Zahájení Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu v úterý 21. ledna ukázalo roztříštěnost světa v řešení klimatických změn, jež byly jedním z hlavních témat summitu. Střet dobře ukázalo na jedné straně vystoupení nejmocnějšího muže planety, amerického prezidenta Donalda Trumpa, a vedle toho příspěvek patrně nejvlivnější aktivistky současnosti, 17leté Grety Thunbergové ze Švédska.Právě do té – a nejen do ní – se přitom Trump během svého projevu v Davosu pustil, když delegáty vyzval, aby „odmítli vytrvalé proroky zkázy a jejich předpovědi přicházející apokalypsy“.
Jenže data ukazují smutný obrázek – oceány se loni oteplily nejvíce od doby, kdy se začala měřit jejich teplota, loňský rok byl druhým nejteplejším v historii a rovněž si nelze nevšimnout požárů, které zuří od USA přes Amazonský prales až po Austrálii, kterou několik měsíců trápí silné požáry. To nahrává 17leté Gretě Thunbergové. Během svého vystoupení osočila publikum, že si je vědoma, že tyto předpovědi nechtějí poslouchat. Upozornila je, že v opakování toho, co dlouhodobě hlásá, bude pokračovat, než budou podniknuty potřebné kroky.
Varování
„Zajímá mne, jak vysvětlíte vašim dětem důvod, že jste selhali a nechali je čelit klimatickému chaosu, který jste jim vědomě přivodili,“ uvedla Thunbergová ve svém projevu. Rovněž varovala, že se světovým vůdcům, ale i podnikatelům nepodaří vypořádat s klimatickou krizí, pokud budou dál „podvádět a švindlovat“ s čísly, či tím, že v nějaké jiné zemi nechají za vypouštěné emise vysadit stromy. Politikům z celého spektra vytkla, že všichni bez výjimky selhali v otázce vypořádání se s tímto problémem.„Na rozdíl od vás, moje generace se bez boje nevzdá,“ prohlásila mladá Švédka.
Že se nic neděje, respektive že se toho děje jen pramálo, je však poměrně tvrdá a možná i trochu nefér kritika. Například v prosinci představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová takzvaný Nový zelený úděl, podle kterého se má Evropa do roku 2050 proměnit v klimaticky neutrální kontinent, a tím zpomalit globální oteplování a jeho dopady. Podobně i organizátoři setkání v Davosu vyzvali firmy, aby se do roku 2050 pokusily o nulové emise. Spousta významných firem přitom svou politiku mění a snaží se dělat byznys udržitelnější a dělá kroky, aby jejich podnikání tolik neovlivňovalo klima.
Greta Thunbergová ve svém projevu rovněž varovala, že se světovým vůdcům, ale i podnikatelům nepodaří vypořádat s klimatickou krizí, pokud budou dál „podvádět a švindlovat“ s čísly, či tím, že v nějaké jiné zemi nechají za vypouštěné emise vysadit stromy. Politikům z celého spektra vytkla, že všichni bez výjimky selhali v otázce vypořádání se s tímto problémem. |
Například Microsoft tento měsíc oznámil, že chce být uhlíkově neutrální do roku 2030. V následném období do roku 2050 dokonce chce být světový IT gigant natolik ekologicky uvědomělý, že slíbil odstranit své historické škody na životním prostředí od založení firmy v roce 1975. Investovat do životního prostředí plánuje i největší správce majetku na světě, společnost BlackRock. A podobně se proti financování například těžby uhlí či výstavby uhelných elektráren stavějí i mnohé banky včetně několika českých.
Trump nekritizoval jen klimatické „alarmisty“, ale i ekonomické pesimisty. Podle něho zažívají USA za jeho vlády nevídaný hospodářský růst. A zdůraznil své úspěchy, třeba uzavření obchodních dohod s Čínou, Kanadou a Mexikem. Tato část sdělení patrně mířila především na Trumpovy voliče. Americký Senát totiž zahájil proces, který může vést k jeho sesazení. Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty vznesla proti Trumpovi ústavní žalobu pro zneužití úřadu a obstrukce Kongresu. Trump kritizoval i Fed, protože „zvedal úrokové sazby nejprve příliš rychle a naopak je snižoval příliš pomalu“.
V Davosu každoročně rokují světoví politici, podnikatelé i ti, kdo ovlivňují světové dění. Klima není jediné téma, které se na setkání, jehož se letos zúčastnilo na tři tisíce delegátů, řeší. Dalšími byly světový hospodářský růst a jeho udržitelnost či nové technologie. Například k budoucnosti finančních trhů vystoupila nová šéfka Evropské centrální banky Kristalina Georgievová či ministr financí USA Steven Mnuchin. Summitu se sice nezúčastnil ruský prezident Vladimir Putin, ale k ruské klimatické strategii a jejích dopadů vystoupil jeho spojenec a svého času nejbohatší Rus Oleg Děripaska.
