Lidovky.cz

Hodnota zkonfiskovaných majetků Židů nedosáhla očekávání nacistů

  17:46
Padla Hitlerova antisemitská teze, že bohatí Židé ovládali více než pětinu majetku Německa, jejich podíl na populaci v roce 1933 netvořil ani procento.

Židy v západní Evropě ohrožuje levicový antisemitismus. foto: Richard Cortés, Česká pozice

Čím víc se zvětšuje ekonomická, potažmo politická moc úzké skupiny nejbohatších lidí, tím častěji se přirovnává jejich bohatství k hrubému domácímu produktu (HDP) či celkovému reálnému majetku země, odkud dolaroví miliardáři pocházejí. Někteří ekonomové jdou ještě dál do minulosti a snaží se odhadnout majetek mocných ve starověké Číně či Římské říši. Většinou jde o jednotlivce, ale existuje národ, jehož domnělý ekonomický vliv byl, a bohužel stále je často využíván v politickém boji.

Protižidovské pogromy v Evropě byly časté už ve středověku, ale největší tragédii znamenal pro Židy holokaust, tedy nacistická politika systematického státem provozovaného pronásledování a vyvražďování lidí této národnosti. A právě nyní definitivně padla Hitlerova hlavní antisemitská teze, že velmi bohatí Židé ovládají více než pětinu majetku Německa, přičemž jejich podíl na populaci v roce 1933 nedosáhl ani jednoho procenta. Tato argumentace pomáhala nacistům nejen rozněcovat protižidovské nálady, ale pod touto záminkou konfiskovali majetky.

Základ pro armádu

Nová studie, kterou koncem května zveřejnil profesor ekonomické historie na London School of Economics Albrecht Ritschl, potvrzuje, že nacistická propaganda byla zcela falešná. Vycházel přitom z daňových dokumentů a majetkových statistik, které byly hned po druhé světové válce shromážděny pro potřebu vojenské správy spojenců. „Nacisté byli přesvědčeni, že židovská menšina v Německu, zhruba půl milionu lidí, což odpovídá 0,77 procenta obyvatelstva, vlastní více než 20 procent veškerého majetku v zemi,“ uvádí profesor Ritschl.

Nacisté po přijetí norimberských zákonů v září 1935 zbavili Židy občanství, a jelikož mezinárodní společenství na tato diskriminační opatření nereagovalo, o tři roky později Hitler nařídil konfiskaci majetku. Počítalo se s tím, že takto získané majetky vytvoří základ pro financování a vybudování silné říšské armády.

Nacisté po přijetí norimberských zákonů v září 1935 zbavili Židy občanství, a jelikož mezinárodní společenství na tato diskriminační opatření nereagovalo, o tři roky později Hitler nařídil konfiskaci majetku. Počítalo se s tím, že takto získané majetky vytvoří základ pro financování a vybudování silné říšské armády. Příslušné dokumenty však podle profesora Ritschla svědčí o tom, že celková hodnota zkonfiskovaných židovských majetků zdaleka nedosáhla očekávání nacistů.

Kromě zabraného majetku Židé v Německu a později v dalších nacisty okupovaných zemích trpěli i kvůli ničení obchodů a synagog, obzvlášť v době Křišťálové noci v listopadu 1938. Židovské obyvatelstvo prakticky přišlo o veškerý majetek. Dokonce ti, kteří utíkali do USA, museli tamním orgánům také něco zaplatit.

Zabrzdění antisemitismu

Židovská menšina v Německu ve třicátých letech vlastnila 0,9 až 1,6 procenta celkového majetku v zemi, což odpovídá poměru počtu Židů k celkovému počtu obyvatel. Otázkou je, zda toto vyvrácení hlavního nacistického mýtu zabrzdí rostoucí antisemitismus, který na Západě podněcují už i ideologové nové pokrokové levice.

Profesor Ritschl při svém výzkumu různými metodami vyčíslil celkovou možnou hodnotu židovského majetku. Německý statistický úřad v roce 1936 židovský majetek odhadoval v rozmezí 2,2 až osm miliard říšských marek s tím, že reálně by mohlo jít o zhruba 4,5 miliardy. Pro účely zjištění, kolik to bylo v poměru k celkovému majetku tehdejšího Německa, se porovnávaly HDP z roku 1928 (89 miliard marek) a z roku 1936 (79 miliard) s reálnou hodnotou celkového majetku země, který byl odhadován zhruba na pětinásobek ročního hrubého domácího produktu.

Výsledky společensky velice užitečné práce profesora Ritschla jsou následující. Židovská menšina v Německu ve třicátých letech vlastnila 0,9 až 1,6 procenta celkového majetku v zemi, což odpovídá poměru počtu Židů k celkovému počtu obyvatel. Otázkou je, zda toto vyvrácení hlavního nacistického mýtu zabrzdí rostoucí antisemitismus, který na Západě podněcují už i ideologové nové pokrokové levice.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.