Hrrr na Babiše smrdí honem na čarodějnice

Problém komentáře „Všichni proti Babišovi!“ Bohumila Pečinky není v tom, proti komu je pointován, ale proti komu všemu pointován není. Takové ataky Andreje Babiše jen otuží, ale veřejnost otráví natolik, že kdyby se proti němu objevilo něco důležitého, lidé nad tím mávnou rukou.

Jan Schneider 31.8.2016
Andrej Babiš se připravuje na jednání Poslanecké sněmovny o kauze Čapí hnízdo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Andrej Babiš se připravuje na jednání Poslanecké sněmovny o kauze Čapí hnízdo. | foto:  Dan Materna, MAFRA
Andrej Babiš se připravuje na jednání Poslanecké sněmovny o kauze Čapí hnízdo.

Politický komentátor Bohumil Pečinka nedávno zakončil svůj komentář o Andreji Babišovi na serveru Rexlex.cz chrabrou výzvou: „Všichni proti Babišovi!“ Zkritizovat tento výrok v Babišem vlastněných novinách předpokládá nejprve předejít námitkám: „Nu ano. Hrrr na Babiše. Proč ne?“

Nejde totiž o Babiše. Ten to vydrží, podoben vesničanovi zvanému Bohovan z povídky Valentina Rasputina Loučení s Maťorou. Bohovanova chodidla celoroční chůzí naboso ztvrdla na kámen, dráždil jimi hady a hádky, pochechtával se, jako by ho to lechtalo, a komentoval to blaženým všeobjímajícím citoslovcem „kurrrrva“. Takové ataky Babiše jen otuží, ale veřejnost otráví natolik, že kdyby se někdy proti němu objevilo něco důležitého, lidé nad tím otráveně mávnou rukou: to zas Pečinka něco špatného snědl.

Zoufalé volání

Problém je ale už v tom „všichni na někoho“. Statečnost v tom hledat nelze, přinejlepším jen zoufalé volání – oligarchové mívají dobré právníky a je dobré proti nim spojit síly, jestli nás příliš neočůrávají. Zásadní chybou je ale soustředit se jen na jednoho, a tím skončit. Každá kampaň, podněcující masové aktivity proti někomu konkrétnímu, smrdí honem na čarodějnice, ba počínajícím pogromem.

Problém je už v tom všichni na někoho. Statečnost v tom hledat nelze, přinejlepším jen zoufalé volání – oligarchové mívají dobré právníky a je dobré proti nim spojit síly, jestli nás příliš neočůrávají.

Problém Pečinkova komentáře tedy není v tom, proti komu je pointován, ale v tom, proti komu všemu pointován není. A také v tom, jak je napsán. Špatně Pečinka již začal: „Hry policistů a státních zástupců jsou i inteligentní veřejnosti naprosto nesrozumitelné.“ Jinými slovy, nepropadejte splínu, že ničemu nerozumíte, to ještě neznamená, že jste natvrdlí! Naopak to, že ničemu nerozumíte, nevylučuje, že jste vlastně inteligentní! Připomíná to starý vtip o Šmulikovi, jehož rozčilovalo, že ho měli za hlupáka.

Vymyslel způsob, jak dokázat opak. V nějakém žalmu bylo totiž napsáno, že „Bůh chrání hloupé“. No, možná to nebylo napsáno v žalmu, a možná ne úplně tak přesně, ale Šmulikovi to bylo vcelku jedno, když lezl na střechu a přemítal: „Jestli mě Bůh ochrání, znamená to, že jsem hloupý. Neochrání-li mne, bude to nezpochybnitelný důkaz mé inteligence.“ Skočil ze střechy a strašně si rozbil držku. Když ho sousedi sbírali, stále se usmíval: „Vidíte, jak jsem chytrý?“

Poškozování politiků a policistů

Pečinka ústy expremiéra Jana Fischera dále zanaříkal, že „v Česku dochází k převrstvování moci od demokraticky zvolených ústavních orgánů typu vláda nebo Parlament ke státnímu zastupitelství a určitým složkám policie“, což Fischer označil za rizikový vývoj. Copak asi oba pánové říkali v době, kdy si soudce Jan Šott užíval svých pět minut slávy výrokem, že „trestní právo se nesmí zastavit před branami politiky?“ Nebo začali prozírat až teď?

Pečinka píše, jak jsou v posledních týdnech a měsících samotným trestním řízením poškozováni různí lidé z politiky a policie. To se probral z hibernace? Nebo mu to doposud nevadilo?

Pečinka píše, že „je to jako před kopírák: z některého z vrchních státních zastupitelství nebo policie dojde k úniku informací... Babišovská média to rozjedou na prvních stranách...“ Takže třeba Kroupa, Spurný, Slonková, ti všichni jsou koně z „babišovských stájí“? Pečinka píše, jak jsou „v posledních týdnech a měsících“ samotným trestním řízením poškozováni různí lidé z politiky a policie. To se probral z hibernace? Nebo mu to doposud nevadilo?

Pečinka píše o superiorním postavení státního zastupitelství nad policií, aniž by sdělil, jak to nastalo. O zákonech se nezmínil – možná má za to, že se to všechno z ranní rosy vysráželo, nebo co.

Revoluční výzva

Pečinkova skoro revoluční výzva trochu připomíná bonmot Magora Jirouse: V této situaci již zbývá pouze ozbrojený boj. Na ten jsme však naštěstí příliš staří.

Pečinka na závěr tvrdí, že lidé z vrchních státních zastupitelství a část policie „před říjnovými krajskými volbami vsadili na oslabení sociální demokracie a posílení Babiše, s nímž si spojují zelenou v boji za zvýšení svých pravomocí. Tentokrát tyhle mocenské boje zašly příliš daleko a ovlivní politiku na řadu let dopředu. Po každé akci totiž musí následovat reakce a ta musí být jednoznačná: všichni proti Babišovi.“

To už je skoro jako revoluční výzva, jež trochu připomíná slavný bonmot Magora Jirouse: „V této situaci již zbývá pouze ozbrojený boj. Na ten jsme však naštěstí příliš staří.“Pečinkovy potenciální následovníky, váhají-li ještě s jeho podporou, můžeme uklidnit únikem zásadní informace o bojové strategii Pečinkova generálního štábu: „Bodó-li tam, cófnem, nebodó-li tam, hrr na ně!“

Počet příspěvků: 1, poslední 1.9.2016 04:55 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.