Lidovky.cz

HLAVÁČ: EU je na jedné ze svých nejkomplikovanějších křižovatek

  19:15
Evropská unie neřeší strategicky svou budoucnost. Každý eurokomisař by chtěl něco regulovat nebo přímo zakázat. Unie se nachází v obdobné situaci jako Rakousko-Uhersko v roce 1918.

Krize identity Evropské unie. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Pokud něco Evropské unii fatálně chybí, pak hlubší diskuse o její budoucí podobě. Východní křídlo, zastupované zeměmi V4, které ekonomicky roste výrazně rychleji než země staré Evropy, začíná vystrkovat růžky a požaduje větší váhu slova v rámci rozhodovacích procesů EU. Tradiční země, zejména velké, jako jsou Německo a Francie, to nesou velmi nelibě a snaží se nové země dostat do ohrádky, kam podle nich patří. Výsledkem je, že před několika lety představená vize různých modelů dalšího směřování EU neměla žádný vývoj a úplně se o ní přestalo mluvit.

Napětí mezi novými a starými členskými státy EU zvýrazní i květnové evropské volby. Vzhledem k tomu, že názory a nálady obyvatelstva ve starých členských zemích se začínají blížit názorům a náladám v nových členských zemích, mohou volby pořádně zamíchat směřováním EU. Dovolil jsem si zformulovat návrhy některých změn doktríny EU, jež by mohly vyhovovat zájmům většiny obyvatel Česka.

Ohrožení sociální soudržnosti

Alespoň zpočátku nepochybně půjde o Evropu vícerychlostní, kde ale vůbec nebude problém přecházet sem a tam podle názoru většiny obyvatel jednotlivých členských zemí, že ten či onen jízdní pruh je pro ně výhodnější. Jde o jedinou alternativu k rozpadu EU, která by pro nás byla historickým debaklem. Unie stojí na jedné z nejkomplikovanějších křižovatek od svého vzniku.

Členské státy EU musejí dostat zpět možnost zastavit na svém území závody ve zpřísňování ekolimitů, pokud to způsobuje zbytečné náklady a ohrožuje sociální soudržnost jako nyní ve Francii

Blíží se exit první velké země a ztráta devíti miliard eur v rozpočtu, z politiky odchází představitelka nejbohatšího státu, který drží EU finančně nad vodou, Itálie nemá schválený rozpočet a za dveřmi jsou volby, v nichž zastánci parlamentní demokracie mohou zaznamenat úspěch proti současně vládnoucím levicově liberálním elitám. EU se věnuje marginálním problémům a neřeší strategicky svou budoucnost. Každý z komisařů chce něco regulovat nebo přímo zakázat. Různé ekolimity se zpřísňují ne proto, že to zlepšuje život, ale aby si elity polechtaly své ego.

Ekologisté upozorňují vždy na rizika, která by mohla teoreticky nastat, ne na ta reálná. Nikdo se nenamáhá vyčíslit, kolik daná megalomanská regulační opatření v oblasti životního prostředí obyvatelům fakticky přinesla a kolik miliard stála. Změna klimatu je prezentována jako důsledek činnosti člověka, nikoli jako něco, co doprovází vývoj Země miliardy let. Členské státy musejí dostat zpět možnost zastavit na svém území závody ve zpřísňování ekolimitů, pokud to způsobuje zbytečné náklady a ohrožuje sociální soudržnost jako nyní ve Francii.

Vícerychlostní EU

Brexit nebyl využit jako budíček pro rekonstrukci EU, ale tanečky okolo něj se zastírají problémy, které EU reálně má. Unie se nachází v obdobné situaci jako Rakousko-Uhersko v roce 1918, přestože řada okolností je odlišná.Pokud neprovede zásadní decentralizaci, může se i rozpadnout. Unii chybí panevropské politické strany, které by se zúčastnily souboje přímo v Bruselu. To, že žádná taková strana nikdy nevznikla, vypovídá o rozdílných zájmech obyvatel v členských zemích EU. To pak nepřímo dokazuje, že vytvoření evropského federálního státu je dnes utopie.

Vícerychlostní EU je jasná volba, pokud obyvatelé některých států budou chtít větší integraci, mají ji mít. Pokud bude větší integrace úspěšná a zlepší to život většiny obyvatel, ostatní státy se k nim mohou po čase připojit. Jiné státy mohou naopak převzít z Bruselu zpět část svých kompetencí.

EU je třeba zachránit na co nejmenším společném jmenovateli. Vícerychlostní EU je jasná volba, pokud obyvatelé některých států budou chtít větší integraci, mají ji mít. Pokud bude větší integrace úspěšná a zlepší to život většiny obyvatel, ostatní státy se k nim mohou po čase připojit. Jiné státy mohou naopak převzít z Bruselu zpět část svých kompetencí. Pro malé státy, jako je Česká republika, je nejlepší alternativou návrat před rok 1990, tedy volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci EU.

Kromě pravomocí pro organizování zmíněných základních aktivit by bylo možné Bruselu ponechat některé sdílené pravomoci například v oblasti energetiky a dopravy s tím, že pokud by nastal konflikt mezi českou a evropskou legislativou, platí ta česká.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.