Český tanec mezi tchajwansko-čínskými vejci

Chystaná podnikatelská mise na Tchaj-wan s šéfem Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS) v čele popudila prezidenta Miloše Zemana a stala se z ní diplomatická roztržka. Prodiskutovávání citlivé zahraniční politiky se stalo veřejnou přestřelkou mezi těmito dvěma vrcholnými ústavními činiteli, kteří by se optimálně měli diskrétně koordinovat.

Jaroslav Kubera. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaroslav Kubera. | foto:  Michal Šula, MAFRA
Jaroslav Kubera.

V říjnu začal Jaroslav Kubera (ODS) ve větším říkat, že by rád jel oficiálně na Tchaj-wan. Pak už to šlo ráz na ráz. Naštvaná Čína, která si činí na Tchaj-wan územní nárok, vyplašená diplomacie Česka, která, stejně jako Evropská unie, uznává politiku jedné Číny, popuzený Miloš Zeman, který raději veřejně odvrhne přátelství s Kuberou, než by spolkl, že provokuje asijské komunisty. Prodiskutovávání citlivé zahraniční politiky se stalo veřejnou přestřelkou mezi dvěma vrcholnými ústavními činiteli, kteří by se optimálně měli diskrétně koordinovat. Kuberův záměr zkritizoval i premiér Andrej Babiš (ANO).

„Kubera se chce stát slavným a být prvním na světě, kdo navštíví napřed Tchaj-wan a poté Čínu. Ambice některých politiků zviditelnit se mohou znamenat problémy pro české firmy,“ uvedl předseda vlády s tím, že ví o konkrétních případech. Mírnějšími slovy, ale ve stejném duchu hodnotí akci ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Naším zájmem je rozvíjet s Čínou pragmatický vztah, ale zároveň udržujeme ekonomické a kulturní vztahy s Tchaj-wanem. Doufám, že tato cesta naše vztahy s Čínou neohrozí. Panu Kuberovi jsem svůj pohled na věc řekl, je to na něm, fakta zná,“ sdělil LN.

Nedělitelná součást Číny

Peking považuje ostrov s 23 miliony obyvatel za „nedělitelnou součást“ Číny a odmítá jakékoli snahy o jeho nezávislost. Své nároky komunistická vláda opakovaně neváhala podtrhnout rozsáhlými vojenskými manévry. Čína se již řadu let snaží dosáhnout mezinárodní izolace Tchaj-wanu, takže jej řada států pod tlakem Pekingu přestala uznávat.

Peking považuje ostrov s 23 miliony obyvatel za „nedělitelnou součást“ Číny a odmítá jakékoli snahy o jeho nezávislost. Své nároky komunistická vláda opakovaně neváhala podtrhnout rozsáhlými vojenskými manévry. Čína se již řadu let snaží dosáhnout mezinárodní izolace Tchaj-wanu, takže jej řada států pod tlakem Pekingu přestala uznávat.

V tomto kontextu platí, že většina politických deklarací není úplně určená pro domácí uši – tchajwanská i čínská diplomacie registrují, co kdo říká, a budou-li obě strany cítit, že mají přímluvce, nemusí to skončit tvrdým dopadem. Protože Česko, byznysově jednoznačně, potřebuje obě země. A byť to s Čínou zrovna v investicích není natolik bombastické, jak se původně tvrdilo, pořád jde o ohromné peníze. Obchodní obrat s ní činil loni 624,2 miliardy korun. Tak se na věc dívá vláda: vydělávat ve více zemích je lepší než v jedné, a aby to šlo, nezbývá než tančit mezi vejci.

Českým zájmem je i rozvíjení obchodních vztahů s Tchaj-wanem, jak dokazuje sněmovní hlasování o zákonu, který zamezuje dvojímu zdanění ve vztahu k této zemi. Protože Tchaj-wan je výrazným přímým investorem do Česka, čilá je i vzájemná obchodní výměna. „Tchaj-wan se řadí mezi průmyslově vyspělé země a asijské tygry. Vzájemné hospodářské vztahy mají za rok 2017 obrat téměř 30 miliard. Tchaj-wan investuje do elektrotechnického průmyslu v Česku a vyváží sem toto zboží,“ shrnula před úspěšným hlasováním ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Tchaj-wan se v uplynulých letech hodně zaměřoval na ochranu životního prostředí a energetiku, je to země se špičkovým technologickým a IT know-how: všechno věci, které řeší i Česko. Politicky je ale vzájemná relace ošemetná. Peking považuje ostrov s 23 miliony obyvatel za „nedělitelnou součást“ Číny a odmítá jakékoli snahy o jeho nezávislost. Své nároky komunistická vláda opakovaně neváhala podtrhnout rozsáhlými vojenskými manévry.

