Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Deset opatření k potlačení islámského terorismu v Evropě

Policejní zdroje agentuře DPA potvrdily, že ranní útok v Nice si vyžádal tři oběti a šest raněných. foto: Eric GaillardČTK

Spoluviníky krize ve Francii nejsou jen spolupachatelé násilných činů muslimů, ale nepřímo také politici, média, akademici a voliči. Pokud francouzská i západoevropská populace bude volit proimigrační strany změna k lepšímu nenastane.
  17:30

Muslimský uprchlík, 21letý Tunisan, se v Evropě zradikalizoval za pouhý měsíc. V září připlul na italský ostrov Lampedusa, okolo 9. října nasedl na vlak a přejel z Itálie do Francie a 29. října spáchal tři vraždy nožem v kostele ve francouzském letovisku Nice – matku tří dětí ubodal, otci dvou dětí prořízl hrdlo a starší paní uřízl hlavu –, neboť mu italské úřady odmítly udělit azyl a přikázaly ho vyhostit. V polovině října sťal středoškolského učitele Samuela Patyho další muslimský uprchlík, tentokrát z Čečenska – ve Francii žil 12 let.

Ve výčtu násilností muslimských uprchlíků nebo naturalizovaných potomků muslimských migrantů ve Francii by bylo možné pokračovat – vražda dívky automobilem, řidič autobusu zkopaný čtyřmi mladíky natolik, že zraněním podlehl, nebo vražda starší židovské lékařky. A to jsou jen vraždy jedinců, nikoliv organizované atentáty jako v Bataclanu v roce 2015, kde přišlo o život 89 lidí.

Nebezpečná ideologie

Uvedené případy ukazují systémový problém, nikoliv selhání jednotlivce. Tento fakt si již uvědomuje i francouzský prezident Emmanuel Macron a mluví o radikalizaci muslimské mládeže a islámském terorismu a vymezuje se vůči paralelním islámským strukturám ve Francii. Pravé příčiny násilí tohoto fundamentalismu sice neuvádí, ale jde o posun v jeho postoji k nárůstu islamizace. Zatím se zaměřuje na vyhoštění „nesprávných“ imámů a vytvoření akceptovatelného islámského učení v Evropě – euroislámu.

Radikalizaci nevyvolal tlak zvenku nebo nepochopení, ale je důsledkem následování některých islámských posvátných textů. Násilné činy fundamentalistů pramení z učení, jehož ideologie je stejně nebezpečná jako nacistická nebo komunistická – jde o „nebezpečný virus“ v něm ukrytý.

Toto úsilí Elysejského paláce však nemůže uspět z několika důvodů. Radikalizaci nevyvolal tlak zvenku nebo nepochopení, ale je důsledkem následování některých islámských posvátných textů. Násilné činy fundamentalistů pramení z učení, jehož ideologie je stejně nebezpečná jako nacistická nebo komunistická – jde o „nebezpečný virus“ v něm ukrytý. Média, aby udržela pozitivní obraz islámu, vymyslela termín islamismus, který neexistuje. Jak říkají islámští učenci a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan „islám je jen jeden“.

Islám není a nemůže být kompatibilní se západní civilizací. Krvavé násilnosti jsou jen špičkou ledovce jejich střetů. Každý muslim je vychováván k nadřazenosti a úctě ke Koránu zavazujícímu k džihádu, šíření islámské víry mírumilovně či násilím. Přidáme-li výchovu v islámském právu šaría, které muslimové nadřazují nad občanské a trestní právo mateřských zemí, jde o třaskavou směs, jež v lepších případech doutná pod povrchem, v horších vybouchne jako v uvedených na případech.

Dokonce progresivistický Evropský soud pro lidská práva označil v roce 2001 právo šaría za neslučitelné s demokratickou a sekulární společností. Islám není jen soukromé náboženské vyznání, jak ho chápe evropský intelektuál, ale ucelená politicko-náboženská doktrína pohlcující veškerý život jednotlivce. Západní liberální levici se podařilo společně s řadou islámských organizací ukázat v médiích muslimskou populaci jako utiskovanou menšinu a zakrýt politické pozadí islámu.

