Když v dubnu 2013 oznamoval Bernd Lucke vznik nové strany Alternative für Deutschland (Alternativa pro Německo, AfD), jen stěží mohl předpovídat události a vývoj, který jeho politické uskupení čeká.
Strana, kterou Lucke spoluzaložil, za krátkou historii prodělala prudké názorové obraty i střety svých členů a stala se úkazem na poměrně klidné německé politické scéně. Jak vnímat současnou AfD, a co znamená pro budoucnost německé politiky?
Nová politická síla?
Alternativa pro Německo se při svém vzniku profilovala jako strana s konzervativním programem zaměřeným na tradiční hodnoty a protievropsky. V letech 2013 a 2014 se sice těsně nedostala do Bundestagu, ale slavila poměrně výrazné úspěchy ve volbách do zemských sněmů. Současně s těmito úspěchy nicméně začaly vyplouvat i vnitřní rozpory mezi názorovými proudy ve straně.
Rodí se v Německu nová politická síla, která bude v následujících desetiletích ovlivňovat německou politiku, nebo jde pouze o uskupení, jež využilo momentálních nálad obyvatel a dlouhodobý potenciál nemá? |
Konzervativní proud vedený Luckem začali stále častěji oslabovat příznivci druhé důležité postavy hnutí, Frauke Petryové, jejíž názory byly blíže pravicově populistickým stranám známým z jiných evropských zemí, jako je francouzská Národní fronta. V průběhu roku 2015 toto křídlo ovládlo AfD a příznivci původního politického zaměření stranu většinou opustili.
Petryové se podařilo rozhádanou stranu pod svými myšlenkami poměrně rychle sjednotit a zachránit pokles preferencí. Využila měnící se společenskou náladu kvůli zhoršující se migrační krizí a dovedla AfD v březnu 2016 ke slušným výsledkům ve volbách do tří zemských sněmů. Rodí se v Německu nová politická síla, která bude v následujících desetiletích ovlivňovat německou politiku, nebo jde pouze o uskupení, jež využilo momentálních nálad obyvatel a dlouhodobý potenciál nemá?
Volby do Bundestagu
Alternativa pro Německo svůj výsledek v zemských volbách přisuzovala úspěchu protiimigrační politiky a vyvozovala z něj vliv na celoněmecký postoj k řešení uprchlické krize. Toto hodnocení však neodpovídá realitě. Vládní CDU-CSU sice ztratila pozici ve všech zemských sněmech, ale drtivou většinu hlasů získaly strany, které k přijímání uprchlíků zaujímaly otevřený postoj, v případě Strany zelených dokonce ještě otevřenější.
Německá společnost sice reaguje na nápor, který uprchlická krize vytvořila, zvýšenou skepsí, ale nelze hovořit o obecném přijetí názorů AfD. Navíc je otázkou, nakolik vypovídají výsledky nedávných zemských voleb o skutečném potenciálu strany ve volbách do Bundestagu. V některých volbách je totiž více v sázce než v jiných, typicky s ohledem na pravomoci voleného orgánu.
Je otázkou, nakolik vypovídají výsledky nedávných zemských voleb o skutečném potenciálu AfD ve volbách do Bundestagu |
V Německu jsou zemské volby považované za méně důležité, podobně jako v Česku krajské. V těchto volbách mívají voliči sklon volit více podle svého pocitu a toho, které straně se cítí blíže. V důsledku napjaté nálady ve společnosti kvůli přijetí milionu uprchlíků proto AfD byla svým postojem k tomuto tématu mnoha lidem bližší. Dalším jevem je protestní hlasování – voliči volbami menšího významu dávají vládním stranám najevo, že nesouhlasí s jejich postojem k řešení politických problémů.
AfD tedy mohla ve svých volebních ziscích profitovat ze dvou specifik voleb druhého řádu, které jí však ve volbách do Spolkového sněmu nepomohou. V důležitých volbách mají totiž voliči spíše opačné sklony a volí pragmatičtěji strany, které se pravděpodobně budou reálně více podílet na směřování politiky státu.
Dva nápomocné faktory
Fungování AfD jako protestní pravicové strany a její výsledky také umocnila politická situace v Německu v minulém desetiletí. Kancléřka Angela Merkelová se stala téměř neohroženým symbolem německé politiky. Její neideologická a pragmatická politika neovlivnila pouze vrcholná patra německé politiky, ale stala se příznačnou pro celou generaci politických představitelů a snad i Němců. CSU při hledání konsensu opustila mnoho svých pravicových pozic a uvolnila místo pro pravicovou alternativu.
Alternativě pro Německo pomohla za prvé, uprchlická krize, která však již zřejmě nebude gradovat, a za druhé, pozitivní efekt méně významných zemských voleb |
Problémem AfD je nedostatek kvalifikovaných členů, případně osobností, které by byly za ni ochotné kandidovat. Pokud se strana hodlá stát významnou silou v německé politice, bude muset generovat osobnosti, které budou schopné vykonávat volené funkce s patřičnou odborností. Podaří se to AfD a stane se významnou stranou na německé politické scéně?
Z výsledků zemských voleb by se mohlo zdát, že k tomu má nakročeno, ale je třeba být spíše skeptický. Straně pomohla za prvé, uprchlická krize, která však již zřejmě nebude gradovat, a za druhé, pozitivní efekt méně významných zemských voleb. Má-li AfD uspět i celoněmecky, bude muset její předsedkyně Frauke Petryová nalézt další nosná témata a do strany přilákat více osobností.
Text vychází z rozsáhlejší studie, která je dostupná na stránkách think tanku Evropské hodnoty.
