To je přece kapitalismus, hlupáčci. Proč by nám Čechům měly vadit čínské investice? Jasně, v těchto dvou větách, kterými se ohánějí zastánci spolupráce s říší středu, se skrývá kus pravdy. Pokud jsme otevřenou tržní ekonomikou, neměli bychom preferovat investory podle jejich národnosti. Zmíněná reakce na čerstvou vlnu čínských investic přesto zavání také naivitou. A nejenom proto, že se čínský trh našim exportérům otvírá mnohem méně než ten náš Číňanům.
Firmám z nejlidnatější země světa, která útočí na přední pozice ve světové ekonomice, se dnes nabízejí trhy celého světa. Logicky. Také se ale ozývají hlasy, které varují před riziky. Často jsou v menšině, ale ignorovat bychom je neměli.
Vezměme si příklad z nedávné doby. Americký demokratický senátor Charles Schumer v srpnu vyzval výbor pro zahraniční investice USA, aby zabránil čínské státní firmě převzít amerického výrobce paměťových chipů Micron Technology. Argumentoval důsledky pro národní bezpečnost, neboť jde o produkci dílů pro obranné systémy USA. Tvrdil to, co už zaznělo mnohokrát – nemůžeme Číňanům umožnit úplně volný přístup na náš trh, dokud plně nerespektují pravidla ochrany duševního vlastnictví.
Riziko čínské špionáže
Vzestup Číny v uplynulých desetiletích byl do značné míry založen na neuvěřitelné aktivitě při kopírování zahraničních znalostí a technologií. To není výtka, ale konstatování faktu. Jiné hospodářské velmoci se v minulosti – v době svého nástupu – chovaly podobně. Není ale ani důvod, abychom tuto skutečnost v našich úvahách ignorovali.
Česká tajná služba BIS loni varovala, že i v tuzemsku rozšířená technologie renomované čínské firmy Huawei je vyvíjena tak, aby sloužila k získávání citlivých informací |
Hlavní rizika – alespoň prozatím – nespočívají v tom, že by čínské státní společnosti či netransparentní soukromé firmy mohly dobývat mimořádný politický vliv na Západě. I když některým svým českým „pomocníkům“ mohou finančně – a potažmo politicky – významně pomoci...
Celkově vzato nejsme Afrika, kde je čínský vliv už opravdu silný. Západní svět dnes více trápí riziko čínské špionáže. Také česká tajná služba BIS loni varovala, že i v tuzemsku rozšířená technologie renomované čínské firmy Huawei je vyvíjena tak, aby sloužila k získávání citlivých informací.
Úspěšný podnikatel
Možná jsou takové obavy přehnané, stejně jako varování před čínským využíváním kybernetických útoků v „ekonomické válce“. Když se v minulých letech ukázalo, že se Británie má stát evropských nástupištěm pro čínské firmy z odvětví jaderné energetiky, začala se některá média ptát: Umožníme zemi, která se vrhá do kybernetických válek, aby přímo ovládala naše elektrárny? Ve Spojeném království převládl názor, že jde o nesmyslné konspirační teorie.
Číňané výrobky ze zahraničí dříve, či později okopírují. Úspěšný bude ten podnikatel, který si navzdory tomu díky vývoji a zavádění inovací před Číňany udrží náskok. |
Číňané tvrdí, že jsou sami obětí kybernetických útoků. To asi bude také pravda. Vzhledem k čínské kopírovací mánii ale není možné pominout otázky, zda o něco podobného neusilují i v kyberprostoru.
Nyní se vraťme do Česka. Úspěšný český podnikatel Zbyněk Frolík, majitel výrobce nemocničních lůžek Linet, už před lety vysvětloval, jak to v Číně chodí. Číňané výrobky ze zahraničí dříve, či později okopírují. Úspěšný bude ten podnikatel, který si navzdory tomu díky vývoji a zavádění inovací před Číňany udrží náskok. Vždy bude o kousek napřed. Linetu se to dařilo, otázkou je, kolik českých firem má podobné schopnosti.
Pobláznění, jež nedává smysl
Tím se dostáváme ke klíčovému problému česko-čínského obchodu. Tuzemští exportéři fakticky nejsou připuštěni k rovné konkurenci na tamním trhu. Vyžaduje se od nich, aby vyráběli přímo v Číně nebo rovnou předávali své know-how. Samozřejmě i to může být cesta. Přední americký dodavatel jaderných elektráren Westinghouse se rozhodl poskytnout Číňanům své znalosti výměnou za zakázky právě v Říši středu. Ale tvrzení, že my musíme čínským podnikatelům maximálně otevřít brány, se už v této souvislosti rozhodně nejeví nezpochybnitelné.
Premiér Bohuslav Sobotka má pravdu, když říká, že objem čínských investic v Česku zatím není takový, abychom museli mít velké obavy. Pokud ale přijdou další investiční vlny, určitě přibude také dilemat, která bude nutné řešit. Jak bychom reagovali, až by po nynějších investicích soukromé čínské skupiny CEFC bylo nutné zvažovat třeba přitažlivou nabídku tamní státní firmy na stavbu jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech?
Hledat příležitosti na čínském obřím trhu musíme, ale pobláznění Čínou nedává smysl. Mnohé české firmy se určitě lépe prosadí v jiných zemích. |
Podobné nabídky mívají vedle svých nevýhod také silné přednosti. Čínský kapitál přináší šance pro českou ekonomiku a v případě jaderné energetiky by šlo zřejmě o partnerství se zemí, která dnes má v tomto odvětví nejambicióznější plány a může do budoucna udávat tón.
Hospodářská spolupráce Západu s Čínou je realitou, kterou ignorovat nemůžeme. Hledat příležitosti na tamním obřím trhu musíme, ale pobláznění Čínou nedává smysl.Také víme, že se tam derou všichni včetně Němců, Francouzů či Britů, kteří mají v Číně přece jen jinou váhu. Hledat cestu na mimoevropské trhy je důležité, ale mnohé české firmy se určitě lépe prosadí v jiných zemích.
