Pod záminkou, že neumí anglicky, některá média zaútočila na ministryni financí Alenu Schillerovou. Podle reportáže České televize ji novináři na ulici přepadli a pokřikovali na ni anglicky, aby se k problému vyjádřila. V jiné reportáži však Schillerová četla anglický text a měla dobrou výslovnost – lepší než předseda Evropské rady, Belgičan Charles Michel, předsedkyně Evropské komise, Němka Ursula von der Leyenová či šéf NATO, Nor Jens Stoltenberg.
Část médií podporovaná některými opozičními politiky se snaží znevážit koaliční vládu. Útoky na Andreje Babiše jsou však kontraproduktivní, neboť volební preference hnutí ANO neklesají, ale rostou, a proto byl zvolen jiný cíl – Schillerová. Samozřejmě, že ten, kdo studoval v anglicky mluvící zemi, má angličtinu lepší než ona. Nejlépe jí hovoří pomocnice v domácnosti („ópérky“), které žily několik let v anglicky hovořící rodině. Většina z nich je však schopná si spočítat jen výplatu.
Ministryně financí Schillerová ovládá strukturu a sestavení státního rozpočtu včetně potřebných nástrojů, například fiskální politiky, mikro- i makroekonomiky či finančních norem. A umí vše srozumitelně vysvětlit. Při kolektivním jednání s ministry financí členských zemí Evropské unie je lepší, že má napsaný text, aby nebyla chybně interpretovaná. Opoziční politici a jejich mediální obhájci by možná dali přednost, aby ministrem financí byla „ópérka“ perfektně hovořící anglicky, ale s chabými znalostmi financí, jež by čekala na jejich rady, a byla za ně vděčná.
Různá řešení
Nejen ministryně financí Schillerová, ale i vláda to bude mít v následujících letech v oblasti financí poměrně snadné. V důsledku koronavirové krize, jež zvětšila cyklickou hospodářskou krizi, se totiž zhroutil plánovaný státní rozpočet. Vláda se proto stává ve své nejdůležitější oblasti státních financí nekontrolovatelnou, neboť všechny anomálie jejich vývoje, potažmo rozpočtu, může svést na opatření k eliminaci zdravotní a hospodářské krize. Již dnes se však některá opatření na pomoc podnikání zdají diskutabilní.
Zatímco ve Francii roste napětí, dánská vláda vyřešila pomoc kapitálovým společnostem elegantně. Vyloučila je z programu, respektive pomůže jim, jen když nebudou vyplácet dividendy a zpětně odkupovat akcie. V Česku si mohou nárokovat pomoc státu i firmy se sídlem v daňových rájích. Státy, byť všechny kapitalistické, řeší problém různě. |
Problémy kvůli kumulované krizi (hospodářské a koronavirové) má nejen Česko, ale i další členské země EU. Například francouzští intelektuálové v článku v listu Liberation kritizovali pomoc vlády v rámci programu Antivirus kapitálovým, respektive akciovým společnostem. Přísun peněz jim totiž umožňuje, aby část přidané hodnoty ve formě zisku odtékala prostřednictvím dividend na konta akcionářů, když ostatní podnikatelé, malí a střední, bojují o přežití – nebere v úvahu, že tyto firmy za prosperity zbohatly, a jejich akcionáři bohatnou i za krize.
To je jedna z podob globálního kapitalismu, který takto řeší nadprodukci, tradiční příčinu cyklických krizí. Stejně jako banky za finanční krize v roce 2008 zachraňují dnes stát daňoví poplatníci. Francouzští intelektuálové se také domnívají, že zaměstnanci by měli zachránit firmu převzetím kontroly, což je však ve Francii Hnutí žlutých vest nebezpečné. Potvrzují se i jejich obavy, že pokud automobilka Renault neobdrží vládní pomoc, může zkrachovat.
Zatímco ve Francii roste napětí, dánská vláda vyřešila pomoc kapitálovým společnostem elegantně. Vyloučila je z programu, respektive pomůže jim, jen když nebudou vyplácet dividendy a zpětně odkupovat akcie. V Česku si mohou nárokovat pomoc státu i firmy se sídlem v daňových rájích. Státy, byť všechny kapitalistické, řeší problém různě.
Řada překvapení
Státní finance a rozpočet se budou muset vyrovnat i s dalším fenoménem kumulované krize – inflací a od ní se odvíjející devalvací koruny, především vůči euru. Někteří ekonomové a představitelé průmyslu, převážně ti, jejichž výroba závisí na exportu, se domnívají, že problém inflace by neexistoval, kdybychom korunu nahradili eurem. Neberou však v úvahu, že se inflace projevuje především u potravin, zejména u zeleniny a masa.
Jisté je, že vývoj světa po kumulované krizi přinese řadu překvapení. Doufejme, že více bude těch příjemných. Ministryně financí Alena Schillerová bude mít problém vše úspěšně zvládnout. |
Příčinou růstu cen zeleniny a ovoce je nedostatek pracovních sil v zemědělství, především z jihovýchodní Evropy, koronavir a horší klima – sucho či záplavy. Například české biomaso je exportováno za vyšší cenu, což na tuzemském trhu vyvolává snahu přizpůsobit se jí, ačkoliv české mzdy jsou nižší. Z vyšších mezd pak mají prospěch zejména zahraniční vlastnící supermarketů, kteří toto navýšení odčerpávají vyššími maloobchodními cenami, takže český občan je na tom stejně a po kumulované krizi hůř než před mzdovým navýšením.
Potravinová nesoběstačnost v důsledku zemědělské politiky v uplynulých 30 letech je další příčinou růstu cen potravin. Všechny zmíněné jevy však nemají nic společného s eurem. V současnosti i v příštích letech jen obtížně splníme podmínky EU pro přijetí eura – maximálně tříprocentní schodek státního rozpočtu a zadlužení do 60 procent HDP. Pokud by například euro bylo přijato za současného kurzu okolo 27 korun, a nikoliv za zhruba 25 korun, jak tomu bylo nedávno, tvrdě by to zasáhlo především důchodce.
Inflace je hlavní příčinou devalvace české koruny, ale může ji ovlivňovat i nedávná, v době prosperity řízená inflace Českou národní bankou s cílem tři procenta jako pomoc exportérům. Inflace a od ní se odvíjející devalvace koruny jsou rovněž hlavní příčiny znehodnocování úspor občanů. Jisté je, že vývoj světa po kumulované krizi přinese řadu překvapení. Doufejme, že více bude těch příjemných. Ministryně financí Alena Schillerová bude mít problém vše úspěšně zvládnout.
