Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Češi ani Slováci nejsou netolerantní barbaři

Česká a slovenská společnost jsou i v evropském kontextu nadprůměrně umírněné. Například česká ani slovenská radikální mládež nezapaluje auta jako ve Švédsku. To je barbarství, píše Roman Joch v reakci na fobie Martina M. Šimečky v článku v časopisu Respekt. A nejvíce ho zaráží Šimečkova nenávist.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

16. 1. 2015 18:19
Barbarství?

Referendum o čemkoliv nemůže v opravdu demokratické zemi být barbarstvím proto, že je naopak základním vyjádřením  a institutem pro zjišťování a nastolování většinové vůle občanů. Slovensko je, jak vidět, k demokracii mnohem blíže než ČR, jejíž politici se mylně domnívají, že občané jim dali ve volbách bianco šek k rozhodování o čemkoliv. Opak je totiž pravdou. V opravdu demokratickém státě musí mít občané ve svých rukou skutečnou moc, vyjádřitelnou jedině referendem a ne pouze proklamací, jakou je čl.2, odst.1 naší ústavy. K naplnění tohoto článku u nás nedochází a to jen proto, že občané nevykonávají svou moc prostřednictvím moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tyto, jinak demokratické moci totiž zcela ovládají politické strany, které tvoří vzhledem k oststním občanům max pouhou desetinu, tedy směšnou menšinu. A ztoho pramení všechny potíže, které by jinak nemohly vznikat.

0 0
možnosti

16. 1. 2015 16:22
manželství?

Nezdá se mi, že by nemohlo někde fungovat homosexuální manželství. Když např. bisexuální manžel(ka)  udržuje ještě homosexuální vztah s rodinným přítelem (kyní), mohli bychom to také nazvat homosexuální manželství, když už panu Jochovi vadí označení manželství u homosexuálních párů. Proč dělat z pojmu manželství posvátnou krávu?

0 0
možnosti

16. 1. 2015 18:28
Re: manželství?

Manželství je vztah mezi mužem a ženou.Je celoživotním společenstvím muže a ženy. Nikoliv muže a muže či ženy a ženy. Takováto spojení jsou totiž lidskou zrůdností, ikdyž takto postižení lidé za to ve většině případů nemohou.. Je to úchylka od přirozemého stavu, kdy  muž (samec) oplodňuje ženu (samici) za účelem rozmnožování druhu.  Muž s mužem, ani žena s ženou se rozmnožovat nemohou, mohou spolu pouze obcovat To je však příliš málo pro naplnění přirozeného lidského vývoje.

0 0
možnosti

Lovci_Snu

16. 1. 2015 12:22
Němci za 1. republiky

Tak ve Švehlově Panské koalici (v letech 1926–1929) měly zastoupení Německá křesťansko-sociální strana lidová

a Německý svaz zemědělců. Rozhodně se prvorepublikové vlády snažily o co nejrychlejší integraci menšin.

A co bylo po 2.sv., tak tomu se samozřejmě nelze divit. Rozhodně se ČSR nezachovala nějak diametrálně jinak

(krutě, barbarsky), než tomu bylo bylo v okolních zemích.  Dnešní pohled do té doby samozřejmě nejde uplatnit,

to je ahistorismus.

Podívejte se, ještě dnes (70 let po ukončení války) dokáže téma jako jsou Benešovy dekrety významně

ovlivnit volbu prezidenta. Co to teda muselo dělat s lidma v těsně poválečných letech!!??

V tomto si stojím za svým: Češi, Moraváci, Slezané a snad ani Slováci prostě nechovají nenávist

vůči cizím národům, pokud k tomu nemají důvod (dřív Němci, později Rusové).

Možná máme jiné špatné vlastnosti, ale rasismus to není.

0 0
možnosti

16. 1. 2015 18:40
Re: Němci za 1. republiky

Proč tomu tak bylo? Inu proto, že ČSR, jakkoliv se prezident Masaryk snažil o nastoupení cesty k demokracii, nepodařilo se mu to proto, že sočasně nebudoval občanský stát, stát založený na občanských principech, což je pro demokracii zásadní. V demokratickém státě totiž veškerou moc mají ve svých rukou občané a nějaké národnosti jsou podružné. Pokud by v ČSR existovali pouze občané a nikoliv nějací čeští Němci, slovenští Maďaři, slovenští Rusíni či jiné národnosti nemohlo by dojít k mnoha problémům, ke kterým potom došlo. Pokud by v té době v Evropě existovaly státy, vytvořené jen na občanských principech, nemohla by vzniknout ani 2. sv. válka. Občané států by řešili své občanské problémy a nikoliv problémy vzniklé v růzých národnostech. Mezi národnostmi by ani problémy nevznikaly, protože vedle občanství by národnosti hrály mizivou roli.

