Lidovky.cz

Děs a běs aneb Co formuje naše chování

  9:06

Tři případy, jak vztah občana a státu prezentují nepolitický ministr, politický pretendent na vládní funkci a anonymní státní úředník.

foto: © montáž ČESKÁ POZICE, foto Wikipedie, Vláda ČR, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Individuální představy o vztahu občana a státu přispívají k vývoji obecných norem chování občana ke státu. Tyto představy jsou pochopitelně ovlivňovány jak pozitivními, tak negativními příklady ze života.

Podívejme se na tři případy, jak tyto vztahy prezentují nepolitický ministr, politický pretendent na vládní funkci a anonymní státní úředník. Nejde o příklady nevývratné, nicméně i ta „freudovská“ podřeknutí mají určitou vypovídací hodnotu a schopnost svým dílem ovlivnit ony obecné standardy chování.

  • Co je moje

Na proslulém videoklipu, na němž se v demisi úřadující premiér Jiří Rusnok celý třepe, aby nemusel jezdit na pohřeb Nelsona Mandely, byla k pozastavení jiná věta, tentokrát z úst v demisi úřadujícího ministra obrany Vlastimila Picka. Zopakujme si část dialogu:

Rusnok: „Ty vole, já nevím (...) to je dálka jako prase, já nevím, bych tam musel nějakou linkou, nebo něčím (...)“
Picek: „Né, speciálem.“
Rusnok: „Ty vole, kdo to zaplatí?“
Picek: „Já to zaplatím.“

Signalizuje snad podvědomí intencionální srůstání osoby na samém vrcholu resortu s resortem samým?Takže Picek to zaplatí. Zřejmě sponzorským darem na účet ministerstva obrany (podobně jako exšpión Milan Kovanda), po vyčíslení, kolik stál let vojenského speciálu do Jihoafrické republiky. Anebo to je jinak? Je to jen rétorika?

Anebo podvědomí signalizuje intencionální srůstání osoby na samém vrcholu resortu s resortem samým? Nejen s resortem, ale i s resortními penězi? V intencích dětského pořekadla „co je tvoje, to je moje, a co je moje, do toho ti nic není“? Divíme se pak jevům odehrávajícím se v resortu obrany? Je to pro Kovandu polehčující okolnost, že musel poslouchat takové řeči?

  • Sloužíme nebo co?

To zase Pavel Bělobrádek, předseda koaličního příštipku KDU-ČSL, po volbách odjel na školení do zahraničí. Byť lidovec, neodjel do Moskvy, ale do New Yorku. Doba se mění, způsoby asi moc ne. Vrátil se pěkně nabrífovaný a nabroušený.

Požadujeme resort zemědělství, řekl s klidnou silou, jasně a jednoznačně. Senátor Jiří Čunek však pokoutně naznačil, že kdyby ten resort „dostali“, pak by se lidovci „spokojili“ i se dvěma resorty, místo původně požadovaných tří. To pak ale musí být to zemědělství pěkný kauf! No ostatně, restituce, pozemkový fond – že by až tak?

Ale zpět! Jsme snad na koňském handlu? Co se tu porcuje? Co se tu rozdává? Co tu kdo „požaduje“? Co kdo chce „mít“? Tak se tak politici rvou o místa, na nichž by měli do roztrhání těla a nezištně sloužit lidu, jak slibují, s tím, že se budou chovat s péčí dobrých hospodářů?

Jestli ano, pak nás to velmi uklidňuje. Pak bychom si ovšem dali ještě tu o Karkulce.

  • Jen osel se živí vlastní prací

Ne, výše napsané neřekl ani Picek, ani Bělobrádek, a bylo by nanejvýš vhodné, kdyby se laskavý čtenář zdržel poťouchlých, jakkoli trefných poznámek.

To nějaký anonymní ouřada z Národního institutu dětí a mládeže MŠMT, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a školského zařízení pro zájmové vzdělávání, zřejmě věren nejlepším pedagogickým tradicím, připravil pro školní kolo čtyřicátého ročníku Olympiády v českém jazyce 2013/2014 dvě úlohy, z nichž se budeme věnovat jen té první.

Úloha obsahuje větu, z níž mají studenti vypsat všechny slovní tvary, které – samostatně vzaté – mohou být také slovem jiného slovního druhu, než jak v uvedené větě vystupují. U každého nalezeného tvaru mají studenti napsat, jakým slovním druhem je v dané větě a jakým jiným slovním druhem by mohl být. Tento jiný slovní druh má být doložen příkladem.

Poté mají studenti přeformulovat zadanou větu tak, aby byl zachován její význam, ale aby neobsahovala tvary, které mohou být víceslovními druhy. To všechno zřejmě proto, aby si studenti onu větu pěkně zapamatovali a do těch chytrých hlaviček (jde přece o olympiádu, jíž se zúčastňují jen ti nadanější!) natrvalo uložili.Jakou šanci na dobré umístění bude mít autor strohé varianty „chytrý člověk tyje z práce druhých“?

Ona zkoumaná věta totiž zní takto: „Jen osel se živí vlastní prací.“ Ano, laskavý čtenář není překvapen, glosátorova ani editorova fantazie nepřišla na vhodnější mezititulek. Bylo to učiněno i z psychosomatických důvodů, aby náběh tohoto šoku nebyl náhlý.

Studenti tedy budou v rámci Olympiády z českého jazyka koncentrovat svou mysl za rozbor této „životní moudrosti“ a budou odměňováni za variace na toto téma. Jakou šanci na dobré umístění bude mít autor strohé varianty „chytrý člověk tyje z práce druhých“? Nebude ve výhodě ten, kdo podlézavě napíše „kdo má za ušima, stane se úředníkem na školství“? A jak na tom bude autor páskovské varianty „ručičky, nebojte se, vy makat nebudete“?

Toto opravdu není apríl, ani Silvestr. Toto je současný produkt vzdělávacího systému, který má ještě kdesi ve svých učebnách obrazy Jana Amose Komenského, byť řádně již asi zaprášené. On sám by si však jistě přál ještě tlustší vrstvu toho prachu, když už je to takhle.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.