Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Genderové předsudky mohou být správné

Žena na mateřské dovolené-ilustrační foto

Žena na mateřské dovolené-ilustrační foto foto: Shutterstock

Až bude genderový předsudek, že se má žena stát matkou, potlačen, přestanou se i rodit děti. Se současnou porodností okolo 1,4 dítěte na ženu se tomuto ideálu blížíme. Jde pouze o to, aby v případě, že se nějaká žena nemůže s představou sebe jako matky ztotožnit, byla ctěna její svoboda matkou nebýt.
  17:37

Současný svět vystupuje proti genderovým předsudkům. Nedávno pohoršila básnička Jiřího Žáčka pro děti prvního stupně základních škol: „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký. Aby nás měl kdo pohladit a povědět nám pohádku. Proto jsou tady maminky, aby náš svět byl v pořádku.“ Například podle Petry Havlíkové z hnutí Nesehnutí jde o „příklad, jakým způsobem se budují genderové stereotypy“.

Básnička skutečně vytváří stereotyp o roli žen ve světě. Není však takový stereotyp, pokud nemá militantní podobu minulých staletí, vhodný a správný? Vždyť společnost se musí reprodukovat. Až bude genderový předsudek, že se má žena stát matkou, zcela potlačen, přestanou se i rodit děti. A kam směřuje bezdětná společnost? Se současnou porodností okolo 1,4 dítěte na ženu jsme ideálu potlačení genderových stereotypů blízko. Nesnažme se jim ještě přiblížit!

Jednotlivá versus obecná žena

Sociologie prokázala, že lidský svět nelze budovat bez šíření stereotypů a předsudků. Ty jsou dítěti vštěpovány v průběhu socializace, a jak ukázal německý sociolog Thomas Luckmann (1927–2016), který je nazývá „neviditelným náboženstvím“, začínají už označením věcí.

Žádná jednotlivá žena neodpovídá souboru předsudků pro obecný pojem „žena“ stoprocentně

Pokud například označíme židli židlí, vytvořili jsme předsudek o předmětu zvaném „židle“. Kdo může prokázat, že by se na židlích mělo sedět? Co když má každá židle právo, aby se na ní nesedělo? Pojem „židle“ je předsudek a stereotyp, který chce přesvědčit, že na židlích se má sedět.

Uvedená báseň není šířením předsudku o pojmu židle, ale žena. Jakmile použijeme pojem „žena“, šíříme předsudek. Proto otázka nezní, zda šířit předsudky, ale jaké. V tomto ohledu je inspirativní německý sociolog a filozof Theodor W. Adorno (1903–1969), že každá „škatulka“, každý předsudek, každý obecný pojem, má své „neidentické“ – jednotlivost není identifikovatelná s obecným pojmem, tedy žádná jednotlivá žena neodpovídá souboru předsudků pro obecný pojem „žena“ stoprocentně.

Matka, nebo krasavice?

Tuto osobitost každé jednotlivé ženy je třeba chránit a zbavit se násilí vůči jednotlivosti, které v sobě obecné pojmy skrývají. „Přisoudit“ ženám představu ženy a vyžadovat, aby se podle ní „ořízly“, je násilí, tvrdí Adorno. A v odstranění tohoto násilí spočívá racionální jádro feminismu, které ale často degeneruje ve směšné boje, jako je potírání dětských básniček.

Předsudků se nezbavíme. Není ale představa ženy jako matky inteligentnějším předsudkem než ženy jako mladé a pracovně úspěšné krasavice?

To, že v sobě obecné pojmy nesou násilí, neznamená, že je máme ničit. Obecný pojem „žena“ je užitečný, a pokud obsahuje i představu „matky“, je také zdravý. Až s představou „matky“ souviset nebude, vymřeme. Namísto ní pak bude obecný pojem „žena“ podle současné ideologie mládí, krásy a úspěchu souviset spíše s „pracovním strojem“, „nositelem ženských druhotných pohlavních znaků“.

Předsudků se nezbavíme. Není ale představa ženy jako matky inteligentnějším předsudkem než ženy jako mladé a pracovně úspěšné krasavice? Jde pouze o to, aby v případě, že se nějaká žena nemůže s představou sebe jako matky ztotožnit, byla ctěna její svoboda matkou nebýt.

K dosažení toho však není třeba potírat dětskou básničku, protože šíří rozumný předsudek. Měli bychom se pouze postarat, aby se tento předsudek nezměnil v bič, který hrozí každé bezdětné ženě, a abychom ctili „neidentické“ – měli jednotlivé lidi raději než své představy a předsudky skryté v obecných pojmech.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...