0 0
možnosti

16. 1. 2015 12:13
Ukázka naznalosti

Vážená paní, váš příspěvek je ukázkou mimořádné neznalosti faktů a omílání nepravd. Čeští Němci prakticky ihned a to včetně aktivních nacionalistů poslanci parlamentu RČS( Tak se správně psal předmnichovská republika ) participovali v Parlamentu –tedy od roku 1919. Význačnými členy byli i představitelé politických sil,které se nejprve pokoušely odtrhnout pohraničí a vtělit jej do státu zvaného „Německé Rakousko“ který nepřežil rok 1912. Vygooglujte si třeba jméno Othmar Spann. Za první republiky zde existovaly následující čistě německé strany Německá sociálně demokratická strana dělnická ,Německý svaz zemědělců , Německá křesťansko sociální strana lidová Německá demokratická svobodomyslná strana ,Německá národně socialistická strana dělnická, Německá národní strana , Sudetoněmecká strana. Němci měli ve státní správě vysoký počet volených zástupců, existovalo velké množství německých základních, středních i vysokých škol či vydavatelství, a tím i knih v německém jazyce. Národnostní

0 0
možnosti

Tatana

16. 1. 2015 12:54
Re: Ukázka naznalosti

Pane Vlku částečně s Vámi souhlasím, ale právě představitel Německé sociální demokracie Jeksch odejel s Benešem do exilu, byl dokonce po určitou dobu v jeho "vládě", jeho spolustraníci v té době byli v koncentračních táborech.....

Ano, velmoci rozhodly o vysídlení, ale tady žádný "demokrat" neprotestoval - všichni straníci napříč politickým spektrem se prali o národní správu...., úplně stejně, jako to probíhalo při arizaci....

Mne rozčiluje kategorizace kdo je a kdo není tolerantní. Jak dlouho naspět se díváme? 5. 10, 15 let stačí?

V Evropě je zajímavý vztah k Židům, u nás je jejich persekuce záležitostí před několika staletími, v Polsku pár desítek let a ve Francii současnosti.

Zkrátka u nás se za víc jak 60 let doba nevyhrotila, ale nemůžeme si být jisti, co by nastalo, kdyby se doba vyhrotila?

Do hlavy nikdo nikomu nevidí a "příležitost dělá zloděje" . U nás jen tuneláři ještě nakradený majetek nestrávili.

0 0
možnosti

Tatana

16. 1. 2015 10:42
A není to jinak?

Již František Josef litoval, že Češi zavrhli své kroje. V jiných částech monarchie se lidé místními oděvy chlubili, Češi jakmile opustili vesnické prostředí, okamžitě začli nosit "městské" šaty. Dodnes národopisci hledají český a moravský folklór spíše mezi německými vysídlenci, než v Čechách.

Maminka chodila před válkou na anglické gymnasium, polovina spolužaček byly Židovky. Jakmile do nějaké rodiny zavítala návštěva "v tradičním oděvu" , spolužačka se stěhovala ke kamarádce, aby jí s dotyčným nikdo ani na ulici nepotkal.

Češi zkrátka nemají rádi jakýkoli folklór. Kdyby muslimky chodily v jeansech a tričkách, bez pokrývky hlavy, tak by nikomu nevadily. Prtože vláda slíbila příchod syrských křesťanů, tak nechápu veřejný odpor. Vždyť pro ně jsou právě muslimové největší hrozbou a právě oni mají šanci se do naší společnosti zařadit stejně, jako např Řekové vyhnaní z Řecka, nebo Španělé ze Španělska. Někteří z nich se domů potom vrátili, jiní splynuli s naší společností.

0 0
možnosti
Re: A není to jinak?

S těmi kroji to je dobrá poznámka. Sami se ochuzujeme o zvyky, na druhou stranu je nikomu nemůžeme vnucovat. On ten život na vesnicích nebyl žádný med a průmysl nabídl novou alternativu stylu života. Městské šaty jsou tedy také jakousi formou kroje. Zachraňovat tradice nemá smysl, pokud o to lidé sami dobrovolně nestojí. Tradice z něčeho vzešly a když pominuly důvody je držet, tak se stávají historií. A kroje jsou reliktem feudalismu, který je pryč. Místo nich tu máme konzumní vánoce. Také dobré, ne? Lidi to tak chtějí a do kostelů nechodí. Své bližní milují pouze o svátcích. Ježíš=dárky. Bez poselství a utrpení na kříži. Nikomu to očividně nevadí.

0 0
možnosti

15. 1. 2015 17:51
Šimečka konzistentní je.

Pan Joch opět napsal dobrý  článek. Jenom bych se zastal pana  Šimečky  ohledně konzistence jeho názorů. Podporovat homosexualitu a islámskou imigraci současně  lze, pokud  bude našim cílem naprostý  rozvrat společnosti. V tomto ohledu  homosexualismus  a  islamismus nejso  rozporu.

Pravděodobně  nastane  "synergický efekt"  a zmar  bude mnohem výraznější než při podpoře jenom jednoho směru.

0 0
možnosti

Lovci_Snu

15. 1. 2015 13:07
Re: Kdo vlastně jsme 3

Ale já s Vámi nejsem v rozporu, naopak - naprosto s Vámi souhlasím!! Spíš to, o čem jsem psal já, je jak kdyby nádstavba toho, o čem jste psal Vy. Vyvážejme naše výrobky, naše vzdělané lidi do oblastí jako je Irák, Sýrie ...

