Ceska Pozice

Jak dosáhnout byznysového úspěchu v digitální éře

Osazenstvo byznysového trůnu se obměnilo – místo ropných či bankovních kolosů jej obsadily technologické firmy. Ve všech byznysových příbězích však lze objevit sedm dovedností, jež dělají rozdíl mezi „dobrým“ a „vynikajícím“.

Pavel Kysilka 25.4.2019
Plakát levicových antiglobalistů v Drážďanech kritizuje společnost Amazon,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Plakát levicových antiglobalistů v Drážďanech kritizuje společnost Amazon,... | foto: Foto István LékoČeská pozice
Plakát levicových antiglobalistů v Drážďanech kritizuje společnost Amazon,...

Osazenstvo světového byznysového Olympu se kompletně vyměnilo. Technologické společnosti, jako je Amazon, Google či Facebook, vystrnadily z trůnu ropné, bankovní a telekomunikační kolosy. Stačilo jim 15 let, aby se po exponenciále vyšplhaly z garáží na vrchol. To samé se děje na národních úrovních. Téměř každá země má svůj Avast a je skvělé, že v Česku nezůstává jen u něj. Každý rok se rodí další byznysové hvězdy a ikony digitální epochy. A už je dost kvalitního materiálu, aby se z něj dal vytesat návod na úspěch. Jak pro firmy, tak jednotlivce.

Každý velký byznysový příběh uplynulých desetiletí byl v něčem jedinečný. Ve všech ale najdeme několik společných věcí. Takových, které dělají rozdíl mezi „dobrým“ a „vynikajícím“. „Dobrý hráč je tam, kde je puk, vynikající je tam, kde puk bude,“ řekla hokejová legenda Wayne Gretzky. To se ale daří jen tomu, kdo dokáže rozvíjet a skloubit několik elementárních dovedností bez ohledu na to, zda je brankářem, obráncem nebo levým, středním či pravým útočníkem.

Stejně jako v byznysu: i tam je jedno, zda vaše organizace působí v energetice, bankovnictví, autoprůmyslu či umění, nebo zda jste řemeslníkem, učitelkou, programátorem, manažerkou, obchodníkem. V žádném odvětví ani profesi nesmíte postrádat několik ingrediencí, pokud máte ambici usadit se na Olympu. Zde je sedm dovedností, které nechybějí v žádném z hvězdných byznysových příběhů digitální éry.

Orientace

Rozeznat důležité od balastu, pravdivé od „fake“, spolehlivý zdroj od manipulátora, trend od nahodilostí je prvním předpokladem rozumné existence a schopnosti něčeho dosáhnout

Proč je tak důležitá? Ztrácíme se v nepřehledné džungli exponenciálních technologií: umělá inteligence, robotika, virtuální realita, blockchain, 3D technologie, genomika, sociální média, nové materiály, to vše zaplavuje naše životy. Jsme zahlceni „digitálním hlukem“ – přebytkem dat, informací, dezinformací, komunikace, nabídek, aplikací, reklam, zábavy, her...

Rozeznat důležité od balastu, pravdivé od „fake“, spolehlivý zdroj od manipulátora, trend od nahodilostí je prvním předpokladem rozumné existence a schopnosti něčeho dosáhnout. Základem této schopnosti je kritické myšlení. Tedy schopnost analyzovat informace, vyhodnocovat je včetně jejich zdrojů (a jejich motivací!), vysvětlovat je. Nedávat na první dojem, na předsudky a stereotypy, udržovat si odstup a zdravou skepsi. Vytvářet si svůj názor. Není za úspěchem právě to, co jeho nositele odlišuje od průměrnosti většiny?

Adaptabilita

Digitální éra násobí tlak na změny našeho myšlení a návyků. I na rychlost změny, její velikost a frekvenci. A na bolest s nimi spojenou.

Když se zorientuji, tedy rozeznám nové trendy, nemohu zůstat stejným a stát tam, kdy puk byl, a protestovat, že není tam, kde jsem na něj zvyklý. Ani s roboty či umělou inteligencí nemůžeme bojovat, nýbrž spolupracovat. Stejně s miléniálskými modely sdílení namísto vlastnění, s vizuální a digitální komunikací, ramifikací… Adaptabilita vždy pomáhala. A vždy bolela. Digitální éra násobí tlak na změny našeho myšlení a návyků. I na rychlost změny, její velikost a frekvenci. A na bolest s nimi spojenou.