Čína se již řadu let snaží dosáhnout mezinárodní izolace Tchaj-wanu, takže jej řada států pod tlakem Pekingu přestala uznávat. Diplomatické styky s ním udržuje pouze 20 států světa, z Evropy pouze Vatikán. Jedenáctého ledna proběhnou na Tchaj-wanu prezidentské volby. Současná prezidentka Cchaj Jing-wen z Demokratické pokrokové strany usiluje o znovuzvolení, nechce sbližování s pevninskou Čínou.

Politický cíl cesty

V minulosti proto opakovaně odmítla i doktrínu „jedna země, dva systémy“, jejíž dodržení kdysi čínští komunisté přislíbili i Hongkongu, když v roce 1997 přestal být britskou korunní kolonií. Naopak o sblížení s Pekingem usiluje tradiční vládní strana na Tchaj-wanu Kuomintang, která byla v uplynulých letech v opozici. Jelikož se Tchaj-wan konstituuje jako poloprezidentská republika, čeká Kubera s docizelováním své cesty na výsledek zmíněných voleb, ale jet hodlá v každém případě.

Prosazuje navíc teorii, že Číně nemůže jeho nápad vadit, protože když vidí Tchaj-wan jako svou provincii, jede Kubera vlastně do Číny – a na tom přece nic není. Dostalo se mu už mnohých upozornění z diplomatických kruhů, že to není perspektiva, kterou by asijská velmoc sdílela. Zeman ve své veřejně deklarované kritice, jak Kubera škodí národním zájmů, podotkl, že předseda Senátu současně upřednostňuje zájmy ODS před těmi republikovými.

Někteří členové ODS mají k Tchaj-wanu blíž, jiní zohledňují, že by nebylo optimální zlikvidovat ekonomickou výměnu s Čínou. Nejrozšířenější kuloární teorií, proč se Kubera v této akci tolik angažuje, zní: cesta má podle znalců politických reálií v Senátu za cíl, aby Kubera získal na svou stranu hlasy všech nevládních stran v horní komoře, kde mají na rozdíl od sněmovny většinu.

To vyvolalo otázky, co tím myslí. Občanští demokraté nyní sice kritizují, pokud u vládních představitelů či na Hradě detekují nezdravou příchylnost k Číně, ale respekt vůči její územní celistvosti, včetně Tchaj-wanu, držely i jejich vlády. Pozice uvnitř strany není jednotná, třeba pražská ODS se rozškorpila, když Praha před třemi lety odhlasovala, že uzavře strategické partnerství s Pekingem. Měla za to být panda do zoo, nebylo nic a už není ani to partnerství, nynější vedení hlavního města smlouvu zase vypovědělo.

I na celostátní, parlamentní úrovni je to podobné – někteří členové ODS mají k Tchaj-wanu blíž, jiní zohledňují, že by nebylo optimální zlikvidovat ekonomickou výměnu s Čínou. Nejrozšířenější kuloární teorií, proč se Kubera v této akci tolik angažuje, zní: cesta má podle znalců politických reálií v Senátu za cíl, aby Kubera získal na svou stranu hlasy všech nevládních stran v horní komoře, kde mají na rozdíl od sněmovny většinu.

Jde o to, že Kubera chce zůstat v čele Senátu i nadále – a příští rok bude znovu volba. On sám to označil za spekulace, ale že v pozadí neběží vyšší stranické zadání, potvrdil LN vrcholný občanský demokrat: „Je to jednoznačně politika pana Kubery.“ Proslulý teplický primátor a patriot je ostatně známý solitér, který nedrží oficiální linii.

Tchaj-wan vs. Čína

  • Tchaj-wan sám sebe chápe jako nezávislou poloprezidentskou republiku, komunistická Čína ho považuje za svoji provincii. Česko i Evropská unie ve svých oficiálních politikách uznávají mantru čínské územní celistvosti.
  • Třebaže je Tchaj-wan oproti Číně na počet obyvatel 60krát menší, patří stejně jako Čína do první pětky největších asijských obchodních partnerů Česka.
  • V přímých investicích v Česku Tchaj-wan Čínu jednoznačně předhání. Dle údajů agentury Czech Invest tady od roku 1993 do 2016 investovala menší z obou zemí 16 miliard, zatímco Čína přibližně tři miliardy.

Počet příspěvků: 2, poslední 19.12.2019 09:35 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.