Vyvážejme naše výrobní celky (elektrárny, cukrovary, čerpadla, turbíny, strojírenské komplexy) a dávejme práci místním lidem. Práce v místě - to je přesně to, co pomáhá stabilizovat společnost, co nenutí lidi putovat z Východu na Západ,

to je to, co je nenutí hledat laciná řešení a la sociální dávky.

Když má člověk dobrou práci, má svou důstojnost, je spokojený a nestává se radikálním.

Proto docela odlišuju to, co udělaly naše PRT týmy v Afghanistánu od těch, co posílají drony , co pouze vyvážejí ideologii. Výrobky a důstojná práce je cesta, mír je cíl. Dělejme to, co umíme dobře.

0 0
možnosti

Lovci_Snu

15. 1. 2015 11:23
Kdo vlastně jsme 3

Česko stále hledá svou tvář a budoucnost. Export a

obhajoba lidských práv to nikdy nebyl, éra za Havla byla spíš vybočením.  V tomto nemáme přiliš velkou tradici.

Umíme ale něco jiného.

Dokážeme hledat kompromis, dokážeme naslouchat oběma

nesouhlasným názorům. To je věc, která by mohla být v budoucnu

charakteristickou tváří naší republiky. Tyto naše charakteristiky by měly být

naším vývozním artiklem.

0 0
možnosti
Re: Kdo vlastně jsme 3

S tolerancí bych souhlasil, s Vaší formulací o vývozu lidských práv alá Havel také. Ale vyvodit, že naší jedinou vlastností k vývozu je tolerance, no nevím. Ony ty "vyvezené" čs. legie bojovaly i za něco, co se nás bezprostředně nedotýkalo. A fašismus naprosta většina také netolerovala, stejně jako jsme nechtěli tolerovat Vídeň, později znovu bolševiky. Zbožní export byl vždy pro ČS resp. ČR velice významným a to jak směrem do RVHP a spřátelených zemí za minulého režimu, tak i dnes a to dokonce tak, že vyvážíme zhruba 75% hdp. Jestli tomu říkáte nevýznamná položka.... Naší velkou předností je, že umíme vymýšlet, vyrábět a vyvážet, aniž bychom na někoho mířili zbraní. Jinými slovy, vyvážíme férový byznys, který nám pomáhá vydělávat na živobytí celá desetiletí aniž bychom někomu ničili jeho zemi. To je naše největší přednost! Proto jsou lidé naštvaní, když jde školství do háje, protože chápou, že bez dobře a široce vzdělaných následovníků tu exportní tradici neudržíme.

0 0
možnosti

Lovci_Snu

15. 1. 2015 11:22
Kdo vlastně jsme 2

Naopak se domnívám, že máme historické zkušenosti, které

potvrzují, že dokážeme objektivně zhodnotit názory obou stran, že jsme

tolerantní. Důkazem budiž to, že dokážeme současně být jedním z hlavních

spojenců Izraele a současně třeba máme velmi slušnou reputaci v arabském světě

(Irák, Sýrie, Afghánistán). Jsme malý národ a nemáme velmocenské manýry. Zažili

jsme 2 okupace a víme, co znamená útlak ze strany agresivních sousedů. Dokázali jsme velice slušně a bez emocí rozdělit náš

stát, teď máme se Slováky výborné vztahy.

Pokr.

0 0
možnosti

Lovci_Snu

15. 1. 2015 11:21
Kdo vlastně jsme?

Češi nejsou rasisté!

Nemáme žádnou koloniální minulost a menšiny u nás nejsou

diskriminované. Byť se některé neziskovky snaží dokázat opak. Pokud

jakákoliv menšina resp. přistěhovalci dodržují české zákony, tak česká většina

je dokáže víceméně bez problémů integrovat a soužití probíhá bez problémů. Ať

již to byli v minulosti Němci, Řekové, Vietnamci, Ukrajinci, Rusové, Slováci

atd. (pozor, nejsem pro přísun dalších uprchlíků, to rozhodně ne!). Jediná

menšina, která se nedokázala integrovat, jsou Romové, ale s těmi má problém

celá Evropa, takže ten problém je z 90% v tomto etniku.

Pokr...

0 0
možnosti

Tatana

16. 1. 2015 10:56
Re: Kdo vlastně jsme?

Tak nevím , nevím. Naše historie je dlouhá, a ta po 1. světové co se týče vztahu k menšinám nezačala dobře.

Největší menšinou byli Němci, a ani na půdě parlamentu česká strana rozhodně nehledala kompromis, ani v rámci blízkých stran - sociálních demokratů a komunistů.

Představitel německé sociální demokracie byl s Benešem v exilu, jeho spolustraníci byli německou státní mocí v Sudetech i Protektorátě pronásledováni. Přesto jejich činnost nebyla po válce povolena a do odsunu byli zařazeni stejně, jako ostatní Němci i Židé německé národnosti.

Dokonce demokratka JuDr Milada Horáková po válce neudělala vůbec nic pro navázaní na politickou předválečnou historii, nevystupovala za obnovení činnosti Agrární strany ani německých politických stran, proto to měli komunisté tak jednoduché.

0 0
možnosti