Kreativita

Orientace a adaptabilita jsou dobrým základem, abych zkoušel přijít s něčím novým a originálním. S něčím, co zaujme nebo bude fungovat mnohem lépe než standardní řešení. I tento princip fungoval odjakživa. To, co se změnilo, je drtivý tlak na schopnost zaujmout a získat pozornost v obrovské nabídce produktů, služeb, informací, aplikací, jobů a zábavy na „onlinu“. To vše z uživatelů vychovává populaci, která nadšení z nového nápadu rychle vymění za unuděnost a očekávání další inovace.

To, co se změnilo, je drtivý tlak na schopnost zaujmout a získat pozornost v obrovské nabídce produktů, služeb, informací, aplikací, jobů a zábavy na „onlinu“. To vše z uživatelů vychovává populaci, která nadšení z nového nápadu rychle vymění za unuděnost a očekávání další inovace.

A z kreativity dělá trvalý úděl všech firem, ať ji vrhnou do čehokoliv – od produktů, reklamy a náboru lidí až po sponzoring a mecenášství. Nejlepší firmy pěstují kreativitu svých lidí – paradoxně – jako velmi disciplinovanou dovednost, která má svá poměrně přísná pravidla, rituály, principy a procesy. Třeba „Design Thinking“, jak se vyvinul od Herberta Simona až třeba po dnešní metodologii Stanfordovy univerzity, je hodně (byť „měkce“) sofistikovanou disciplínou a ve firmách, kterým pronikla do DNA, přináší nejen hmatatelné výsledky, ale i vítanou změnu kultury.

Přesvědčování

Ale i geniální nápad a kreativita jsou k ničemu, pokud pro ně nezískáme peníze a lidi, a to ať uvnitř firmy, nebo na otevřeném trhu. Přesvědčit relevantní okolí je dovedností, jejíž nedostatek v historii zabil nebo pozdržel nekonečnou řadu skvělých nápadů. Podobně jako v případě kreativity jde dnes o disciplínu s přísnými pravidly. „Sales pitch“ před potenciálními investory rizikového kapitálu nebo producenty má přesně vymezený a velmi krátký čas a standardní strukturu.

Když nepřesvědčíme ostatní o společném cíli, principech a hodnotách, můžeme zapomenout na efektivní spolupráci. Přesvědčování je komplexním uměním kombinovat vlastní důvěryhodnost, autenticitu a energii s věcnou argumentací.

Opakovaně se také ukazuje, že ještě větší účinek než vlastní nápad má na poskytovatele peněz přesvědčivost osobnosti autora myšlenky. Přesvědčivost je také základem pro spolupráci v týmu. Když nepřesvědčíme ostatní o společném cíli, principech a hodnotách, můžeme zapomenout na efektivní spolupráci. Přesvědčování je komplexním uměním kombinovat vlastní důvěryhodnost, autenticitu a energii s věcnou argumentací.

Vedení lidí

Skvělých nápadů jsou plné ulice a penězi jsou napěchované jak banky, tak fondy rizikového kapitálu. Přesvědčit majitele zdrojů pro dobrou myšlenku nestačí. K dosažení úspěchu potřebujeme kombinovat a vést správné ruce a hlavy, aby se myšlenka uskutečnila správně, ve správném čase a za správné náklady. Umění vést lidi se v uplynulých desetiletích posunulo od příkazového modelu na participativní a demokratický management.

Dynamické firmy otočily řídicí pyramidu vzhůru nohama a managementu rozumějí jako službě lidem, která v nich podporuje kreativitu, angažovanost, výkon, silné stránky jednotlivců, dovednostní a osobnostní diverzitu a spolupráci

Nejúspěšnější firmy nenajímají lidi proto, aby jim šéfové říkali, co a jak dělat, ale aby chytří lidé vedli firmu k tomu, co a jak dělat. Dynamické firmy otočily řídicí pyramidu vzhůru nohama a managementu rozumějí jako službě lidem, která v nich podporuje kreativitu, angažovanost, výkon, silné stránky jednotlivců, dovednostní a osobnostní diverzitu a spolupráci. Po staletí provozovaný model „příkaz – kontrola“ nahrazuje koučink a „empowerment“ lídrů.

Spolupráce

Hlad po kreativních nápadech, jejich pružné realizaci a rychlém uvedení na trh přivedl v exponenciálních firmách ke společnému stolu všechny klíčové profese. Po desetiletí jsme byli zvyklí na řetězovou organizaci firmy – marketingový průzkum změřil, co a za kolik zákazníci chtějí, výstupy si převzala divize vývoje produktů, procesáři vymysleli, jak to vyrobit, distribuce pak navrhla cesty, kudy zboží dostat k zákazníkům, marketing jak prodej podpořit.

