensko či Maďarsko se stávají zeměmi, kde nenávist mezi skupinami lidí sílí takřka každý den.
Dokonce jsem slyšel, že mezi sebou kvůli politice přestávají hovořit i členové rodin. A místo usmíření se hledá viník. Někteří duchovní, umělci či politici se snaží najít cestu z této slepé dálnice. Zatím bez úspěchu. Staré přísloví říká, chceš-li změnu nějakého celku, musíš začít u sebe. A přečtěme si k tomu pár básniček od zenitistů!