Obtížné mírové soužití

S islámskou kulturou lze obtížně žít dlouhodobě v míru na jednom území, přičemž tato civilizace s tou západní válčí již 14 století. Kdekoliv se objeví silnější muslimská populace, v uplynulém století v důsledku vyšší porodnosti, začne původní nemuslimskou vytlačovat, a ta postupně mizí – Blízký východ, severní Afrika, nedávno irácký Mosul. Arménská křesťanská menšina žijící několik století v Turecku by mohla vyprávět o genocidě v roce 1915. Jaká opatření mohou potlačit islámský fundamentalismus v Evropě?

  • Za prvé, zakotvení křesťanské kultury jako určující identity Západu, z níž se odvíjí západní civilizace a tolerance menšin, a to zanést do legislativy národních států i Evropské unie.
  • Za druhé, potrestání teroristů a jejich spolupachatelů – zbavení občanství, vyhoštění, zabavení a exekuce majetku. Z výnosů zaplatit náklady na pohřeb a další výlohy obětí, zbytek ponechat pro nový začátek mimo Evropu. (Týká se především teroristických činů, jejichž následkem přišli o život nevinní lidé.)
  • Za třetí, zákaz islámského práva šaría v celé Evropě. Zavřít mešity, v nichž se bude hlásat nenávist k občanům a zákonům mateřské země.
  • Za čtvrté, zákaz pasáží v Koránu a v dalších islámských posvátných textech, které podněcují k nenávisti k ostatním náboženským a etnickým skupinám.
  • Za páté, důsledná návratová politika. Přinutit země sankcemi či například zákazem vývozu nových technologií nebo financování programů solidarity brát nazpět zamítnuté žadatele o azyl.
  • Za šesté, zastavení nelegální migrace ze všech blízkovýchodních a afrických zemí. Z Evropy se musí stát pevnost. Zatím jde o nesmělé začátky, jako je výstavba třímetrové zdi mezi Tureckem a Řeckem. Následovat musejí šestimetrové betonové zdi či spuštění sítí v moři.
  • Za sedmé, záchrana uprchlíků na moři se musí odehrávat tak, že budou dopravováni tam, odkud vypluli.
  • Za osmé, důsledná změna legislativy – reforma ženevských úmluv o uprchlících, zrušení zákonů na obranu nelegální migrace.
  • Za deváté, zabavení lodí neziskových organizací spolupracujících s pašeráky. Jejich lídry odsoudit k odnětí svobody, poněvadž narušují ochranu vnějších hranic, čímž se nepřímo stávají spoluviníky násilností.
  • Za desáté, přednostní přijímání křesťanských uprchlíků pronásledovaných v islámských zemích.

S islámskou kulturou lze obtížně žít dlouhodobě v míru na jednom území, přičemž tato civilizace s tou západní válčí již 14 století. Kdekoliv se objeví silnější muslimská populace, v uplynulém století v důsledku vyšší porodnosti, začne původní nemuslimskou vytlačovat, a ta postupně mizí – Blízký východ, severní Afrika, nedávno irácký Mosul.

První opatření je klíčové kvůli současné politice tolerance v důsledku lidských práv. Nyní platí rovnost islámského náboženství s dalšími včetně křesťanství. Bez splnění prvního opatření lze řadu dalších obtížně uskutečnit, poněvadž jsou ve střetu s pokrokovým viděním světa, které se již dostalo do paragrafů – boj proti nenávisti či diskriminaci menšin.

Spoluviníky dnešní krize ve Francii nejsou jen spolupachatelé, ale nepřímo i politici, média, akademici a voliči. Mohou existovat desítky opatření, ale pokud francouzská i západoevropská populace bude volit proimigrační strany prosazující utopické multikulturní ideje, změna k lepšímu nenastane.