Nové věci se vyvíjejí a uskutečňují bez zbytečných zdržení, rozporů, ping-pongu a přetahování mezi divizemi, což generuje časové a finanční ztráty. Havárie a incidenty se řeší promptně, účinně a komplexně.

HR, IT a majetek přizpůsobily kapacitu či infrastrukturu, právníci a riskaři ošetřili rizika a soulad s regulací. Komunikace nakonec vše vytroubila světu a dovnitř firmy. V exponenciálních firmách dnes všechny role najdeme v permanentním dialogu v jedné místnosti nad tématy počínající vývojem produktů a končící prodejem. To má obrovské přednosti – nové věci se vyvíjejí a uskutečňují bez zbytečných zdržení, rozporů, ping-pongu a přetahování mezi divizemi, což generuje časové a finanční ztráty. Havárie a incidenty se řeší promptně, účinně a komplexně.

Do života firmy se tímto způsobem také snadněji zapojují výkonné a komplikované technologie, jako je umělá inteligence, virtuální realita či 3D manufacturing. Taková spolupráce ale také znamená „střet kultur“ a hantýrek, vyvolává potřebu definovat a sdílet společný cíl, stejné principy, empatii, respekt a potlačení ega. Všemi atributy takové agilní spolupráce se prolíná jedna věc, na které si spousta tradičních firem láme zuby – schopnost efektivní komunikace.

Řízení prodeje

Průkopník automobilového průmyslu Henry Ford v roce 1908 okopíroval montážní linku od chicagských jatek. Baťa a další přenesli tento nápad do ostatních odvětví. Levná a masově dostupná produkce postupně ovládla byznys. Po druhé světové válce převzali definitivně od technologů firemní žezlo obchodníci. Tedy ti, kdo museli zhýčkané spotřebitele přesvědčit, že právě jejich značka je ta pravá. Proč ale i v digitální éře považují exponenciální firmy řízení prodeje za korunu firemních schopností?

Nepřetržitý proud nových nápadů od Facebooku, Googlu, Amazonu či Apple je návykový a miléniálové jej očekávají i v nabídce bank, pojišťoven, spotřebního průmyslu a služeb. Řízení prodeje nabývá obrovské komplexity.

Ve 20. století se prodejní dovednosti točily okolo vztahu „užitek za peníze“ (value for money), vztahu ke značce a marketingové komunikace. Internet tohle vše znásobil; jeho prostřednictvím může na obrazovku spotřebitele vstoupit nabídka jakékoliv firmy z jakéhokoliv koutu světa. To dramaticky zostřuje konkurenci. Navíc generaci mileniálů, od které se rychle nakazily i starší ročníky, už nestačí užitek za rozumné peníze. Požadují víc – 4E. Zážitek (Experience), emoci, exkluzivitu a angažovanost (Engagement).

Nepřetržitý proud nových nápadů od Facebooku, Googlu, Amazonu či Apple je návykový a miléniálové jej očekávají i v nabídce bank, pojišťoven, spotřebního průmyslu a služeb. Řízení prodeje nabývá obrovské komplexity.

Zmíněné sedmero je výčtem sociálních dovedností, jež dělají rozdíl mezi dobrou a vynikající firmou, mezi dobrým a skvělým jednotlivcem. Bez ohledu na odvětví a profesi. S některými se rodíme, s jinými ne. Naštěstí lze všechny pěstovat a trénovat. Celý život, důsledně, disciplinovaně. Je to imperativ i příležitost pro rodiče, školy, předškolní zařízení a firemní vzdělávání. A především pro nás samé.

15 nejpoptávanějších odborností v roce 2019

Sedm nejcennějších dovedností digitální epochy zmíněných v článku má univerzální charakter. Jde o sociální, tedy měkké dovednosti. Následující výčet naopak na základě průzkumů ukazuje, po jakých „tvrdých“ dovednostech (expertize) bude globálně největší poptávka letos (bez pořadí).

  • 1. Datová analýza. Data Science. Business analysis
  • 2. Strojové učení. Neuronové sítě. Umělá inteligence
  • 3. Design uživatelské zkušenosti/ zážitku (UX Design)
  • 4. Cloud Computing
  • 5. Vývoj mobilních aplikací
  • 6. Audio/video produkce
  • 7. Zpracování přirozené řeči (Natural Language Processing)
  • 8. Počítačová věda (Computer Science)
  • 9. Digitální marketing
  • 10. Marketing na sociálních sítích (Social Media Marketing)
  • 11. Animace
  • 12. Průmyslový design
  • 13. Testování SW
  • 14. Počítačová grafika, 2D, 3D
  • 15. Počítačové hry

Pavel Kysilka
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.