Lidovky.cz

Francie: Důstojníci vyzývají prezidenta Macrona k obraně vlastenectví

Francouzský prezident Emmanuel Macron foto: ČTK

Názorová platforma, již 21. dubna zveřejnil týdeník Valeurs Actuelles, by zřejmě zůstala bez povšimnutí, kdyby ji nepodepsalo 20 generálů, sto vrcholných důstojníků a více než tisíc vojáků a nevarovala prezidenta Emmaneula Macrona a vládu.
  18:02

Na konci dubna vyvolala rozruch a zažehla politickou debatu ve Francii. Názorová platforma, kterou 21. dubna zveřejnil krajně pravicový týdeník Valeurs Actuelles. Zřejmě by zůstala bez povšimnutí, kdyby ji nepodepsalo 20 generálů, pravda už mimo službu, a kdyby nebyla formulovaná jako ultimativní varování adresované prezidentovi a vládě.

„Dvacet generálů, sto vrcholných důstojníků a více než tisíc dalších vojáků“, jak se lze dočíst, vyzývají Emmanuela Macrona k obraně vlastenectví. Vojáci poukazují na „rozpad“, který zažívá francouzská vlast a „který se projevuje skrze antirasismus, jehož jediným cílem je vyvolat na půdě naší země nepokoj, ba i nenávist mezi komunitami“. Vlast se rozpadá, vystavena „smrtelným nebezpečím“, antirasismu, islamismu, předměstským hordám.

Historické souvislosti

Prezident a vláda jsou vyzýváni, aby se chopili odpovědnosti a vzali nepřátele Francie útokem: „Už není čas věc odkládat, jinak zítra přeroste stále se zvětšující chaos do občanské války a mrtví, za něž ponesete odpovědnost, se budou počítat na tisíce.“ Podepsaní vojáci dávají najevo, že jsou se stejně naladěnými druhy připraveni zakročit a budou podporovat politiky, kteří berou vážně obranu národa.

„Pokud se bude dále šířit laxnost,“ píší signatáři, „zapojí se naši kolegové dosud v aktivní službě do riskantního poslání chránit naše civilizační hodnoty a naše spoluobčany.“ Jak tomu rozumět, chystá se snad povstání, nebo se jen hrozí silnými slovy? Není náhodné, že stanovisko generálů, patriotů, za něž se vydávají, bylo zveřejněno v den, na který připadlo datum 60. výročí pokusu generálů o převrat v Alžírsku proti Charlesi de Gaullovi (1890–1970) a jeho rozhodnutí vzdát se koloniální politiky v severní Africe (21.–26. dubna 1961).

Stanovisko generálů bylo zveřejněno v den 60. výročí pokusu generálů o převrat v Alžírsku proti Charlesi de Gaullovi (1890–1970) a jeho rozhodnutí vzdát se koloniální politiky v severní Africe (21.–26. dubna 1961). Navíc shodou okolností 21. dubna uplynulo 19 let od historického úspěchu francouzské extrémní pravice – lídr Národní fronty Jean-Marie Le Pen dostal od voličů šanci ucházet se v rozhodujícím kole voleb o prezidentské křeslo (21. dubna 2002).

Navíc shodou okolností 21. dubna uplynulo 19 let od historického úspěchu francouzské extrémní pravice – lídr Národní fronty Jean-Marie Le Pen dostal od voličů šanci ucházet se v rozhodujícím kole voleb o prezidentské křeslo (21. dubna 2002). Leč nebude to asi důvod, proč se k analýze příčin „rozpadu“ Francie, kterou uvedli ve známost vojenští penzisté, přihlásila Marine Le Penová.

Staronová kandidátka na prezidentství, o němž se bude za rok rozhodovat, napsala v otevřeném dopisu signatářům názorové platformy: „Jako občan a jako politik se hlásím k vašim soudům a sdílím vaše roztrpčení... zvu vás, abyste se k nám přidali a účastnili se bitvy, která začíná..., bitvy, v níž jde především o Francii.“ Vůdkyně Národního sdružení, které se snaží obrousit ostré hrany krajně pravicového dědictví lepenistické Národní fronty, neodolává pokušení souhlasu s bojovným naladěním „generálů v papučích“.

Chce být sice prezidentkou, ale smysl pro státnickost ji míjí. Hledat vnitřního nepřítele, dělit národ na dobré a špatné Francouze a stavět je proti sobě není pro politika, který si klade cíl být nejvyšší reprezentantem státu a vrchním velitelem armády, nejvhodnější vizitka. Měl by vědět, že armáda má za úkol obranu země proti hrozbám zvenčí, o vnitřní bezpečnost se starají jiné složky.

