Migrační vlna je citlivý problém, který zpravidla rozděluje diskutující na dva extrémní postoje. Přitom se obě strany vymezují ostřeji jako oponenti svých odpůrců než coby zastánci konkrétního názoru. Nejvíce na problému zpravidla dráždí postoj druhé strany:
- „Oni“ by je nejraději nechali někde pomřít i s jejich dětmi!
- „Oni“ je tak milují, že by si je měli nastěhovat k sobě do postele!
Ve skutečnosti sice existují dva typické postoje, první více a druhý méně schopný akceptovat nějakou míru migrace, ale ani jeden z nich není extrémně vyhraněný. Vyhraněnost jim dává až postoj k oponentům.
Čtyři kroky k nápravě
Kdyby se tyto dva postoje snažily vymezit pozitivně, jejich konflikt by ani zdaleka nemusel být stejně ostrý. Většina lidí z obou stran si nepřeje neregulovanou masivní migraci desítek milionů běženců a zároveň je přístupná humanitární podpoře lidí v tísni, pokud má jasná pravidla, která ochrání před riziky a dlouhodobou destabilizací.
Na evropské politické scéně jsou chaos a neschopnost spolupracovat extrémní, přičemž současný systém umožňuje jeho využívání k partikulárním cílům |
Druhým, ještě silnějším aspektem, jenž vede k extrémní vyhraněnosti, je strach. Pocit ohrožení, který podporuje nedůvěra ke standardním institucím, že se dokážou s problémy vypořádat. Těžko říct, zda je to něčí strategie, nebo jen neschopnost pracovat a rozhodovat racionálně. Na evropské politické scéně jsou však chaos a neschopnost spolupracovat extrémní, přičemž současný systém umožňuje jeho využívání k partikulárním cílům.
Přitom z technického hlediska by racionální řešení nemuselo být složité a vyvolávat vážné konflikty. Bez hlubší znalosti migrační problematiky selský rozum napovídá, že je nutné dostat migrační vlnu pod kontrolu, tedy:
- Specifikovat, koho chceme považovat za politického běžence a chceme mu poskytnout azyl, pokud možno jednotně v rámci Evropské unie.
- Evidence spojená s možností identifikace, alespoň po vstupu do EU, když to může být problém před ním. Použití biometrických údajů by s ohledem na bezpečnost nemělo být v zásadě kontroverzní.
- Sjednocení legislativy, jak přistupovat k evidovaným a spolupracujícím běžencům i k ilegálním, tedy těm, kteří se spolupráci vyhýbají – včetně sankcí.
- Posledním, nikoli prvním krokem, jak se ve skutečnosti stalo, je koordinovat umísťování imigrantů v jednotlivých zemích a městech a spolupracovat na integraci. Pokud předchozí body zabrání neřízené migrační vlně, neměl by tento poslední bod být v západních zemích ničím mimořádně novým.
Komplikace různých tradic
Současný chaos umožňuje neřízenou migraci a zabraňuje efektivnímu zásahu proti ilegálním praktikám včetně nehumánního byznysu převaděčů. Pokud neoddělíme proud, který chceme a můžeme bez vážných rizik akceptovat, nelze se ubránit tomu, který nechceme.
Je třeba si přiznat, že problém migrace komplikují různé tradice evropských států |
Politika nejen selhává, ale i zdá se, že politici nemají mezi svými cíli problémy řešit. Primárně se snaží uspět, což však není totéž jako dělat dobrou politiku. Pro takové cíle mohou být naopak společenské problémy vhodné k vlastnímu úspěchu.
Proto je třeba si přiznat, že problém migrace komplikují různé tradice evropských států. Nutnost vypořádat se s „fašistickým“ odkazem předků, dozvuky koloniální mocenské politiky nebo naprostá nezkušenost se soužitím s jinými národy mohou být důležitými aspekty, které vyžadují určitou formu slovníku a komunikace, přičemž jsou specifické pouze pro některé země.
Hrozba radikalizace
Problém migrace je citlivý a společná řeč se nehledá snadno v rámci jedné země, natož ve s různými tradicemi. V blízké budoucnosti nelze proto v EU očekávat výrazné zlepšení politické kultury a organizace. Navzdory tomu nepociťuji velké riziko, že by Evropu ve velkém zaplavili přistěhovalci z Blízkého východu.
Radikalizovaní lidé, ať už jakýmkoli směrem, jsou vždy náchylnější k manipulaci a k iracionálnímu řešení problémů |
Pokud se ale situace nezmění a počet zájemců o azyl nezačne v důsledku změn v zemích, odkud pocházejí, klesat, pak i státy, jež dosud podporují migraci, po prvních větších problémech provedou vlastní opatření. Změna v komunikaci, zejména v proklamované německé vstřícnosti, by pravděpodobně okamžitě značně ovlivnila rychlost a rozsah migrace.
Největším rizikem vyplývajícím ze současné špatně řešené migrační krize je radikalizace společenského mínění. A radikalizovaní lidé, ať už jakýmkoli směrem, jsou vždy náchylnější k manipulaci a k iracionálnímu řešení problémů. To mě trochu trápí, protože bych svým dětem velmi přál, aby mohly život prožít ve světě bez tragických konfliktů, jak se dosud poštěstilo naší generaci.
