Podle agentury JTA izraelští ministři ortodoxního vyznání (takzvaní charedim) zablokovali zákon, který by umožňoval jmenovat ženy do Islámského soudu v Izraeli. Návrh zákona vypracovali poslanci tří stran – Zionist Union, Meretz, Joint List – a předložila jej ministryně spravedlnosti Ajeled Šakedová.
Podle Šakedové by bylo možné jmenovat ženy–soudkyně do izraelského státního soudního dvora řídícího se právem šaría. Ženské soudkyně přitom už slouží v šaríatských soudech leckde po světě včetně území Palestinské autonomie.
Souběh právních systémů
Podle komentáře JTA není důvodem odporu ortodoxních politiků nechuť měnit úpravu islámského práva v Izraeli, ale strach, že by vznikl precedent, podle nějž by Izraelité začali prosazovat jmenování žen i do izraelského státního soudního dvora podle židovského práva.
Kritici „multikulturalismu“ se zřejmě spíše obavají souběh právních systémů, což je korektně vyjádřený strach ze zavedení a budoucího převládnutí práva šaría |
Spolu s židovskými ortodoxními poslanci byli proti návrhu zákona i tři arabští poslanci Knesetu za arabskou stranu Joint List. A podle vládní koaliční smlouvy mají „nábožní“ poslanci v náboženských záležitostech právo veta. Tolik novinka ze země „vzorové demokracie“ Blízkého východu. V něčem skutečně vzorová je, v něčem má zase „místní specifika“.
Na věci je však důležitý knockout všem hlasatelům „krachu multikulturalismu“. Neumějí se pořádně vyjádřit, protože svou opozicí vůči multikuturalismu by implicitně prosazovali monokulturalismus, čímž by nechtěně, ale jasně odhalili své ledví. A monokulturalismu jsme si už užili dost. Kritici „multikulturalismu“ však zřejmě mají spíše na mysli svou obavu před souběhem právních systémů, což je korektně vyjádřený strach ze zavedení a budoucího převládnutí práva šaría.
Progresivnější šaríatské soudy
Jak však vidno na tomto izraelském případu, je možný souběh těchto dvou právních systémů. Oba jsou však zřízeny státem, proto je ta demokracie vzorová. Ony ale šaríatské soudy jsou dokonce v euratlantickém smyslu progresivnější než soudy židovské, protože umožňují účast žen. Euratlantické země ale zase kamarádí se Saúdskou Arábií, kde účast žen v soudních dvorech je asi těžko myslitelná.
Šaríatské soudy jsou v euratlantickém smyslu progresivnější než soudy židovské, protože umožňují účast žen |
Jak to všechno jde dohromady? Nejde. Uvedený případ je další sondou, odhalující hodnotově hybridní spojenecké svazky euratlantických zemí, vyjádřeno diplomatickou mluvou. Česky řečeno, jde o typické užití „dvojího metru“.
Po americku řečeno, jak se poslední dobou velmi případně připomíná, je to spojenectví s bastardy, ale s „našimi“ bastardy. Kam takhle ale chce takto hodnotově zmatená civilizace dospět, nelze slušně vyjádřit.
