Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Internetoví giganti mohou bránit nenávisti. Ale musejí mít pádný důvod

  17:06
Není třeba vymýšlet nové zákony pro boj s fake newsi, stačí, když se IT svět naučí respektovat ty současné. Třeba tím, že stanoví jasná a férová pravidla, a bude je důsledně vymáhat.

Internet a kyberkriminalita. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Staré klišé říká, že dva právníci mají zpravidla alespoň tři názory. Oproti tomu dva „ajťáci“ mají obvykle názory dva, zato zcela protichůdné a neslučitelné. Naposledy se to ukázalo ve sporu, zda sociální sítě Twitter a Facebook měly a směly odstřihnout dosluhujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa a především fakticky zlikvidovat maličkou sociální síť Parler, kterou odstřihl od svých služeb Amazon, a tím de facto skončil její provoz.

Zatímco jedna strana v tom vidí hysterii po bezprecedentním útoku rabujícího davu na americký Kongres a zneužití monopolní síly k cenzuře svobody, druhá oproti tomu zdůrazňuje pravidlo „moje platforma, moje pravidla“, tedy že nikdo nemůže soukromou firmu nutit, aby na svém webu nebo webové službě dávala průchod něčemu, s čím bytostně nesouhlasí.

Obě strany se mýlí a ve vzácné shodě prokazují základní neznalosti v oborech humanitních a společenských věd, k nimž pohříchu IT oblast mívá někdy až přezíravý přístup. Oč chytřejší, exaktnější a v současnosti i bohatší a mocnější kapitáni IT průmyslu jsou, tím víc se tento deficit ukazuje. Jak před lety prohlásila kolegyně pracující v obou světech na jedné z nejlepších akcí svobodného softwaru a myšlení Hackers Congress v Paralelní Polis: „Kdo se nikdy nenaučil aspoň základy společenských věd, je odsouzen je sám znovu prožít.“

Případ Parler

Dámy a pánové, kdo z vás četl Vojnu a mír? V hodinách IT na první pohled nesmyslnou otázkou si kdysi jeden vyučující na Vysoké škole ekonomické zjednával mezi studenty autoritu. Někdo by dokonce řekl, že se na ně snad i vytahoval. Kouzlo pominulo, když se na hodinu zatoulal posluchač neinformatického směru, absolvent gymnázia, který zvedl ruku. Vyučující si pak musel dávat velký pozor, co svým ovečkám přednáší.

V případě Parleru se ukazuje, že neznalost třetího právnického, ale i politologického či sociologického názoru chybí až na nejvyšších místech největších světových IT korporací. V zásadě za většinu současných problémů se zákonodárci a společností si proto mohou samy právě z tohoto důvodu. A zástupy právníků, lobbistů nebo i jiných společensky-vědně zběhlejších rádců a mentorů se díky tomu dnes snaží vydělávat nejen na IT miliardářích a milionářích, ale na celé komunitě po celém světě.

V případě maličké sociální sítě Parler se ukazuje, že neznalost třetího právnického, ale i politologického či sociologického názoru chybí až na nejvyšších místech největších světových IT korporací. V zásadě za většinu současných problémů se zákonodárci a společností si proto mohou samy právě z tohoto důvodu.

Přitom to není zase taková věda, jen odpovědi nejsou binárně jednoznačné – jedna, nebo nula. Je v pořádku, že platformy odstřihly Parler? Ano, ale musí pro to mít jasný a podložený důvod, nejen v zákonech, ale i ve svých podmínkách, jak se snaží dokázat Amazon v probíhající soudní při. Je to cenzura? Nikoliv, dokonce může jít o prevenční povinnost bránit šíření nenávisti a podněcování k násilí. Mohou si tedy určovat Facebook, Twitter, Amazon či třeba Google nebo Apple, co kdo bude dělat v jejich „světě“?

To zase ne, nesmějí zneužívat své dominantní, či dokonce monopolní postavení, aby ničily menší konkurenty, tedy nesmějí zasáhnout bez jasného a předem pevně daného důvodu. No ale co ta svoboda slova, ta je přece posvátná? Ano, ale opět je tady „ale“ – proti základnímu lidskému právu na svobodu slova stojí princip obrany demokracie a lidských práv, který se ale liší země od země, právníci by vytáhli nesnadnou otázku takzvané univerzality lidských práv, tedy zda všechna platí na celém světě stejně a ve stejné míře.

V Německu či Izraeli s jejich historickou zkušeností třeba trvají na preventivním zásahu proti všem svobody ohrožujícím ideologiím a jejich projevům. V USA jsou oproti tomu mnohem benevolentnější a třeba podle toho se liší i reakce na slova jako neonacismus v internetových vyhledávačích.

Klíčová otázka

Klíčový problém postupu platforem proti Parleru proto je, že pokud skutečně porušuje jejich podmínky a podněcuje násilí, měly ho odříznout už dávno a nečekat, až napomůže rabování zákonodárného sboru. Stejně měli internetoví obři natvrdo zasáhnout proti Trumpovi a zrušit mu účty, pokud shledali, že porušuje jejich pravidla. Tak to vypadá, že se zalekli až velkého průšvihu a možné reakce nové administrativy nastupujícího demokrata Joea Bidena.

Klíčovou otázkou pro internetové firmy je takzvaný Section 230 neboli paragraf amerického zákona, který zbavuje provozovatele webů odpovědnosti za to, co na něj napsaly třetí osoby. V počátcích umožnil internetu vzniknout bez zástupů právníků a soudců, ale i dnes by při jeho zrušení byli investoři a akcionáři především sociálních sítí poněkud nervózní.

Klíčovou otázkou pro internetové firmy je takzvaný Section 230 neboli paragraf amerického zákona, který zbavuje provozovatele webů odpovědnosti za to, co na něj napsaly třetí osoby. V počátcích umožnil internetu vzniknout bez zástupů právníků a soudců, ale i dnes by při jeho zrušení byli investoři a akcionáři především sociálních sítí poněkud nervózní.

Stejně dnes není třeba vymýšlet nové zákony, nové předpisy pro boj s fake news a dezinformacemi, stačí jen, když se IT svět naučí respektovat staletí těch současných. Třeba tím, že stanoví jasná a férová pravidla chování, a bude je důsledně vymáhatV Evropské unii takové přijetí dobrovolných kodexů pro IT obry prosadila mimochodem česká komisařka Věra Jourová. Stejně jako právníkům neuškodí naučit se programovat, Mark Zuckerberg, Jeff Bezos či Jack Dorsey by potřebovali trochu dovzdělat ve vědách společenských. A nemusejí proto ani číst Tolstého.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!