Jak posílit evropskou energetickou bezpečnost

V příštích letech bude energetika nadále tvořit základ vztahů EU a Ruska. Nejdůležitější však je, aby potřeby trhu převážily nad politickými zájmy.

Plynovod (Ilustrační fotka) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Plynovod (Ilustrační fotka) | foto: Shutterstock
Plynovod (Ilustrační fotka)

Nedávné dohody Gazpromu s evropskými partnery o rozšíření plynovodu Nord Stream a výměny aktiv s koncernem BASF ukazují, že potřeby energetického trhu mohou převážit nad politickými zájmy.

Navíc potvrdily, že v dohledné budoucnosti Rusko setrvá v pozici klíčového energetického partnera pro Evropu. Proto je nezbytné obnovit důvěru mezi nimi a depolitizovat energetické vztahy, jelikož energetická závislost Evropy a Ruska existuje a bude existovat.

Závislost na dovozu

Evropský energetický trh se v příštích letech nepochybně změní. Závislost Evropské unie na dovozu zemního plynu se zvýší, protože jeho zásoby v Severním moři se snižují a vyhlídky na dovoz z východního Středomoří vzdalují.

Závislost Evropské unie na dovozu zemního plynu se zvýší, protože jeho zásoby v Severním moři se snižují a vyhlídky na dovoz z východního Středomoří vzdalují

Současně však mohou na evropský trh dorazit nové dodávky, kde významnější roli bude pravděpodobně hrát například zkapalněný zemní plyn (LNG). A část potřeby může pokrýt břidlicový plyn. Íránský plyn představuje další možností. Tyto dodávky však mohou pouze pomoci překonat zmíněný výpadek dovozu. Největší podíl potřebných dodávek plynu pro Evropu bude nadále pokrývat Rusko, které zůstane jejím nejspolehlivějším partnerem.

Rozšíření plynovodu Nord Stream brzy přinese dostatečné množství plynu k uspokojení evropských potřeb plynu. Společně s přepravními cestami, například plynovodem Jamal vedoucím přes Bělorusko a Polsko s kapacitou 33 miliard metrů krychlových ročně, pomůže Nord Stream-2 zajistit Evropě dodávky energie.

Diverzifikace přepravních tras

Jednou z výhod projektu Nord Stream-2 je účast hlavních a vlivných evropských energetických společností. Velikost a vyspělost trhů se zemním plynem ve střední Evropě by pak měly umožnit, aby z těchto dodatečně importovaných objemů plynu profitovala řada zemí tohoto regionu. Jihovýchodní Evropa a Řecko ale zůstanou vystavené rizikům spojeným s přepravou plynu přes Ukrajinu kvůli chybějícím spojovacím plynovodům.

Bezpečnost dodávek a diverzifikace přepravních tras jsou pro Evropu důležité, protože ukrajinský systém přepravy plynu se několikrát ukázal nespolehlivý a navíc by vyžadoval vysoké investice do údržby a modernizace

Plán Gazpromu na vybudování plynovodu Turkish Stream vedoucího Tureckem do Řecka s kapacitou 63 miliard metrů krychlových ročně může tento problém vyřešit, ale určité otázky ohledně jeho uskutečnění zůstávají otevřené. Tureckému trhu bude určeno 16 miliard metrů krychlových, ale dodávky do Evropy mohou být nižší než zbývajících 47 miliard metrů krychlových, pokud bude poptávka nadále klesat a zprovozněn Nord Stream-2.

Může se také stát, že se Moskva, Kyjev a Brusel dohodnou na kompromisu, který by minimalizoval potřebu tohoto projektu. Další překážkou může být, že Evropská komise má sklon oponovat každému projektu, který podle ní posiluje pozici Moskvy, přestože to škodí zájmům Evropy.

Bezpečnost dodávek a diverzifikace přepravních tras jsou však pro Evropu důležité, protože ukrajinský systém přepravy plynu se v uplynulých deseti letech několikrát ukázal nespolehlivý a navíc by vyžadoval vysoké investice do údržby a modernizace.

Výstavba plynovodu

Výstavba plynovodu vyžaduje politickou podporu a spolupráci účastníků projektu. Zatímco Nord Stream-2 tyto požadavky splňuje, evropští investoři podílející se na South European Pipeline nedisponují německým politickým vlivem, aby sjednotili partnery v projektu.

Výstavba plynovodu vyžaduje politickou podporu a spolupráci účastníků projektu. Nord Stream-2 tyto požadavky splňuje, ale evropští investoři podílející se na South European Pipeline nedisponují německým politickým vlivem, aby sjednotili partnery v projektu.

Pokud budou splněny tyto podmínky, nejrealističtější trasou pro evropskou větev Turkish Stream by byl interkonektor Řecko–Itálie díky pokročilému stavu povolovacích řízení, technickým parametrům plynovodu (krátká vzdálenost, nízké stavební náklady) a zapojení nižšího počtu partnerských, ale současně stabilnějších zemí.

Nepřímá účast Francie prostřednictvím společnosti Edison vlastněné EDF, která již projevila zájem o projekt, by mohla pomoci jeho uskutečnění, a tudíž dostat dostatečné objemy plynu do jihovýchodní Evropy bezpečnou cestou.

V následujících letech bude energetika nadále tvořit základ vztahů EU a Ruska. Obě strany však musejí ukázat pružnost a adaptabilitu na novou tržní realitu, aby tato spolupráce mohla fungovat, a také si určit vzájemně přijatelný rámec pravidel. Pro posílení evropské energetické bezpečnosti je však nejdůležitější, aby potřeby trhu převážily nad politickými zájmy.

Autor

Konstantinos Filis

Konstantinos Filis, Institut mezinárodních vztahů, Atény. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články