Jak mluvit s BIS

V sobotu vydaly LN zprávu, že se bývalá první náměstkyně Hana Marvanová sešla se šéfem civilní rozvědky ohledně vlivu podsvětí na justici. V neděli ministryně Helena Válková uvedla, že jí k tomu žádné pověření nedala. Náměstek Jan Štern poté pro LN potvrdil, že „z úst paní ministryně zaznělo, aby v té věci náměstkyně s BIS jednala“.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková 8. června v pořadu ČT Otázky Václava... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministryně spravedlnosti Helena Válková 8. června v pořadu ČT Otázky Václava... | foto: repro Česká televize
Ministryně spravedlnosti Helena Válková 8. června v pořadu ČT Otázky Václava...

Bývalá první náměstkyně Hana Marvanová nemusela mít pro jednání s BIS nějaké extra pověření, jak se domnívá ministryně spravedlnosti Helena Válková. Nešlo totiž o úkolování tajných služeb, jež přísluší ze zákona jen vládě. Šlo by – za normálních okolností – o poměrně tuctovou komunikaci na téma informací signalizovaných zpravodajci, píše Jan Schneider.

Co dělají adresáti se zprávami BIS?

V nedělním diskusním pořadu veřejnoprávní České televize, bůhvíproč soukromoprávně nazvaném Otázky Václava Moravce, bylo slyšet ozvěnu tématu formulovaného již před více jak dvěma roky platformou občanských iniciativ „Vraťte nám stát“.

Tehdy občanská společnost učinila kvalitativní posun. Z prostého tázání se, zdali Bezpečnostní informační služba (BIS) něco dělá, logicky odvodila konsekventní otázku. V případě, že BIS pracuje a své informace předává zákonným adresátům, copak s nimi dělají ti adresáti? Zejména tedy vláda a její předseda?

Exekutiva bez sebedůvěry

Přes období těžké mediální přesycenosti (až otravy) moderátorem Moravcem musíme uznat, že na debatu s ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou ho jeho tým připravil velmi slušně.

Otázkou dne byl odchod první náměstkyně Hany Marvanové z resortu spravedlnosti. Ten však z hlediska našeho tématu tvořil pouze kontext. Centrem zájmu byla otázka komunikace mezi zpravodajskou službou a exekutivou, v tomto případě ministerstvem spravedlnosti.

Moderátor Moravec nejprve ocitoval pasáže z veřejných částí několika posledních výročních zpráv BIS týkajících se nedobrého stavu v justici. Tyto veřejně publikované zprávy ani nemohly, než pouze v obecné formě (tedy bez uvedení konkrétních jmen a případů) popsat kritizované jevy. Moderátor toto expozé zakončil logickou otázkou, co ministryně Válková učinila pro to, aby získala od BIS tyto poznatky konkretizované.

Ministryně Válková pronesla enigmatický výrok v tom smyslu, že po BIS nemohla chtít konkrétní jména, protože je BIS očividně neměla k dispozici. Dotazem na ministerského předsedu prý zjistila, že ani v utajené části výročních zpráv tato jména nejsou. To by mohla být i pravda, neboť dlouhodobým dilematem BIS je, komu má co sdělovat, týkají-li se rizikové poznatky osob z vlády či nejbližšího okolí.

Válková prý spoléhala na to, že BIS podle zákona měla činit. A zákon o zpravodajských službách si vyložila tak, že kdyby BIS měla konkrétní jména z korupce podezřelých soudců, předala by je v režimu informací, které nesnesou odkladu, ministerstvu spravedlnosti přímo a neprodleně. (Do závorky dejme osobní dojem, že by z výroků Válkové vyplývalo, že BIS své zprávy nepíše na základě poznání konkrétní situace. V tom případě by ale něco bylo hrozně špatně. Buď na straně BIS, nebo na straně Válkové.)

Výklad ministryně Válkové je zřetelně poznamenaný zkušeností akademickou, nikoliv praktickou. Informace, které nesnesou odkladu, je totiž zhruba možno popsat jako informace, v nichž jde o život. To však rozhodně není případ roky trvajícího špatného stavu naší justice. To není situace, která by nastala z hodiny na hodinu. To je situace, která k potěše politických stran trvá roky, přestože se politici bijí v prsa jak gorilí samci, jak s korupcí zatočí, a s tou v justici exemplárně.

Hanka z Arku

A zde se dostáváme k údajně kontroverzní iniciativě tehdejší první náměstkyně Hany Marvanové, kterou setrvavší ministryně Helena Válková nazvala protikorupční solitérkou a samoprohlášivší se Johankou z Arku.

Podle sobotních Lidových novin byla Marvanová pověřena jednat na toto téma s ředitelem BIS Jiřím Langem. Válková ji však podle svých slov ničím takovým nepověřila a k hádankovitým výrokům přidala další, že Marvanová „musela mít nějaké jiné pověření“?

Zde se vyjevují důsledky exekutivní nezkušenosti. Záleželo na tom, jak si definovaly tyto dvě dámy své role. První náměstkyně však bez jakýchkoliv pochybností nemusela mít pro jednání s BIS nějaké extra pověření.

Nešlo totiž o úkolování tajných služeb, které přísluší ze zákona pouze vládě. Šlo by – za normálních okolností – o poměrně tuctovou komunikaci na téma informací signalizovaných zpravodajci. Šlo by o úkaz velmi vítaný, který by zpravodajcům též dodal motivaci, protože by viděli, že konečně, konečně někoho v exekutivě jejich zprávy zajímají.

A paní ministryně Válková by se vůbec ničemu takovému nemusela divit. Vždyť obecné povědomí shledávalo právě aktivity Hany Marvanové v rámci platformy „Vraťte nám stát“ za jeden z důvodů jejího jmenování první náměstkyní. A tyto aktivity byly zaměřeny velice významně na efektivitu využívání zpravodajských informací exekutivou.

Zpětný ráz?

Ministryně Válková sdělila, že se bude zajímat o to, zda ředitel BIS poskytl první náměstkyni ministryně spravedlnosti nějaké informace, a na základě jakého pověření. Tady už hrozí, že se akademická opatrnost obrátí v tragédii. Nakonec tedy spadnou ty důležité informace pod stůl, a místo, aby vláda naplno využila zpravodajské informace – a v případě potřeby upřesnila pravidla operativní komunikace se zpravodajci – půjde se pouze po formalitách. Přestože ředitel BIS Jiří Lang ve své funkci přesluhuje pro civilizovanou zemi naprosto nepředstavitelnou dobu, rozhodně by neměl být „sejmut“ za to, jestli vstřícně informoval statutárního náměstka ministerstva ve věci obecného zájmu!

A my můžeme jen doufat, že exekutiva začne rozlišovat věci podstatné od nedůležitých, a ty důležité začne využívat způsobem kultivovaným, aby zpravodajské zdroje nebyly ohroženy. Přehnat protikorupční aktivity do stavu frenetického třeštění by pak mělo kontraproduktivní účinek. Nelze totiž vyloučit, že se někdy zase objeví snaha bránit kmotrovské zájmy halasným útokem pod fiktivní vlajkou boje proti korupci, za lidská práva, za ochranu soukromí či citlivých údajů nebo bankovního tajemství.

J. Tínek Re: BIS a korupční justice II Ok 11:24 10.6.2014

Počet příspěvků: 24, poslední 13.6.2014 06:32 Zobrazuji posledních 24 příspěvků.