Původně jsem chtěl napsat o českém paradoxu, že jsme tak dlouho diskutovali o americkém radaru v Brdech, až nám nakonec osud dopřál ruský vysílač na Pražském hradě, odkud jsme se také dozvěděli, že Peroutka byl fascinován nacismem. K výrokům prezidenta se jistě vrátíme, třeba poté, až nám sdělí, že Zátopek dopoval.
Ale jsou tu i jiná evropská témata, kde hrají Američané významnou roli. Minulý týden v Bruselu začalo již osmé kolo jednání mezi USA a Evropské unie o největší obchodní dohodě v historii, které se říká Transatlantické partnerství pro obchod a investice (TTIP).
Od spekulací k podezření
Dvoustranné rozhovory začaly už v létě 2013 a tehdejší vedení EU si bláhově slibovalo, že smlouva bude uzavřena zhruba po roce. Jenže jak šel čas, objevilo se mnoho potíží, které brání rychlému ukončení jednání. Prezident Obama se snaží proces urychlit, protože by asi byl rád, kdyby ještě v době jeho mandátu, tedy do konce roku 2016, parlamenty 28 zemí EU ratifikovaly TTIP.
TTIP především nepomohlo, že jednání byla vedena téměř v tajnosti, což vyvolalo podezření, že se za zády 500 milionů lidí v EU děje něco ošklivého v jejich neprospěch |
Pravdou ale je, že u kolébky TTIP byly sudičky dost nepřející. Zrovna v době, kdy zástupci USA a EU poprvé usedli k jednacímu stolu, vypukl kvůli Edwardu Snowdenovi globální skandál kolem americké vládní agentury NSA, která všemi možnými způsoby sledovala spoustu lidí, mezi nimi řadu vrcholných úředníků členských zemí EU. Uvažovalo se prý i o přerušení jednání s USA, které jako největší spojenec EU sledovaly prakticky každého důležitého politika či byznysmena.
Spekulovalo se, že tajné služby USA nás šmírují zejména proto, aby američtí vyjednavači získali co nejvíce tajných informací o strategii protistrany. Nakonec Evropané, především Němci, kteří z TTIP asi získají největší výhody, toto ponížení a zradu překousli a rozhodli se v jednáních pokračovat.
TTIP však především nepomohlo, že jednání byla vedena téměř v tajnosti, což vyvolalo podezření, že se za zády 500 milionů lidí v EU děje něco ošklivého v jejich neprospěch, a naopak ve prospěch nadnárodních koncernů či bank.
Prozření bruselských úředníků
Levicové, zelené a antiglobalistické organizace jsou v kritice TTIP velice aktivní, jejich argumenty padají na úrodnou půdu zejména v jižních provinciích říše, přičemž může být stokrát pravdou, že obchodní dohoda přinese Evropě také výhody. Proto bruselští úředníci prozřeli a loni na podzim zástupci 28 členských zemí rozhodli, že informace kolem TTIP „odtajní“, a začali s občany EU silně komunikovat, snaží se prodat například myšlenku, že dohoda pomůže Evropě dostat se z dlouhotrvající krize.
Bruselští úředníci prozřeli a loni na podzim zástupci 28 členských zemí rozhodli, že informace kolem TTIP „odtajní“, a začali s občany EU silně komunikovat |
Komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová před několika týdny šla ještě dál a na internetu zveřejnila zásady, které EU v osmi klíčových tématech rozhovorů obhajuje. Je to sice vstřícný krok, ale protistrana je stále neoblomná, o stanoviscích vyjednavačů USA oficiálně nevíme prakticky nic.
Nevíme, kolik kol jednání o TTIP ještě zažijeme, ale termín 2016 se blíží a nezdá se, že by se počet evropských odpůrců této dohody snížil. Spíše naopak. Ani vůbec netušíme, do jakých rozměrů nabobtná krize v Řecku a v jiných členských státech na periferii EU v době případné ratifikace smlouvy. Pro Brusel by bylo tragické, kdyby TTIP skončil stejně jako další velké plány EU – například lisabonská agenda či plynovod Nabucco.