Žádná velká vojenská esa

Teroristický útok, jehož obětí se stala policejní úřednice v Rambouillet u Paříže dva dny po zveřejnění názorové platformy generálů, nemá sice s ultimativním varováním a hrozbami bývalých vojáků přímou souvislost, ale dává logice vnitřního nepřítele za pravdu. Za zvážení však stojí, zda je v rámci této logiky krokem ústavně republikánským bořit hranice mezi civilním a vojenským, k čemuž svádí lepenistická výzva ke společné „bitvě o Francii“.

Podpis pod aktivistickou platformu nedala velká vojenská esa. Nehlásí se k ní vyšší důstojníci, žádní pětihvězdičkoví generálové. A fakticky jen menšina z počtu 210 tisíc aktivního vojenského personálu.

Le Penová tvrdí, že chce stanout v čele republiky, ale jaké, pokud ještě nezvolená a zatím pouhá kandidátka už nyní přehlíží nebo nebere na vědomí hranice mezi volenými zástupci lidu a vojáky? Názory by neměly zpochybňovat ústavní pořádek. Ministryně obrany Florence Parlyová to jasně připomněla signatářům názorové tribuny: „Armáda nemá nic společného s názorovým aktivismem. Vojáci jsou povinni sloužit v duchu platných zákonů národu.“ A platí to i pro penzionované generály.

Ministryně obrany vyzvala náčelníka generálního štábu, aby zjistil všechny aktivně sloužící vojáky, kteří by mohli být signatáři tohoto fóra, a jejich nepřípustné chování podle předpisů potrestal. Pokud jde o generály ve výslužbě, bude Parlyová sondovat možnost soudní žaloby. Podpis pod aktivistickou platformu nedala velká vojenská esa. Nehlásí se k ní vyšší důstojníci, žádní pětihvězdičkoví generálové. A fakticky jen menšina z počtu 210 tisíc aktivního vojenského personálu.

Mezi iniciátory výzvy a jejími sympatizanty je generál Christian Piquemal, v roce 2016 vyřazený z armády pro nedostatek loajality. Zapojil se do politického aktivismu proti migrační politice a „islamizaci Evropy“. Bývalý četnický důstojník Jean-Pierre Fabre-Bernadac je zastáncem povstání „žlutých vest“. Podpora přichází od Renauda Camuse, teoretika „velkého přemístění“, komplotistické teorie s rysy rasismu a antisemitismu, autority pro řadu konspiračních časopisů, a od hnutí La Manif pour Tous, jež sdružuje aktivisty a zastánce obrany tradiční rodiny.

Ojedinělý jev

Ve francouzských vojenských kruzích, sociologicky a názorově napravo, a zejména mezi těmi, kteří sympatizují s krajní pravicí (podle šetření Centra politických výzkumů Cevipof hlasovalo pro lepenistickou pravici v roce 2017 více než 40 procent armády), se projevuje, jak uvádí Nicolas Hénin v knize La France russe (Ruská Francie) – vlivové působení putinovského režimu, „silné rusofilství“, což z nich dělá „snadný terč vlivových kampaní a cílených infiltrací“.

Dubnová názorová platforma vysloužilých generálů je ojedinělým jevem. Z obavy před sankcemi se většina vojáků nakloněných „tvrdé“ pravici, případně rusko-putinovským pozicím, drží stranou. Vojáci trikolory jen málokdy přejdou od silných slov ke skutečným činům.

„Nemálo francouzských vojáků považuje Putina za důstojníka, který hájí rodinu, tradice, církev. Co jim zatemňuje mysl, není východ, ale jih. Je to terorismus, islamismus, muslimové,“ tvrdí Cécile Vaissiéová, profesorka soudobých dějin Ruska, v knize Les Réseaux du Kremlin en France(Kremelské sítě ve Francii). Ve francouzské armádě mají někteří důstojníci Putina za „hradbu křesťanské Evropy proti západní dekadenci a americkému hegemonismu“.

Dubnová názorová platforma vysloužilých generálů je ojedinělým jevem. Z obavy před sankcemi se většina vojáků nakloněných „tvrdé“ pravici, případně rusko-putinovským pozicím, drží stranou.Kupříkladu bojovat do Donbasu na ruské straně odešlo z Francie sotva 30 bývalých armádních profeionálů. Vojáci trikolory jen málokdy přejdou od silných slov ke skutečným činům.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.