Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Gazprom poškozuje sám sebe. V režii Kremlu.

Slovensko-cest

  14:28
Ruská politika a přístup plynárenského giganta k dodávkám plynu vyvolávají v EU obavy. Neustálé střídání ruských – nejen plynových – hrozeb a nadějných gest však zapadá do koncepce hybridní války, již Rusko fakticky vede proti Ukrajině a těm, kteří jí pomáhají. Její součástí je i mlžení Gazpromu.

Gazprom. Ilustrační foto. foto: Reuters

Evropané stále chodí kolem zpráv o omezených dodávkách plynu z Ruska jako kolem horké kaše. Plynárenský gigant Gazprom koneckonců pořád slibuje, že dá brzy vše do pořádku. Mnozí politici zjevně nechtějí Rusy dráždit. Jenže v ruských vyjádřeních jsou patrné zjevné rozpory. „Nemohli jsme zcela uspokojit dodatečnou poptávku,“ prohlásil šéf firmy Alexej Miller v rozhovoru s prezidentem Vladimirem Putinem, který se fakticky stal svérázným způsobem komunikace (v Rusku ale nijak výjimečným) obou mužů s okolním světem.

Zprávy z Polska a Slovenska nicméně ukazují, že ve skutečnosti Gazprom v uplynulých týdnech dodávky suroviny nejen nezvyšoval, ale přímo snižoval – a to poměrně výrazně. Odborníci na energetickou bezpečnosti v celé Evropě si proto musejí klást otázky, zda je ještě vůbec možné se na Rusy spolehnout.

Podle současných kontraktů

Zpočátku šlo o snížení dodávek na úrovni maximálně deseti procent, upřesňuje mluvčí slovenského ministerstva hospodářství Miriam Žiaková. „Tím jsme se nijak neznepokojovali, bylo to v rámci běžných limitů.“ V dalších dnech už to ale bylo o 25 a pak o 23 procent... Žiaková uvedla, že pořád není žádný důvod k panice, protože veškeré potřeby domácností a firem jsou zatím pokryty. Na druhé straně ale připomíná, že kontrakt mezi slovenskou plynárenskou firmou SPP a Gazpromem předpokládá i případné kompenzace kvůli neplnění dohodnutých objemů dodávek.

Gazprom teoreticky mohl snížit export plynu do Polska či Slovenska na nejnižší možnou úroveň podle současných kontraktů

Alexej Miller mimo jiné argumentuje tím, že Gazprom nyní musí kvůli očekávané chladné zimě především naplnit zásobníky v samotném Rusku a že ruská společnost plní všechny kontrakty s evropskými zákazníky. Výše dodávek se totiž pohybuje v určitém rozmezí. Gazprom tedy teoreticky mohl snížit export plynu do Polska či Slovenska na nejnižší možnou úroveň podle současných kontraktů. To by sice potvrzovalo, že Gazpromu nehrozí žádná penalizace, ale pořád by to bylo v rozporu s Millerovými tvrzeními o pouhé „neuspokojené dodatečné poptávce“.

Například Poláci svou poptávku po plynu opravdu zvýšili, ale Gazprom své dodávky omezoval i ve srovnání s běžnou úrovní ve dnech před jejich redukcí. Polská plynárenská firma PGNiG například 10. září hlásila pokles o 45 procent. A tato společnost navíc upozorňuje, že podle kontraktu s Gazpromem má zcela regulérní možnost svou poptávku po plynu zvýšit. To také učinila, aniž by překračovala maximální úroveň stanovenou ve smlouvě s ruskou firmou. Poláci jsou přesvědčeni, že podle příslušných ustanovení kontraktů měl Gazprom polský požadavek uspokojit.

Nesmyslné vzkazy

O tom, že ruská politika a přístup Gazpromu vyvolávají v EU obavy, není pochyb. Otevřeně to řekl rumunský ministr energetiky Razvan Nicolescu, jehož zemi Rusové také hrozili omezením dodávek. Prohlásil, že Rusové hrají politické hry, které mají v některých zemích EU vyvolat obavy. „Myslím, že ti, kteří hrají takové hry, mohou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu hodně ztratit,“ řekl s poukazem na pověst Rusů jako stále méně spolehlivého dodavatele klíčové suroviny.

Český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška zatím zachovává klid. Gazprom podle něho měl skutečně důvod tlačit plyn do ruských zásobníků a určité výkyvy v dodávkách nejsou výjimečné. „Pokud by to vše ale mělo být politické sdělení, byl by to špatný a zoufalý vzkaz,“ řekl Bartuška. Ohrožen by podle něho byl plyn jako komodita, Evropa by ještě silněji hledala jiné energetické zdroje.

Z hlediska zájmů Gazpromu jako firmy, která evropský trh velmi potřebuje, nedává vysílání podivných vzkazů do EU žádný smysl

Z hlediska zájmů Gazpromu jako firmy, která evropský trh velmi potřebuje, nedává vysílání podivných vzkazů do EU žádný smysl. Faktem ale také je, že manažeři Gazpromu – firmy většinově ovládané ruským státem – nejsou svými pány. To ostatně dokládá právě Millerův rozhovor s Putinem.

A ono neustálé střídání ruských (nejenom plynových) hrozeb a nadějných gest docela dobře zapadá do koncepce hybridní války, již Rusko fakticky vede proti Ukrajině a těm, kteří jí tak či onak pomáhají. Do této koncepce zapadá také neustálé mlžení, které ideálně vede k tomu, že – řečeno s nadsázkou – nikdo nechápe nic.

Jisté nicméně je, že problémy s dodávkami plynu zatím v EU zasáhly nejvíce Polsko a Slovensko – tedy země, jejichž provozovatelé plynovodů umožnili zpětné toky plynu na Ukrajinu, kterou Rusové od přímých dodávek odřízli už v červnu.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.