Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Centrální banky chtějí vlastní digitální peníze: Budou dvě koruny?

  8:34
Dříve, či později vlastní digitální peníze centrálních bank – CBDC – přijdou. Může to vypadat jako přesun zisků od bank k centrální bance.

Kryptoměny a bitcoin. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Centrální banky dostaly chuť vytvářet vlastní peníze. Mít nad nimi co největší kontrolu. Dnes ji nemají. Nebo ještě lépe, mají menší kontrolu, než jim často přiznáváme, a především mají menší kontrolu, než by chtěly mít. Peníze vytvářejí obchodní banky, centrální banky jim jen určují limity a pravidla, jejichž pomocí se snaží dosáhnout svého cíle, obvykle růstu cen. Po krizi v roce 2008 narazily západní centrální banky na limit, takzvanou nulovou hranici.

Úroky se příliš pod nulu snížit nedají, proto hledaly jiné cesty, jak podpořit spotřebu a s ní růst cen. Americký Fed či Evropskou centrální banku kroky vedly ke kvantitativnímu uvolňování, Česká národní banka ze strachu z deflace zavedla kurzový závazek a cíleně oslabovala korunu. Mezi tím se odehrával příběh, který dá brzy centrálním bankám do rukou novou pravomoc – vytvářet vlastní digitální peníze CBDC.

Jednoduché fungování

V roce 2009 vznikl bitcoin a trvalo několik let, než si jej začaly všímat centrální banky – a všímaly si jej i v dobrém smyslu. Nedalo by se něco z této myšlenky vzít a použít u bank? Co kdybychom vzali „blockchain“, nepomohlo by to nějak mít peníze v centrální bance, které bychom lépe ovládali a mohli lépe směřovat na spotřebu? Pomohlo by to cílit inflaci?

Samozřejmě bylo třeba pečlivě vysvětlovat, že blockchain není žádná magická technologie, a když se z ní vypreparují ekonomické motivace v podobě kryptoměny, zbude jen zajímavá, ale nepříliš efektivní databáze. Chytly se toho ale velké firmy a začaly blockchain nabízet, kde se dá – na úřady, do firem, do bank i do centrálních bank. Nerozebírejme nyní, jestli to dává, nebo nedává smysl. Faktem je, že centrální banky začaly hledat cestu, jak vytvořit vlastní peníze.

Celé to funguje jednoduše. Otevřete si účet u centrální banky, kam si pošlete výplatu nebo převedete peníze. Centrální banka proti všem těmto vkladům nakoupí státní dluhopisy. CBDC jsou tak kryté (ale ne směnitelné) státními dluhopisy. Na tyto vklady vám na rozdíl od vaší banky poskytne úrok, aby vás motivovala si tam peníze převést. Vedle současných peněz tedy vzniknou ještě jedny peníze. Měli bychom „bankovní peníze“ a CBDC.

Celé to funguje jednoduše. Otevřete si účet u centrální banky, kam si pošlete výplatu nebo převedete peníze. Centrální banka proti všem těmto vkladům nakoupí státní dluhopisy. CBDC jsou tak kryté (ale ne směnitelné) státními dluhopisy. Na tyto vklady vám na rozdíl od vaší banky poskytne úrok, aby vás motivovala si tam peníze převést. Vedle současných peněz tedy vzniknou ještě jedny peníze. Měli bychom „bankovní peníze“ a CBDC.

Banky by chtěly předejít tomu, aby si lidé vybrali peníze a převedli je do centrální banky. Musely by proto nabízet vyšší úroky na svých účtech, což by vedlo k nižším ziskům a u některých bank by to vedlo ke krachu nebo k pohlcení konkurencí. Anebo by se musely vklady u centrální banky úročit třeba jen do určité výše vkladů.

Stoupenci CBDC ukazují, že by to vedlo sice k jednorázovému problému v bankovnictví, ale v období finančních krizí by byla situace stabilnější. Téměř perpetuum mobile je to pak pro vládu, která získá nejlepší možný odbyt svých dluhopisů – centrální banku. Ne že by to centrální banky ve světě nedělaly už nyní, ale není to stejně přímočaré.

Nic jiného nezbývá

Nemusí to ale být jen nákup vládních dluhopisů. Centrální banky ve světě pokukují a některé otestovaly i jiné nákupy, například korporátních dluhopisů. Anebo můžou proti vkladům domácností poskytovat úvěry bankám, což už nyní dělají ve velkém. Anebo, a to je velká, ale nikoli nereálná fantazie, by centrální banka přímo poskytovala úvěry lidem a firmám. Do toho se jim však nechce a raději budou nakupovat dluhopisy.

Popsaný příklad je finální podoba, kdy mají k CBDC přístup i domácnosti a firmy. V jiné formě můžou být CBDC dostupné jen mezi bankami a centrální bankou, nebo mezi bankami. Debatuje se také, jestli by měly, nebo neměly být na požádání CBDC směnitelné za bankovní peníze, a naopak. Pokud ne, systém by vytvářel trochu jiné výsledky.

Centrální banky budou nafukovat své rozvahy nákupem aktiv, což bude zvyšovat jejich cenu a společně s tím snižovat výnosy. Nízké výnosy aktiv a jejich rostoucí cena tlačí více lidí ke spekulacím, nafukuje to bubliny na finančních trzích a zvyšuje příjmovou nerovnost, protože rostou ceny aktiv, které vlastní spíše bohatší, zatímco chudší čekají dlouho na růst mezd. Centrálním bankám nic jiného nezbývá.

Dříve, nebo později CBDC přijdou. Nepředstavují nebezpečí pro bitcoin, nejsou jeho konkurencí, jsou jeho pravým opakem. Představují ale nebezpečí pro banky. Může to vypadat jen jako přesun zisků od bank k centrální bance, což by veřejnosti vadit nemuselo, kdyby na oplátku dostala vyšší úroky z vkladů. Nicméně zadarmo to není.

Centrální banky budou nafukovat své rozvahy nákupem aktiv, což bude zvyšovat jejich cenu a společně s tím snižovat výnosy. Nízké výnosy aktiv a jejich rostoucí cena tlačí více lidí ke spekulacím, nafukuje to bubliny na finančních trzích a zvyšuje příjmovou nerovnost, protože rostou ceny aktiv, které vlastní spíše bohatší, zatímco chudší čekají dlouho na růst mezd.

Centrálním bankám nic jiného nezbývá.U nás ještě máme munice dost, ale západním centrálním bankám dochází dech. Sazby jsou na nule či v záporu, kvantitativní uvolňování jen nafukuje ceny nemovitostí a akcie, ale inflace pořád nikde, přestože se bere rekordně úvěrů. Chtě nechtě nás stejný osud brzy dožene také. Potom budeme platit dvěma korunami.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!