Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Jak tepe Šumava, divoké srdce Evropy

Horská území po obou stranách šumavské hranice Česka s Bavorskem tvoří unikátní celek, který svou přírodní výjimečností ani rozlohou nemá ve střední Evropě obdoby. Ač je zdejší příroda jednolitá ve své rozmanitosti a územně spojitá, každá komora tohoto divokého srdce Evropy, česká i bavorská, tepe jinak.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

30. 9. 2014 17:13
zelezna opona

Prave jsme se vratili cyklodovolene na Sumave. Nadhera. Zelezna opona je ovsem na Sumave stale velmi jasne patrna. Na bavorske strane (kde jsem bydleli a vetsinou i jezdili) jsou pekne lesy a horske louky (Schachten - mimochodem umele vytvorene za ucelem pastvy a v soucasnosti udrzovane jako kulturni pamatka). Ceska strana mi silne pripomina Jizerky pred triceti lety (z velke casti stojici suchy les). Mozna se to nekomu libi - my uz vime, ze pristi rok pojedeme na Sumavu zase na zahranicni dovolenou.

0 0
možnosti

30. 9. 2014 8:27
Pane Klosi,

Víte, já s ekologií začínal jako šestnáctiletý ušák v organizaci TIS a ti, kteří mně do ní zasvěcovali a že to byli odborníci na slovo vzatí, trvali na tom, že ekosystému musím nejprve porozumět, poznat jak vzniknul, jak se vyvinul, jak funguje, na čem je závislý a co nezbytně potřebuje atd.. To se evidentně na české straně Šumavy nestalo. Ekologista Bursík nepochopil, že šumavský les je kulturní umělý les a enklávy původního lesa byly zachovány jen díky porozumění starých fořtů a ochraně spočívající v péči o okolní hospodářský les. Víte divočina se nedá nadeklarovat zákonem. Prohlásím-li kulturní biotop legislativně za divočinu a ponechám jej sobě samému na pospas, vytvořím pustinu. To pan salónní ekologista Bursík nepochopil a evidentně to nechápete ani vy. A to Šumavě ublížilo nejvíc, tak, že se z toho bude vzpamatovávat sto i více let. A jsou oblasti (např. Březník) kde se bez lidské pomoci nemá šanci vzpamatovat sama. Dnes, kdy opadly vášně a začínají se publikovat věcné, skut

0 0
možnosti

V.Hricák

29. 9. 2014 13:43
Pane Klosi,

mícháte hrušky a jablka.Nelze strovnávat Bavorský park se šumavou a to hned z několika důvodů.Bavorská strana Šumavy je orientovaná převážně k jihozápadu a tudíž je o poznání teplejší,než česká,která je k severovýchodu.Tato orientace mnohem lépe svědčí buku,javoru a jedli.Proto je německá druhová skledba mnohem pestřejší,než česká.Němci jsou známí svou důsledností.Pokud se k něčemu rozhodnou,jdou vytrvale za svým cílem.Netvrdím,že během vývoje nedochází k různým korekcím.Ty jsou ale předem promyšlené a rozhodně nepodléhají politickým tlakům.A když už jsme u té politiky.Německo je evropská ekonomická velmoc.Přesto si dovolila park o rozloze nějaký 13 tisíc ha.My,evropská žebrota si přeci můžeme dovolit park pětkrát větší,se všemi dopady na ekonomiku a sociálními dopady na místní obyvatelstvo.Nesnáším demagogy.Na Šumavě jsem několik let působil a všímal jsem si dopadů,které zřízení NP mělo jak na lidi,tak přírodu.

0 0
možnosti

30. 9. 2014 8:35
Re: Pane Klosi,

Pane Hricáku, jedlobuková kultura s klenem a ŠUMAVSKÝM HORSKÝM SMRKEM v nejdrsnějších horských partiích byla původně i na Šumavě. Jenomže Šumava se vylidnila až za bolševiků, před tím to po staletí byla kulturní obývaná a obhospodařovaná krajina se sklářskými hutěmi. Původní lesní kultura byla zužitkována v milířích a sklářských pecích. byla nahrazena alpským smrkem a les byl po léta veden a ošetřován jako hospodářský. Pak přišli po převratu salónní ekologisté Bursík a spol, kteří nepochopili, že ta "divoká" Šumava je až na malé enklávy hospodářský les, který musí být obhospodařován, chráněn proti náletu lýkožrouta z Bavor a na divočinu postupně převedena reintrodukcí původních dřevin (buk, klen, jedle a původní šumavský smrk). A tak dovedli Šumavu do stavu, ve kterém je dnes a aby přehlušili stud a špatné svědomí, hlásají nesmysly jako pan Klos , Bursík atd.

0 0
možnosti
Šumava se brání zeleným okupantům.

Nic proti divočině, problémem je umělá divočina, kterou chtějí na Šumavě zřídit lidé, kteří odtud nepocházejí. Proč si ji neudělají někde doma. Někde u Prahy můžou zabrat 22 vesnic a pěstovat tam prales, opice a slony, aby bylo zlenivělé zhýralce kam lákat. Lidé na Šumavě na divočinu vůbec nejsou zvědaví, chtějí normální les, který tam donedáva byl, normální přírodu, která není jen na koukání, a snad mají také nějaká práva na slušný život v této zemi, mít bydlení, zaměstnání, zásobování a dopravu v místě.

0 0
možnosti