Konflikt českého a evropského práva tvoří podstatu kauzy údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše okolo dotací ze strukturálních fondů Evropské unie pro hospodářský komplex Agrofert, přestože splnil vše, co mu česká právní norma ukládá. Europoslanci však dospěli k závěru, že není jasná, především pokud jde o definici střetu zájmů, proto umožňuje výklad, který nenaplňuje záměry EU týkající se dotační politiky. To ovšem není Babišova vina. Zákon byl ušit jako „lex Babiš“, a umožňuje-li různý výklad, je to vina zákonodárců.
Střet tuzemského a cizího práva se vyskytl už na počátku českých dějin, dokonce v jejich mytologické části, již zachycuje Kosmova kronika česká. Kněžna Libuše měla rozsoudit spor dvou mužů o dědictví. Jeden z nich chtěl dle staroslovanského práva získat majetek pro celý rod, druhý dle práva latinsko-germánského jen pro sebe. Libuše rozhodla dle práva cizího. Poškozený výkřikem „Běda mužům, kterým žena vládne!“ způsobil, že Libuše pojala za manžela Přemysla Oráče, čímž byla založena přemyslovská dynastie.
Problém dvojího práva se objevil i na počátku 17. století, kdy šlechta postupující dle práva latinsko-německého se zmocňovala odúmrtí, pozůstalosti selských statků, v rozporu s právem tuzemským, které se zakládalo na zádruze, zvykovém institutu Slovanů spočívajícím v majetkovém společenství blízkých selských rodin.
Složitý problém
Andrej Babiš nazval europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Mikuláše Peksu (Piráti), vlastizrádci. Tito dva europoslanci ho denunciují u institucí EU kvůli střetu zájmů kvůli postu premiéra a údajně jeho přetrvávajících vazeb na Agrofert, nyní ve svěřenských fondech. Babiš prý může navzdory tomuto opatření vyplývajícímu z české legislativy ovlivňovat přidělování dotací Agrofertu v rozporu s unijními předpisy. Kdyby uvedení poslanci problém nerozviřovali, EU by se jím zřejmě nezabývala. I v této kauze platí přísloví, „kde není žalobce, není soudce.“
Problém je natolik složitý, že ani právní experti EU nejsou schopní k němu zaujmout jednoznačné stanovisko, o čemž svědčí skutečnost, že se táhne roky. Agrofert dotace nadále dostává a nepochybně přinášejí prospěch nejen jemu, ale i českým občanům, neboť jsou investované v Česku. |
Problém je natolik složitý, že ani právní experti EU nejsou schopní k němu zaujmout jednoznačné stanovisko, o čemž svědčí skutečnost, že se táhne roky. Agrofert dotace nadále dostává a nepochybně přinášejí prospěch nejen jemu, ale i českým občanům, neboť jsou investované v Česku. Kdyby se je europoslancům Zdechovskému a Peksovi podařilo prostřednictvím institucí EU zaškrtit, či dokonce by je Agrofert, potažmo Česko, musel vracet, přineslo by to naší zemi značnou škodu. Jak tedy nazvat toho, kdo škodí vlastní zemi?
Za vlády knížete Břetislava I. (1005–1055) Prkoš Bílinský, jehož podplatil markrabě Ekkerhard II., stáhl bojovníky z pohraničních opevnění, čímž umožnil Sasům vpád do české země, což přineslo loupení, pálení a vraždění. Prkoš za zradu svého pána, který ztělesňoval stát, a vlasti, trestu neunikl. Jméno Prkoš se stalo na staletí, snad dodnes, symbolem zrady a označením zrádce. V myslivosti slovo prk označuje zápach jelenů v říji.
Přednost evropským hodnotám
Tento postoj europoslanců proti české vládě a zájmům naší země není první. Například když se jednalo o migračních kvótách, europoslankyně Dita Charanzová (nestranička za Ano) hlasovala pro ně i pro případný postih zemí, které je odmítnou. Bylo mezi nimi i Česko. Navzdory tomu byla opět zvolena do Evropského parlamentu.
