Česko se zbavuje pověsti energetického „dinosaura“, který příliš plýtvá elektřinou, teplem a zavrhuje jasný evropský cíl pro posilování energetické účinnosti. Na rozdíl od předchozích vlád, které odmítaly jasný cíl Evropské unie, jak zvýšit energetické úspory do roku 2030, nyní vláda hodlá takový záměr podpořit. Vyplývá to z materiálů, jež má ČESKÁ POZICE k dispozici.
Evropská komise navrhuje úspory ve výši 30 procent. „ČR by mohla podpořit návrh cíle pro energetickou účinnost,“ uvádí se v takzvané rámcové pozici, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento cíl by ale neměl jednotlivé země příliš svazovat. Podle materiálu by Česko mělo trvat na tom, že závazek bude celoevropský a nezávazný. To ale neznamená, že jej budou členské země EU ignorovat: „Měly by si zvolit svůj příspěvek k cíli adekvátně podle národních podmínek.“
Cíle EU pro rok 2020 (již platí) a 2030 (jednat o nich bude říjnový summit EU) – návrhy Evropské komise a podmínky souhlasu ČR
|
Budoucí úspory
O „indikativní“ povaze evropského cíle mluví také státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza: „Nebudeme tvrdit, že nemá být žádný cíl.“ Důležité však podle něho například je, kolik peněz z fondů EU bude v příštích letech k dispozici právě na podporu energetické účinnosti. A Prouza také volá po koordinaci příslušných opatření se sousedními zeměmi, bez níž by se mohly investice do úspor míjet účinkem. A dodává: „Bylo by například dobré se podělit s Němci o know-how v oblasti zateplování budov.“
Otázkou k další diskusi je, do jaké míry by se na budoucích úsporách měly podílet budovy, elektrárny, teplárny či průmysl |
Otázkou k další diskusi pak je, do jaké míry by se na budoucích úsporách měly podílet budovy, elektrárny, teplárny či průmysl. „Je dobře, že vláda nakonec přehodnotila svůj postoj a nestaví se proti cíli v oblasti energetických úspor. Nyní je třeba vyhodnotit, v jakých odvětvích mají opatření největší makroekonomické a další přínosy,“ uvedl ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Vláda by podle něho měla zacílit na energeticky úsporné stavebnictví. Navrhuje, aby příslušná opatření byla pro členské státy EU povinná, jako je tomu do roku 2020 v rámci směrnice o energetické účinnosti.
Materiál ministerstva průmyslu a obchodu v této souvislosti zmiňuje rozdílné postoje: „Zatímco zástupci stavebních firem společným prohlášením vyzvali vládu k přijetí závazného cíle pro energetickou účinnost, zástupci energetických firem se přijetí závazného cíle brání a poukazují na další snižování konkurenceschopnosti českého průmyslu.“
TOP 8 zemí EU s nejvyšší energetickou náročností1. Bulharsko 2. Estonsko 3. Rumunsko 4. Česko 5. Slovensko 6. Lotyšsko 7. Polsko 8. Litva |
Vysoká energetická spotřeba
Česko nicméně také hledá pozici, kterou nebudou ostatní Evropané považovat za destruktivní. „Kdybychom ten cíl odmítli, byli bychom sami,“ říká dobře informovaný zdroj. Pouhé odmítání by bylo iracionální tím spíše, že Česko bezpochyby úspory potřebuje.
Analýza Úřadu vlády – zatím v pracovní verzi – uvádí, že Česko patří k zemím s nejvyšší energetickou spotřebou |
Analýza Úřadu vlády – zatím v pracovní verzi – uvádí, že Česko patří k zemím s nejvyšší energetickou spotřebou. Je na čtvrtém místě mezi zeměmi, které si vedou nejhůře. A neobstojí ani argument, že je to kvůli zdejšímu energeticky náročnému průmyslu. Česko totiž dopadlo špatně ve srovnání i poté, co byl výsledek „očištěn“ právě o velikost energeticky náročných odvětví. „Česká ekonomika stabilně patří k šesti nejvíce energeticky náročným evropským ekonomikám,“ píše se ve vládní studii.
Vládní analytici byli nicméně opatrní při počítání přímého pozitivního efektu investic do energetické účinnosti pro celou českou ekonomiku. Ten bude podle nich malý a bude záviset na tom, kolik peněz pro tento účel přijde z fondů EU.
Top 8 zemí EU s nejvyšší náročností po zohlednění struktury ekonomiky1. Bulharsko 2. Polsko 3. Rumunsko 4. Maďarsko 5. Litva 6. Česko 7. Slovensko 8. Estonsko |
Vytěsňovací efekt
Hlavní výhody spočívají v něčem jiném. „Úspory samotné vytvářejí trvalé zvýšení výkonu české ekonomiky,“ uvádí analýza. Češi jsou sice skeptičtí při započítávání pozitivního dopadu pomalejšího globálního oteplování na hospodářství, ale v dalších pozitivech se s Bruselem víceméně shodují.
Pozitivní efekt investic snižuje takzvaný „vytěsňovací efekt“ |
Díky úsporám ve výdajích na energie je možné peníze využít jinde, je možné snížit cenu českých výrobků a lépe konkurovat na mezinárodních trzích, omezit dovoz surovin a snížit vedlejší ekonomické dopady těžby uhlí – včetně výdajů na léčení nemocí a obnovu krajiny. Pouze efekt snižování dovozu ale nebude v českém případě natolik výrazný, pokud se zvyšování účinnosti nebude také týkat dopravy a Česko výrazně nesníží dovoz ropy.
Pozitivní efekt investic ale snižuje takzvaný „vytěsňovací efekt“. Je nutné počítat s tím, že když se nebude investovat do energetických úspor, je možné peníze využít jiným způsobem, který je stejně nebo skoro stejně efektivní. O této argumentaci pochybuje Petr Holub, který jinak studii hodnotí kladně. „Některá čísla budeme s autory ještě diskutovat, zejména výši vytěsňovacího efektu v případě využití bankovních zdrojů na kofinancování programů, které by jinak ležely ladem,“ zdůrazňuje Holub.
Časový scénář jednání o změnách klimatu
|