V kariéře politiků, úředníků a manažerů se často stává, že dosáhnou úrovně nekompetentnosti. Tyto nešťastníky k nové funkci někdy dotlačí manželka, někdy touha po větších penězích či slávě, jindy zase mazaný nadřízený, který potřebuje daný post obsadit loajálním mouřenínem.
V této souvislosti mne napadl smutný příběh Michala Mazánka. Nedávno mu bylo padesát let a u policie si odkroutil více než třicet let. K policejnímu sboru nastoupil v březnu 1985. Nejdříve byl řadovým policistou u obvodního oddělení. V roce 1990 postoupil na Okresní úřad vyšetřování Praha-východ do funkce vyšetřovatele, kde mu byla přidělena problematika násilné trestné činnosti. Na základě výsledků byl v roce 1993 převelen na Krajský úřad vyšetřování Středočeského kraje, kde se věnoval zejména vyšetřování vražd a stal se i členem skupiny vyšetřující sérii vražd, tzv. orlické vraždy. Tento snad největší odborník na vraždy v Česku (v roce 2011 získal prestižní ocenění Policista roku) se letos v lednu stal ředitelem celorepublikového Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Proč ne, skvělá volba, muž na svém místě.
Za tři měsíce vše jinak
O tři měsíce později poskytl čerstvý šéf tohoto úřadu Michal Mazánek LN rozhovor. Ptali jsme se i na jeho názor na zkušenosti z Německa, kde se výkonné útvary pospojovaly pod střechu Národního kriminálního úřadu, zda se mu to jeví jako smysluplné a efektivní. „Tímto se nezabývám. Zabývám se strukturou, kterou řídím, to znamená Úřadem služby kriminální policie a vyšetřování, jestli je to funkční, anebo se má nastavit lepší model. Neřeším strukturu ÚOOZ a protikorupční ÚOKFK,“ odpověděl v první polovině března jednoznačně Michal Mazánek.
Když už v květnu bylo zcela jasné, kdo má být ředitelem NCOZ, znamená to, že nejvyšší vedení policie muselo Michalu Mazánkovi tuto funkci nabídnout mnohem dříve a že náš hrdina musel na tento post kývnout také mnohem dříve. |
Střih. Uplynuly necelé tři měsíce a 1. června LN jako první informovaly o přísně utajovaném plánu Policejního prezidia ČR o sloučení ÚOOZ (který dlouhá léta úspěšně řídil byznysem a politikou absolutně neovlivnitelný Robert Šlachta) s dalšími útvary, tedy o vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). A také 1. června jsme napsali, že šéfovat tomuto policejnímu superúřadu nebude nikdo jiný než Michal Mazánek. Zdroje LN nám už v polovině května řekly, že nejde o žádnou spekulaci. Byla to věta oznamovací. Když už v květnu bylo zcela jasné, kdo má být ředitelem NCOZ, znamená to, že nejvyšší vedení policie muselo Michalu Mazánkovi tuto funkci nabídnout mnohem dříve a že náš hrdina musel na tento post kývnout také mnohem dříve. Možná už v první polovině března, když s ním LN připravovaly rozhovor.
Uplynul měsíc a týden a 8. července mluvčí Policejního prezidia ČR Jozef Bocán uvedl, že ředitelem NCOZ bude od 1. srpna Michal Mazánek. To bylo ale překvapení! Komický byl i výběr. Michal Mazánek se jako jediný přihlásil do nabídkového řízení na post ředitele nově zřizované NCOZ a představte si, že výběrová komise si ho vybrala a doporučila jeho okamžité jmenování! Proč by se do řízení hlásil někdo jiný, když o šéfovi NCOZ už dávno předtím padlo politické rozhodnutí...
Jak si tento příběh vysvětlit? Plukovník Michal Mazánek se probudil do krásného jarního dne, a když si čistil zuby, s překvapením zjistil, že se začal zajímat o to, co ho do této chvíle ještě vůbec nezajímalo, tedy o strukturu ÚOOZ a ÚOKFK. A pak že se v Česku nedějí zázraky!