Příjmy europoslanců a prostředí, ve kterém se pohybují, je až na výjimky vzdaluje prosazování hodnot a zájmů své vlasti, přičemž dávají přednost evropským hodnotám, které se však vždy nekryjí s hodnotami a zájmy České republiky |
Příjmy europoslanců a prostředí, ve kterém se pohybují, je až na výjimky vzdaluje prosazování hodnot a zájmů své vlasti, přičemž dávají přednost evropským hodnotám, které se však vždy nekryjí s hodnotami a zájmy České republiky. Za obhajobu unijních hodnot může být europoslanec i povýšen do Evropské komise, což přináší trvalejší existenční a finanční zajištění než nejistý výsledek voleb jako v případě Věry Jourové.
V případě kauzy údajného střetu zájmů Andreje Babiše, respektive výkladu podle českého či unijního práva, jde především o úroveň suverenity českého státu – jak dokážeme obhájit svou pozici.
(Stanovisko redakce
Redakce se neztotožňuje s tou částí článku, kde Václav Makrlík uvádí, že europoslankyně Dita Charanzová podpořila při hlasování na plénu Evropského parlamentu povinné kvóty na přerozdělování migrantů, či dokonce, že hlasovala pro možnost uvalení sankcí na Českou republiku kvůli odmítnutí těchto kvót. Veřejně dostupná oficiální dokumentace Evropského parlamentu dokládá mimo jakoukoliv pochybnost opak.
Hlasování o migračních kvótách
29. duben 2015
Hlasování o usnesení Evropského parlamentu RC-B8-0367/2015, zahrnující jednorázové kvóty na relokaci migrantů. Všichni čtyři europoslanci zvolení za hnutí ANO hlasovali v rozporu s hlasováním vlastní frakce, proti této rezoluci.
9. září 2015
Hlasování o usnesení Evropského parlamentu A8-0245/2015, zahrnující jednorázové kvóty na relokaci migrantů. Všichni čtyři europoslanci zvolení za hnutí ANO hlasovali v rozporu s hlasováním vlastní frakce proti této rezoluci.
10. září 2015
Hlasování o usnesení Evropského parlamentu RC-B8-0832/2015, zahrnující jednorázové kvóty na relokaci migrantů. Všichni čtyři europoslanci zvolení za hnutí ANO hlasovali v rozporu s hlasováním vlastní frakce proti této rezoluci.
17. září 2015
Hlasování o usnesení Evropského parlamentu C8-0271/2015, zahrnující jednorázové kvóty na relokaci migrantů. Z europoslanců zvolených za hnutí ANO hlasovali proti rezoluci (v rozporu s hlasováním vlastní frakce) Pavel Telička a Petr Ježek. Dita Charanzová a Martina Dlabajová nebyly přítomny.
16. listopad 2017
Hlasování o reformě azylového systému (takzvaný Dublin IV) v Evropském parlamentu (A8-0345/2017); návrh zahrnoval mimo jiné trvalý relokační mechanismus a zřízení Agentury Evropské unie pro azyl a byl schválen velkou většinou. Všichni tři europoslanci zvolení za hnutí ANO (i bývalý člen delegace Pavel Telička) hlasovali v rozporu s hlasováním vlastní frakce proti návrhu.
24. říjen 2019
Evropský parlament zamítl rozdílem pouhých dvou hlasů Usnesení Evropského parlamentu o pátracích a záchranných akcích ve Středozemním moři (B9-0154/2019). Všichni europoslanci zvolení za hnutí ANO hlasovali v rozporu s hlasováním vlastní frakce proti tomuto usnesení.
Hlasování pro případný postih zemí, které povinné migrační kvóty odmítnou
18. květen 2017
Hlasování o Usnesení Evropského parlamentu o zajištění funkčnosti postupu přerozdělování (B8-0340/2017), jehož součástí byla i možnost sankcí proti zemím odmítajícím kvóty na relokaci migrantů. Všichni čtyři europoslanci zvolení za hnutí ANO hlasovali v rozporu s hlasováním vlastní frakce proti této rezoluci. V její prospěch hlasovali z českých europoslanců pouze Luděk Niedermayer (TOP 09) a Stanislav Polčák (STAN).)
