Kdyby měl náhodný kolemjdoucí vyjmenovat všechny osoby, které za 17 let jeho existence řídily Energetický regulační úřad (ERÚ), procento úspěchu by bylo mizivé. S jednou výjimkou. Alena Vitásková pojala svých šest let šéfování natolik sveřepě, že zvládla instituci i své jméno vtisknout do obecného povědomí. Zaplatila za to ale vysokou cenu.
Expremiér Petr Nečas ji uvedl do úřadu v srpnu 2011. Prohlásil, že obrovský rozsah a důsledky nekontrolovaného solárního boomu musí někdo zkrotit. Vitásková, která vyrůstala na severu Moravy pouze s babičkou, si v průběhu života vyrobila ostré lokty. Začínala v plynárenském byznysu a potřebovala tvrdý přístup, aby uspěla v mužském světě. Podobně nesmlouvanou notu nasadila i v postu státní úřednice.
Snahy o odvolání
Když se jednou pro něco rozhodla, nesmlouvala. Vysloužila si přezdívku „drzá holka“, protože rozesílala desítky otevřených dopisů politikům nebo psala hubaté příspěvky na stránky národního regulátora, v nichž pranýřovala nikdy nepojmenované solární barony nebo poslance, které vinila z úplatnosti. Původní spojenci postupně jeden po druhém odpadali, neunesli její konfrontační styl. Z těch významných jí zůstal jediný, prezident Miloš Zeman.
Protože Vitásková razila nesmlouvavý a hlasitě kritický přístup k energetickým firmám i politikům, často se objevila snaha o její odvolání. Nikdy nevyšla, protože odvolat ji mohl pouze její poslední zastánce, prezident Zeman. |
Za její éry úřad dosáhl nebývalé čilosti v podávání podnětů policii, především kvůli licencím pro sluneční elektrárny, u nichž měl regulátor za to, že je majitel panelů neměl dostat. Nebývale koncentrovaný byl ale i zájem vyšetřovatelů o předsedkyni. Už z pozice vysloužilé úřednice teď Vitásková čeká na odvolací štaci v kauze, v níž dostala nepravomocně 8,5 roku vězení, protože ponechala licenci dvěma elektrárnám rodiny podnikatele Zdeňka Zemka. Ty povolení podnikat dostaly pár minut před silvestrovskou půlnocí 2010, než začaly platit podstatně nižší výkupní ceny elektřiny.
Protože Vitásková razila nesmlouvavý a hlasitě kritický přístup k energetickým firmám i politikům, často se objevila snaha o její odvolání. Nikdy nevyšla, protože odvolat ji mohl pouze její poslední zastánce, prezident Zeman. Jedním z tahů na její konec bylo i předčasné podřazení národního regulátora pod služební zákon. Tím by vznikla rada ERÚ o rok a půl dřív, než Vitáskové uplynul mandát, a ona sama by musela hned skončit, protože podle služebního zákona musí státní zaměstnanec, proti kterému je vedené stíhání, ihned mimo službu.
Ochrana koncového spotřebitele
Přestože na své straně neměla téměř nikoho, povedlo se Vitáskové dosloužit šest let až do posledního dne. Uplynulé měsíce neskrývala svoji averzi vůči radě. Podle ní je konstituce pětičlenného vedení náchylná k politickým tlakům a bude se jí hůře udržovat nezávislost.
Otázkou je, jakou pozici si udrží koncový spotřebitel, jehož ochrana byla pro Vitáskovou absolutní prioritou. V její éře fungoval úřad až jako energetický ombudsman a také se zastavil, ba obrátil dlouhodobý trend před nástupem Vitáskové, kdy cena elektřiny pro domácnosti každoročně rostla. |
Jisté je, že rada bude vyvolávat méně kontroverzí. Její složení je pečlivě neformálně vydiskutované mezi politiky a zástupci jednotlivých energetických sektorů, proto se dá očekávat konsensuálnější průběh. Otázkou je, jakou pozici si v takovém nastavení udrží koncový spotřebitel, jehož ochrana byla pro Vitáskovou absolutní prioritou. V její éře fungoval úřad až jako energetický ombudsman a také se zastavil, ba obrátil dlouhodobý trend před nástupem Vitáskové, kdy cena elektřiny pro domácnosti každoročně rostla.
Radu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu, před změnou měl šéf úřadu pojistku v osobě prezidenta. Největší obavy o nezávislost regulátora ale vyvolává douška, podle níž smí být člen rady odvolán i pro „opakované méně závažné porušení povinností“. Nikde není definováno, co by to mělo být, a proto hrozí, že se snadno najde důvod například v několika pozdních příchodech, pokud bude úředník nepohodlný.
